Gingivitis

Z WikiSkript

(přesměrováno z Gingivitida)

Gingivitis, gingivitida nebo-li zánět dásní je onemocnění gingivy.

Projevy[upravit | editovat zdroj]

  • Zarudnutí, zduření, krvácení po sondování sulku, exsudace (= zvýšený tok sulkulární tekutiny), ulcerace.
  • Zvýšení sondovatelné hloubky bez ztráty attachmentu = nepravý chobot.

Zánět[upravit | editovat zdroj]

Prvotním projevem gingivitid je zánět. Dásně jsou zarudlé a edematózní. Vlivem zánětu dochází k postupnému narůstání objemu gingivy, které se nejdříve manifestuje zvětšením a zaoblováním interdentálních papil. Postupně mizí dolíčkování (stipling), dásně se vyhlazují. Vznikají nepravé parodontální choboty.

Krvácivost[upravit | editovat zdroj]

Dalším příznakem, který je typický pro zánět, je podnětová krvácivost. Gingiva krvácí například při čištění zubů, při jídle apod. Podle intenzity krvácení lze usuzovat na míru zánětu (PBI – papilla bleeding index).

Vznik vředů[upravit | editovat zdroj]

ANUG

Na vrcholu interdentálních papil mohou v některých případech vznikat vředy, dochází k rozpadu tkáně a v extrémním případě až k úplnému vymizení papily (ANUG – akutní nekroticko-ulcerózní gingivitida). Může vznikat tzv. invertovaná papila, která je propadlá v opačném směru. Vředovité změny gingivy mohou ukazovat na některá závažná onemocnění, jako jsou leukémie nebo AIDS.

Hyperplazie gingivy[upravit | editovat zdroj]

Gingivitida (zuby před a po scalingu)

V některých případech se v  gingivě hromadí vazivová tkáň, což vede k ještě většímu nárůstu objemu gingivy a tím i ke zvýrazňování parodontálních chobotů.

Rozdělení dle etiologie[upravit | editovat zdroj]

  • Pouze plakem indukovaná gingivitida;
  • Plakem podmíněná modifikovaná celkovými faktory:
    • Endokrinní faktory:
      • gingivitida v pubertě (př. juvenilní hyperplastická gingivitida);
      • těhotenská gingivitida;
      • gingivitida při diabetes mellitus,
    • Celková onemocnění:
      • např. gingivitida při leukemii
    • Léky modulovaná gingivitida:
      • gingivitida při hormonální antikoncepci,
      • poléková hyperplazie gingivy (Cyklosporin A, hydatoináty, blokátory Ca2+ kanálů) s následným zánětem.[1]

Rozdělení dle průběhu[upravit | editovat zdroj]

Akutní gingivitis
  • akutní zánět gingivy se zarudnutím, zduřením a exsudací.
  • Příčiny: mechanické a termické vlivy (perzistující bakteriální povlaky).
Chronická gingivitis
  • dlouhodobý klinický průběh;
  • Projevy: omezené na gingivu (krvácení, hyperplastické zduření…)
    • nedochází ke ztrátě attachmentu, kost neubývá, sulkus může být prohlouben v chobot;
    • zánětlivě podmíněné hyperplazie vedou k tvorbě pseudochobotů.
  • Příčina: mikroorganismy zubního plaku = „špinavá“ gingivitida;
    • mikrobiologie – G+ tyčky a koky převládají nad G− bakteriemi – fakultativně anaerobní převládají nad čistě anaerobními.

Plakem indukovaná gingivitida[upravit | editovat zdroj]

  • zánět indukovaný bakteriemi zubního plaku;
  • lokalizovaná × generalizovaná forma;
  • může postihovat celou gingivu, nebo jen interdentální papily
  • typický chronický průběh;
Histologicky
kulatobuněčný infitrát. Není rozrušení alveolární kosti, kompakty.
Prognóza
neléčená může přejít v parodontitidu (přestup zánětu na alveolární kost). Léčená plně reverzibilní.
Terapie
  • Chronická forma: hygiena! Odstranění retenčních míst pro plak (zubní kámen, převislé výplně, nevyhovující protetické práce…)
  • Akutní forma: šetrné výplachy peroxidem vodíku, po zklidnění jako u chronické.

Gingivitis gravidarum (těhotenská gingivitida)[upravit | editovat zdroj]

  • v sulkulární tekutině – zvýšené množství estrogenu a progesteronu + zvýšená reaktivita gingivální tkáně, bakteriální invaze;
  • zvýšení cévní permeability, edémy, syntéza prostaglandinů a jiných mediátorů zánětu;
  • spontánní krvácení gingivy (hlavně od 2. trimestru), hyperplazie gingivy (epulis gravidarum);
  • množství plaku nezvýšeno, mění se jeho složení.
Terapie
jako u plakem indukované gingivitidy.

Pubertální gingivitis[upravit | editovat zdroj]

  • hormonální dysbalance, často spojeno se špatnou hygienou a nadměrným dýcháním ústy;
  • nejvyšší výskyt kolem 15 let. Výraznější změny u dívek.[2]
  • klinické projevy jako těhotenská.
Terapie
jako plakem indukovaná.

Gingivitis intermenstrualis, menstrualis a climacterica[upravit | editovat zdroj]

  • následek změny (poklesu) hladiny estrogenů – snížení keratinizace buněk;
  • ztráta přirozeného krytu ze zrohovatělých buněk.
Terapie
jako u plakem indukované gingivitidy.

Gingivitis vyvolaná kontraceptivy (pilulková)[upravit | editovat zdroj]

  • jako těhotenská, při užívání preparátů s vysokým obsahem progesteronu.
Terapie
jako u plakem indukované gingivitidy.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. POLENÍK, Pavel. Onemocnění gingivy [online]. Česká parodontologická společnost (FN Plzeň), ©1999. [cit. 2011-09-12]. <https://www.fnplzen.cz/kliniky/stom/klasifikace.htm>.
  2. MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.