Mozkový kmen

Z WikiSkript

Mozkový kmen navazuje rostrálně na hřbetní míchu (medulla spinalis) a sestává se z prodloužené míchy (medulla oblongata), Varolova mostu (pons Varoli) a středního mozku (mesencephalon). Mozkový kmen má řadu struktur společnou a řada drah či jader probíhají skrz celý kmen a vůbec nerespektují jeho členění na hřbetní míchu, most a střední mozek.

Mozkový kmen

Prodloužená mícha (medulla oblongata)

Pencil.png upravit

Prodloužená mícha (medulla oblongata) je pokračováním hřbetní míchy ve směru rostrálním a patří již, jakožto jeho nejdorsálnější část, k mozku. Předělem hřbetní míchy a prodloužené míchy je decussatio pyramidum. Hranicí prodloužené míchy a Varolova mostu je sulcus bulbopontinus, rýha vedoucí horizontálně na rostrálním konci prodloužené míchy. Ventrálně je prodloužená mícha vyklenutá ve dva rovnoběžné, podélné valy – pyramides medullae oblongatae, které obsahují bílé hmoty pyramidové dráhy, čili tractus corticospinalis. Mezi nimi vede fissura mediana anterior.

Laterálně se na prodloužené míše nacházejí párová vyvýšení, zvané oliva. Dorsálně od olivy leží pedunculi cerebellares inferiores. Pedunculi cerebellares jsou obecně tlusté snopce bílých hmot, kterými vedou dráhy, spojující kmen (v tomto případě prodlouženou míchu) s mozečkem. Pedunculi se rozbíhají do tvaru V a mezi nimi je rozepjato velum medullare inferius, což je jemná ploténka, výchlipka ependymu. Na volný konec vela navazuje tela choroidea ventriculi quartii, vazivová ploténka obsahující plexus choroideus, který tvoří mozkomíšní mok, zde do IV. komory mozkové.

Tela choroidea ventriculi IV. není celistvá, obsahuje několik otvorů. Jsou to apertura mediana ventriculi quarti (foramen Magendi) a párové aperturae laterales ventriculi quartii (foramina Luschkae). Tyto otvory tvoří komunikaci mezi komorovým systémem a subarachnoideálním prostorem mozku a umožňují cirkulaci likvoru. Dorsální plocha prodloužené míchy je taktéž vyklenuta ve dva hrbolky – tuberculum gracile et tuberculum cuneatum. Obsahují stejnojmenná jádra, která jsou konečnou stanicí míšního fasciculus gracillis a cuneatus, které vedou hlavní senzitivní dráhy mozku. Dráhy se zde přepojují a pokračují dále do vyšších etáží mozku. Prostředkem oblongaty probíhá canalis centralis, který se kraniálně rozevírá do IV. komory mozkové. Z prodloužené míchy odstupují tyto hlavové nervy – IX, X, XI a XII.[1]

Varolův most (pons Varoli)

Varolův most je pokračováním medulla oblongata rostrálně od sulcus bulbopontinus. Tvoří oválné vyklenutí na ventrální straně mozkového kmene. Kraniálně přechází ve střední mozek. Ventrální strana mostu je hladká a vypouklá. Prostředkem vede sulcus basilaris, tvořený průběhem stejnojmenné arterie. Laterálně most volně přechází v pedunculli cerebellares medii, analogii pedunculi cerebellares inferiores prodloužené míchy. Stejně jako prodloužená mícha, má i most vztah k hlavovým nervům, které zde mají svá jádra. Z mostu odstupují nervy V, VI, VII a VIII.[2]

Střední mozek (mezencephalon)

Pencil.png upravit

Lokalizace středního mozku
Řez středním mozkem v úrovni colliculi superiores

Střední mozek je nejrostrálnější partie mozkového kmene, navazuje na most Varolův. Prakticky celý je kryt hemisférami koncového mozku, patrná je jen jeho ventrální část jako tzv. crura cerebri (partes anteriores pedunculi cerebri) – mohutné stvoly, obsahující bílou hmotu. Středním mozkem probíhá aquaeductus mesencephali (Sylvii) – úzký kanálek, vedoucí mozkomíšní mok, po odstupu ze IV. komory. Střední mozek lze rozdělit do několika částí – tectum mesencephali a pedunculus cerebri (který sestává z tegmentum mesencephali a crura cerebri).

Tectum, česky čtverohrbolí, leží dorsálně od aquaeductus mesencephali. Obsahuje dva páry hrbolků – colliculi superiores et inferiores. Jsou zapojeny do zrakové a sluchové dráhy a pokračují jako brachium colliculi superioris et inferioris do corpus geniculatum laterale a mediale diencephala. Kaudálně od colliculi vybíhají pedunculi cerbellares superiores, další ze série kmenomozečkových drah. Stejně jako u pedunculi cerebellares inferiores, i zde je rozepjato velum, přesněji velum medullare superius, tvořící kraniální část stropu IV. komory. Kraniálně od tecta se nachází area pretectalis, která již patří k diencephalu.

Tegmentum (partes posteriores pedunculi cerebri) – ventrálně od tecta, součást pedunculus cerebri. Obsahuje řadu důležitých drah a jader. Na boční straně je viditelné jemné vyvýšení – trigonum lemnisci, kde probíhá lemniscus medialis.

Crura cerebri (partes anteriores pedunculi cerebri) – taktéž součást pedunculus cerebri. Mezi oběma stvoly se nachází fossa interpeduncularis. Její povrch je perforovaný průběhem řady cév, proto se nazývá substantia perforanta posterior (interpeduncularis). Pozor, neplést se substantia perforanta anterior, což je součást koncového mozku! Ventrálně od fossa interpeduncularis jsou corpora mamillaria, která již patří k diencephalu. Ze středního mozku odstupují tyto hlavové nervy – III, IV (II zde probíhá již jako dráha, nikoliv nervus opticus). Dále sem zasahují kraniální konce retikulární formace.

Odkazy

Externí odkazy

Související články

Reference

  1. ČIHÁK, Radomír. Anatomie III. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, spol. s. r. o., 2004. 673 s. ISBN 80-247-1132-X.
  2. ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 673 s. sv. 3. ISBN 80-247-1132-X.

Použitá literatura

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie III. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, spol. s. r. o., 2004. 673 s. ISBN 80-247-1132-X.