Bezvědomí

Z WikiSkript

Poruchy vědomí[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • kvalitativní (amence, dezorientace, delirium),
  • kvantitativní (apatie, somnolence, sopor, semikoma, subkoma, koma, hluboké koma a smrt),
    • somnolence – lehčí forma poruchy vědomí, pacient musí být vzbuzen podrážděním, oslovením, dotykem a potom je plně orientován,
    • sopor – těžší forma poruchy vědomí, kdy pacient může být přiveden zpět ke krátkodobému vědomí jen silným bolestivým podrážděním,
    • obnubilace – postižený je bdělý, ale neuvědomuje si svoji činnost (např. u hypoglykemie).
  • u nemocného s poruchou vědomí aktivně hledáme příznaky, které mohou vést k urgentní operační indikaci,
  • stav vědomí závisí na aktivitě ARAS (aktivační retikulární ascendentní systém) – je uložen v rostrální oblasti pontu, mezencefala a thalamu,
  • vědomí má dvě složky – obsah (kvalitu) a stupeň bdělosti (vigilitu).
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Vědomí a jeho poruchy.


Glasgow Coma Scale – GCS[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • hodnocení úrovně vědomí bez ohledu na ložiskový neurologický nález,
  • je to součet tří hodnot za – otevírání očí, motorickou odpověď a slovní odpověď,
  • minimum je GCS 3 a maximum je 15,
  • za otevírání očí jsou celkem 4 body (spontánně, na oslovení, na bolest, vůbec),
  • za slovní odpověď je 5 bodů,
  • za motorickou odpověď je 6 bodů (tam je důležitá decerebrace – 2b, a dekortikace – 3b),
    • při GCS < 7 mluvíme o kómatu,
    • při GCS < 8 je vhodná intubace,
    • při GCS < 13 hospitalizujeme.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Glasgowská stupnice hloubky bezvědomí.


Jiné vyšetřování u bezvědomého[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Okulocefalický reflex v bezvědomí
Okulovestibulární reflex v bezvědomí
Okulovestibulární reflex při vědomí – ANIMACE
  • lateralizace,
    • aktivně hledáme příznaky asymetrie – motoriky a zornic,
  • pohyby bulbů,
    • někdy najdeme bloudivé pohyby bulbů, svědčí o zachované okulomotorice, jsou dobrým příznakem,
  • zornice,
    • všímáme si velikosti (zaznamenáme v mm), symetrie a reakce na osvit,
      • anizokorie – svědčí o útlaku n. III na okraji tentoria,
      • symetrická mióza – pokud je dekortikační reakce na bolest, svědčí o centrální herniaci,
      • symetrická mydriáza bez fotoreakce – velmi pokročilá deteriorace funkcí kmene,
  • okulocefalické reflexy – v bezvědomí otáčíme pacientovi hlavou (jen, když není poraněna páteř!) a pokud je intaktní kmen, tak bezvědomý fixuje pohled v jedné poloze,
  • vyšetření motoriky,
    • sledujeme tonus, reflexy, symetrii spontánních pohybů na bolest,
  • poruchy dýchání.

Diferenciální diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Výčet příčin je orientační !

neurogenní příčiny
  • apoplexie, KCP, meningitida, encefalitida, mozkové nádory, epilepsie, SAK, trombózy, embolie, vzduchová embolie, mozkový absces, narkolepsie, mozková komoce, kontuze.
    • klinický obraz – známky lateralizace, areaktivní pupily, anizokorie, nejsou přítomny nebo jsou asymetrické extraokulámí motorické nebo jiné reflexy mozkového kmene, zaznamenáváme nepřítomný pohled, strabismus, jsou evidentní známky traumatu.
primárně psychogenní příčiny – psychogenní stupor – hysterie, hluboká hypnóza,
  • jsou nepřítomné abnormální neurologické známky, normální zornice, chybějí okulocefalické reflexy, normální okulovestibulární reflexy, pevně zavřené oči, pacientovy ruce nespadnou na obličej, upustíme-li je přímo nad ním, anamnéza psychiatrického onemocnění.
exogenní příčiny
  • otravy,
    • etanol, hypnotika, návykové látky, celková anestetika, houby (amanita phalloides), CO, …
  • infekce,
    • meningitis, tetanus, botulismus, plynatá sněť, vzteklina, …
  • fyzikální příčina,
    • hypotermie, hypertermie, úraz elektrickým proudem, popálení, prochlazení, utonutí,
endogenní příčiny (metabolické)
  • toxické,
    • jaterní, urémie, pseudourémie, eklampsie,
  • endokrinní,
    • diabetické koma (hyperglykémie),
      • nauzea, zvracení, dehydratace, aceton v dechu, polyurie, zrychlené hluboké dýchání, tachykardie,
    • hypoglykémie,
      • pocení, třes, hlad, slabost, bolesti hlavy, povrchové dýchání, tachykardie, zvýšený TK, vlhká pokožka, náhlý počátek,
    • hyperosmolarní – žízeň, slabost, dehydratace, halucinace, delirium, křeče,
    • laktacidemické koma, tyreotoxická krize, hypotyreózní koma, hypofyzámí koma, koma při insuficienci nadledvin (Addison), hypokalcemické koma (tetanie), hyperkalcemické koma.
kardiovaskulární příčiny
respirační poruchy
  • hypoxie, anoxie, hypokapnie (z hyperventilace), hyperkapnie, plicní onemocnění.
poruchy vodní a elektrolytové rovnováhy,

Péče o postiženého v bezvědomí[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • postiženého uložíme do stabilizované polohy,
  • po každých 30 minutách ve stabilizované poloze se doporučuje postiženého obrátit na druhou stranu,
  • pravidelně hodnotíme krevní oběh a dýchání; v případě potřeby se ihned zahájí resuscitace

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BYDŽOVSKÝ, Jan. První pomoc. 2. vydání. Praha : GRADA, 2001. s. 18-19. ISBN 80-247-0099-9.


Signature.png   Článek neobsahuje vše, co by měl.
Můžete se přidat k jeho autorůmdoplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.