Antropozoonózy

Z WikiSkript

Antropozoonózy (zoonózy) jsou infekční onemocnění přenášená ze zvířat na člověka.

Ixodes ricinus patří mezi členovce přenášejíjí antropozoonózy

Terčem těchto infekcí se člověk může stát při pobytu v přírodě, stykem s nakaženým i uhynulým zvířetem nebo jeho částmi (kožešiny, výkaly). Rovněž domácí mazlíčci jsou významným zdrojem nákazy. Dalším příkladem jsou farmy, kde je člověk vystaven kontaktu s dobytkem a je tak ohrožen infekcí. Přenašeči mohou být například členovci (klíšťata, komáři, blechy, vši), savci, ptáci, ryby.

Přenos[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Infekční agens se do kontaktu s člověkem dostává nejrůznějšími způsoby (krev sající hmyz, kontaminace potravin...). K přenosu dochází přímým kontaktem, polknutím, vdechnutím, prostřednictvím neživých médií (sapronózy) či živých vektorů.

Brány vstupu
  • kůže – přenos pouhým kontaktem nebo průnikem patogena do drobné oděrky,
  • sliznice – nejčastěji dýcháním aerosolu patogena (respirační trakt) a kontaminací potravin (trávicí trakt),
  • krví – krev sající hmyz může při sání krve vypouštět patogeny (Plasmodium ve slinách komárů rodu Anopheles),
  • trauma – při hlubším poranění je patogen zanesen do rány (kousnutí u vztekliny).

Etiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi etiologická agens řadíme viry, bakterie, parazity, plísně a priony.

Nejčastější zoonózy u nás:

Kampylobakterióza je nejčastější příčinou bakteriálních průjmů v ČR
  • salmonelóza (Salmonella enteritidis, Salmonella typhimurium; špatně tepelně upravené maso nebo vejce),
  • kampylobakterióza (Campylobacter jejuni; špatně tepelně upravená drůbež – grilovaná kuřata),
  • yersinióza,
  • toxoplazmóza (Toxoplasma gondii; pozření oocysty v kočičích výkalech, špatně tepelně upravené maso mezihostitele),
  • tularémie (Francisella tularensis; komár, klíště, manipulace s infikovaným zajícem/králíkem, etc.),
  • leptospiróza (pro člověka nebezpečné Leptospiry r. interrogans, Leptospira icterohaemorrhagiae; přenášena krysami, s jejich močí se dostává i do stojatých vod i do potravy, možnost nákazy od nemocných zvířat škrábnutím nebo pokousáním),
  • listerióza,
  • ornitóza,
  • toxokaróza (Toxocara cati, Toxocara canis; potrava kontaminovaná výkaly kočky nebo psa),
  • tenióza,
  • erysipeloid,
  • nemoc z kočičího škrábnutí (Bartonella henselae; škrábnutí infikovanou kočkou).

Mezi choroby přenášené členovci řadíme například:

  • lymeskou boreliózu;
  • klíšťovou encefalitidu;
  • ehrlichiózu – 1) lidská granulocytární ehrlichióza (LGE) – (Anaplasma phagocytophila; přenašeč klíště), 2) lidská monocytární ehrlichióza (LME) – (Anaplasma Chafeensis; přenašeč klíště). Ehrlichiózy jsou 4x častější u mužů než u žen.
  • tularémii;
  • leishmaniózu – formy kožní, mukokutánní, viscerální. Životní cyklus leishmanií probíhá mezi člověkem a komárem rodu Phlebotomus.

Brucelóza byla u nás (hlavně díky zlepšení hygieny chovů) zcela potlačena. Rovněž vzteklina u nás nebyla od r. 2002 prokázána.[1]


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. CHALUPA, P. Zoonózy [online]. ©2005. Poslední revize 2006-01-30, [cit. 2009-12-16]. <http://www1.lf1.cuni.cz/~hrozs/zoopch1.htm>.