Mozeček

Z WikiSkript
Mozeček – sagitální řez
Mozeček – pohled shora
Spodina mozečku
Mozeček – histologický preparát

Mozeček (cerebellum) je uložen v zadní jámě lebeční, dorzálně od prodloužené míchy (medulla oblongata) a pontu (mozkový kmen).

  • zaoblený dorzálně vyklenutý útvar
  • oblý, podélný, úzký střední pás, oddělený sagitálními vkleslinami od postranních částí = vermis cerebelli (mozečkový červ)
  • hemisphaeria cerebelli: 2 postranní, větší, symetricky postavené polokoule
  • kraniální plocha plošší, styk se střechovitou duplikaturou tvrdé pleny mozkové (tentorium cerebelli)
  • dorzální a kaudální plochy vyklenuté; uložené v jámách kosti týlní pod příčnými rameny eminentia cruciformis (fossae occipitales cerebellares)
  • mezi hemisféry mozečku zasahuje falx cerebri (od crista occipitalis interna)
  • od mozkového kmene vnikají do mozečku 3 páry stvolů, pedunculi cerebellares:
  • inferiores (corpora restiformia): spojují oblongatu s mozečkem; lemují kaudální část fossa rhomboidea
  • medii (pontini; brachia pontis): spojují pons s mozečkem; ohraničují fossa rhomboidea
  • superiores (brachia conjunctiva): spojují tegmentum mesencephali s mozečkem; ohraničují rostrální část fossa rhomboidea
  • všechny pedunculi obsahují dráhy jdoucí do mozečku a z mozečku
  • mezi pedunculi cerebellares superiores rozepjato velum medullare superius (craniale): přední část stropu IV. komory; vytažen ve vrchol zvaný fastigium
  • na povrchu mozečku četné příčné brázdy – oddělují od sebe jednotlivé úseky na vermis i hemisférách = fissurae cerebelli
  • největší a nejhlubší fissury oddělují 3 hl. úseky: lobi cerebelli
  • menší fissury dále rozdělují tyto lobi na lobuli: symetricky uložené na hemisférách; odpovídají nepárovému úseku na vermis
  • nejmenší fissury oddělují rovnoběžné proužky povrchu mozečku = folia cerebelli
  • povrch kryt souvisle šedou hmotou: cortex cerebelli
  • uvnitř mozečku bílá hmota, corpus medullare: vybíhá ve tvaru plotének jako laminae albae do folií mozečku; na sagitálním řezu vermis tvoří stromkovitou kresbu (arbor vitae, strom života)
  • v bílé hmotě uloženy párové shluky šedé hmoty: nuclei cerebelli:
  • ncl. dentatus: největší z mozečkových jader; dvě části: dorsomediální (paleocerebelární) s vlákny směřující do ncl. ruber a ventromediální (neocerebelární) s vlákny směřující do thalamu; podoba pomačkaného váčku s otvorem ventromediálně proti mesencephalon; otvor váčku = hilum (hilus) nuclei dentati; odtud dráha obsažená v pedunculus cerebellaris superior
  • ncl. emboliformis: protažené drobné jádro; tvar krevní sraženiny; uloženo sagitálně při hilu ncl. dentatus
  • ncl. globosus: párově uložené mediálně od ncl. emboliformis; z několika drobných kulovitých útvarů šedé hmoty
  • ncl. fastigii: párové; uloženo nejmediálněji; při fastigiu
  • ncll. embiliformis, globosus a fastigii eferentují do ncl. ruber, retikulárních jader, mesencephalonu, pontu a oblongaty.
  • všechna mozečková jádra východiskem drah vystupujících z mozečku → jimi mozeček zapojen do systému kontroly pohybů

Morfologické členění mozečku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • dělí se transverzálními rýhami ve 3 laloky
  • v každém laloku menšími rýhami odděleny lobuli (na vermis i hemisférách)
  • morf. členění umožňuje topografickou orientaci na mozečku
  • neodpovídá však rozdělení vývojovému a funkčnímu

Popis útvarů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Horní plocha (od přední části po zadní)
Vermis (superior)

  • Lingula cerebeli: 1 až několik folií opírajících se o velum medulare superius
  • Lobulus centralis: čtuřhranná skupina fólií v přední incisuře
  • Moniculus: větší část horní plochy vermis, pahrbkovitě vyklenutá; příčnou rýhou se dělí na culmen a declive
  • Folium vermis: jedniné folium u incisura cerebeli posterior

Hemisféry

  • Vinculum lingulae cerebelli: úzký bilí pásek
  • Ala lobuli centrales: trojhranná skupina folií v přední incisuře
  • Lobulus quadrangularis: rozdělen příčnou rýhou na pars sup. et inf. (pars inf. jinak též lobulus simplex)
  • Lobulus semilunaris sup.: tvaru půlměsíce

Spodní plocha (od horní plochy je oddělen fissurou horizontalis cerebelli)
Vermis (inferior)

  • Tuber vermis: vyčnívá do incisura cerebelli post.
  • Pyramis vermis: nejširší část červu
  • Uvula vermis: podlouhlá vyvíšenina z několika folií
  • Nodulus vermis: připojený na uvulu; spočívá na velum medullare inf.

Hemisféry

  • Lobulus semilunaris inf: připojuje se k němu lobulus gracilis
  • Lobulus biventer: vypouklý
  • Tonsila cererebelli: značně vypouklé skupinky podkovovytých folií
  • Flocculus: stopkatá skupinka folií s kadeřavým okrajem; na zadním okraji se připojuje rudimentární paraflocculus

Dělění útvarů dle vývojových vztahů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Vestibulární cerebelum: nejstarší část; podkladem vývoje jsou vestibulární dráhy; skládá se z: flocculus, lingula a nodulus
  • Spinálná cerebelum: podkladem vývoje jsou spinocerebellarní dráhy; rozděluje vestibulární cerebellum na část přední - lingua a zadní - nodulus a floculus; skládá se vpředu: lobulus centralis, culmen, lobulus quadrangularis superior a vzadu: pyramis, uvula, paraflocculus
  • Cerebrální cerebelum: vyvíjí se aferentací z kůry, skrz pontocerebellární dráhu; vzniká uprostřed starších částí mozečku souhrně označovaných jako palaeocerebellum; sám se pak nazývá neocerebellum (seu lobus medius)

Rýhování mozečku se dějě postupně.

Mozeček – Souhrn anatomickovývojového popisu
  • Nejčasněji vzniká sulcus primarius (fissura prima). Ta oddělí část zvanou lobus anterior (rostralis). Patí sem lingua a přední část spinálního mozečku.
  • Následující rýha - fissura praepyramidalis vymezuje lobus medius a lobus caudalis v oblasti vermis.
  • Fissura nodulouvularis - hranice mezi lobus caudalis a pars nodulofloccularis.

Dělení zahrnující anatomické i vývojové charakteristiky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Lobus rostralis (anterior): přední rudiment vestibulárního mozečku a předního spinálního mozečku
  • Lobus medius: největší část; zahrnuje cerebrální mozeček
  • Lobus caudalis (posterior): zadní spinální mozeček
  • Lobus nodulofloccularis: část vestibulárního mozečku nezahrnutý v lobus rostralis


Funkční zapojení mozečku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • přívodné dráhy cestou pedunculi cerebellares inferiores, medii, superiores do mozečkové kůry
  • z mozečkové kůry výstup vláken, končí v mozečkových jádrech
  • mozečková jádra vysílají axony do šedých hmot kmene (hlavně do retikulární formace, ncl. ruber, do thalamu)
  • z šedých hmot kmene dráhy do míchy → ovlivňují buňky, které vysílají své axony jako motorická vlákna do kosterních svalů
  • řídí a kontroluje pohybové aktivity a svalový tonus, kdy vermis se účastní koordinace svalstva trupu a hemisféry svalstva stejnostraných končetin [1]

Mozečkové dráhy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Aferentní dráhy směřují převážně do kůry mozečku. Eferentace začíná Purkyňovými buňkami (1. neuron) a pokračuje po přepojení v mozečkových jádrech (2. neuron) v centrifugální dráhy jdoucí mimo mozeček.

A) Dráhy partis nodulofloccularis:

  • Aferentace z ncll. vestibulares jakožto tr. vestibulocerebellares.
  • Eferentace směřuje do Deitersova jádra, dle svého počátku jako tr. nodulovestibularis a flocculovestibularis. Z ncl. fastigii jde samostatněji tr. fastigiovestibularis (Russelův svazek) podél pedunculus cerebellaris inf. do jádra Deitersova.

B) Dráhy lobi rostralis et lobi caudalis
Aferentní dráhy:

  • Tr. spinocerebellaris post.: Jádro Stiling-Clarkovo - pedunculus cerebellaris inf. - kůra mozečku (a mozečková jádra)
  • Tr. spinicerebellaris ant. (Gowersi): křížení v míše - postranní míšní provazce (ventrálně od tr. spinocerebelaris post) - přes pedunculi cerebellares superiores do mozečku
  • Tr. bulbocerebellares: z jader zadních provazců míšních - nezkříženě jako fibrae arcuatae externae dorsales nebo zkříženě jako fibrae arcuatae externae ventrales a fibrae arcuatae internae - přes pedunculus cerebellaris inf.
  • Tr. nucleocerebellares: z jader sensitivních hlavových nervů
  • Tr. olivocerebellares: z hlavní olivy (starší části) a vedlejší olivy
  • Tr. tectocerebellaris: z šedé hmoty pod colliculi superiores - velum medullare superius - kůra vermis superior
  • Tr. reticulocerebelaris: z jader laterálních jader RF - pedunculus cerebelaris inf. - vermis - do stejnostrané hemisféry
  • Tr. rubrocerebellaris: po zkřížení tr. rubrospinalis odbočuje do - pedunculus cerebellaris sup.

Eferentní dráhy:

  • Tr. cerebellotegmentalis (dentatotegmentalis): z mozečkových jader (hlavně ncl. dentatus) - pedunculus cerebellaris sup. - jádra FR pontu a mesencephalu
  • Tr. cerebellorubralis (dentatorubralis): přes pedunculi cerebelli sup. do ncl. ruber (dále pak pomocí tr. rubrospinalis a rubroolivaris k olivě)
  • Tr. cerebelloolivaris: přes pedunculi cerebelli inf. - kontralaterálně do hlavní olivy (starší části) a vedlejší olivy.
  • Tr. cerebellotectalis: přes pedunculi cerebelli sup.
  • Tr. cerebellothalamicus (embolothalamicus): přes centrální jádra thalamu do striata

C) Dráhy lobi medii
Aferentní dráhy:

  • Tr. pontocerebellares: z ncll. pontis, kde se kříží - pedunculi cerebelli medii - kůra mozečku; dráha je pokračováním dráhy kortikopontové (tr. frontopontinus et tr. occipitotemporopontinus) a zkříženě spojuje hemisféry předního mozku a mozečku
  • Tr. olivocerebellares: jako u drah lobi rostralis et caudalis avšak pochází z neoolivy (mladší část ncl. olivaris)
  • Tr. corticocerebellares: z motorické oblasti frontálního laloku - pedunculi cerebelli inf. - do stejnostranné hemisféry mozečku

Eferentní dráhy:

  • Tr. cerebellorubrales: vedení jako u stejnojmenné dráhy z předešlé skupiny drah
  • Tr. cerebrothalamici: z ncl. dentatus do ventrolaterálních jader thalamu (dále jako tr. thalamocorticalis do areí 4 a 6)



Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada, 2002. 516 s. ISBN 80-7169-970-5.

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BOROVANSKÝ, Ladislav. Soustavná anatomie člověka. 3. přeprac. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1967, S. 597-1023.