Zdravotní a hygienická problematika bazénů

Zdravotní a hygienická problematika bazénů se zabývá zdroji a druhem znečištění bazénové vody. Hlavní zdroj znečištění je člověk. K látkám, způsobujícím znečištění bazénové vody patří buněčný detritus (odloupané epitelie kůže, sliznic a vlasů), mikroorganismy a různé organické látky (pot, moč, mazové a slizové sekrety, zbytky kosmetických prostředků, opalovacích krémů, mýdla apod.).

Zdroje a druhy mikrobiální kontaminace vody

Fekální znečištění

Fekální znečištění je nejběžnějším znečistěním vody vůbec. K indikátorům patří bakterie, viry i prvoci.

Bakterie

• enterokoky – streptokoky skupiny D (čerstvé znečištění);
• koliformní bakterie – enteropatogenní Escherichia coli;
• sporulující klostridie – Clostridium perfringens.

Viry

• enteroviry;
• adenoviry;
• viry hepatitidy A.

Prvoci

• Giardia;
• Cryptosporidium.

Zdroje fekálního znečištění

• Návštěvníci bazénu;
• ptáci a hlodavci u venkovních bazénů;
• kontaminovaná přitékající voda.

Mikroorganismy nefekálního původu

• Bakterie: Legionella spp., Pseudomonas spp., Mycobacterium spp., Staphylococcus aureus., Leptospira spp.
• Viry: papilomaviry, adenoviry.
• Plísně: Trichophyton spp., Epidermophyton floccosum.
• Prvoci: Naegleria fowleri, Acanthamoeba spp.

Chemická kontaminace bazénové vody

Produkty dezinfekce a úpravy vody

• dezinfekční a algicidní přípravky;
• zbytky koagulans a látek upravujících pH;
• vedlejší produkty chlorace vody (chloramin, chlorečnany, plynný chlor, halogenoctové kyseliny, trihalogenmethany).

Znečištění přitékající vody

• Nežádoucí organické látky, uhlíkaté sloučeniny, prvoci a mikrobi;
• chemické látky (produkty průmyslové výroby, zbytky hnojiv a pesticidů).

Chemické látky, jejichž zdrojem je návštěvník bazénu

• moč, pot, produkty mazových žláz;
• zbytky opalovacích krémů, líčidel, mýdel, prach z povrchu těla.

Faktory ovlivňující riziko spojené s koupáním

• Způsob expozice (ingesce, inhalace, dermální kontakt a absorpce kůží);
• délka pobytu v bazénové vodě (odmaštění a maceraci pokožky, k jejímu dráždění chemickými látkami, vzniku vyrážek, mechanicky poškozená pokožka – odřeniny, ragády – usnadňuje vstup infekce);
• zdravotní stav (vnímaví jedinci – se sníženou nebo poruchou imunity);
• chování návštěvníků (úvodní sprchování před vstupem do bazénů).

Rizika úrazů a utonutí

Úrazy a utonutí patří k nejčastějším zdravotním rizikům spojených s užíváním bazénů.

Zdravotní rizika spojená s teplotou vody

Náhlé nebo déletrvající vystavení se extrémním teplotám může být u citlivých osob spojeno se zdravotními problémy.

• Horká voda (termální lázně) – ospalost, mdloby.
• Studená v ochlazovacích bazéncích (sauna 8–10 °C) – zástava dechu, hypotermie, zpomalený srdečním rytmus, svalové křeče nebo i ztráta vědomí.
• Expozici těmto teplotním extrémům by se měly vyhnout těhotné ženy a malé děti, lidé trpící chorobami srdce a oběhu.

Riziko alergických onemocnění

• spojené s návštěvou chlorovaných bazénů;
• oxidanty na bázi chloru přispívají ke zvýšení rizika atopických onemocnění, (astma nebo senná rýma) – usnadňují transepitelové pronikání alergenů;
• riziko hlavně u zaměstnanců bazénu, závodních plavců.

Kontrola bazénové vody

• Přítomnost osob v bazénové vodě představuje kontinuální vnášení mikroorganismů a riziko přenosu infekce mezi osobami;
• pokud je bazén v provozu a využíván, určité zdravotní riziko zde bude existovat vždy;
• důležitá je pravidelná kontrola kvality vody v bazénu.

Indikátory znečištění

• Escherichia coli: indikátor fekálního znečištění;
• počet kolonií při 36 °C: celkové mikrobiologického zatížení vody;
• Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus: ukazatelé specifické nefekální kontaminace z koupajících se osob;
• Legionely: oportunní patogen, ukazatel celkového hygienického stavu vodního systému;
• průhlednost, zákal – ukazatel zátěže bazénu a účinnosti úpravy vody;
• pH – optimálním rozmezí (7,2–7,6);
• vázaný chlor, volný chlor;
• oxidačně–redukční potenciál (ORP).

Opatření pro minimalizaci rizik

• Výchova návštěvníků bazénů;
• technická opatření zaměřená na snížení počtu mikroorganismů či koncentrace nežádoucích chemických látek (úprava vody, včetně dezinfekce, recirkulace vody, účinná ventilace vzduchu);
• řádné zaškolení obsluhujícího personálu;
• dodržování provozního řádu.

Odkazy

Související články

• Zdravotní rizika z vody

Zdroje

• JELIGOVÁ, Hana, Jaroslav ŠAŠEK a František KOŽÍŠEK. Zdravotní a hygienická rizika z bazénových vod a prostředí bazénů. HYGIENA, časopis pro ochranu a podporu zdraví [online]. 2008, roč. 53, vol. 113, no. 3, s. 84-91, dostupné také z <http://hygiena.szu.cz/>. ISSN 1802-6281.