Intoxikace methemoglobinizujícími látkami

Z WikiSkript

(přesměrováno z Intoxikace nitrosloučeninami)

Aromatické aminy[upravit | editovat zdroj]

  • Anilín, toluidin – kapaliny.
  • Benzidin, 2-naftylamin – narůžovělé práškové substance.

Profesionální expozice[upravit | editovat zdroj]

  • Výroba barviv (textil, papír, kůže), plastů, pryže, pesticidů.

Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]

  • Látky rozpustné v tucích – dobře se vstřebávají kůží,
  • Metabolizují se na hydroxylaminy, ty mění hemoglobin na methemoglobin, vytvářejí v erytrocytech VR a dávají vznik tzv. Heinzovým tělískům v erytrocytech (precipitovaný hemoglobin s cytoskeletárními proteiny),
  • Erytrocyty jsou fragilnější, může vzniknout hemolýza, hemoglobinurie a následné poškození ledvin,
  • Odstraňují se acetylací (lidé, které označujeme jako tzv. pomalé acetylátory jsou ohroženi karcinomem močového měchýře).

Nejsilnější methemoglobinizující účinek má anilín (jeho metabolit fenylhydroxylamin) → nastává funkční anémie, posun křivky doleva, stoupá tkáňová hypoxie. V terapii se využívá alternativní cesty redukce methemoglobinu enzymem NADPH methemoglobin reduktázou – jako kofaktor potřebuje metylenovou modř (redox látka).

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

 Akutní – nižší expozice – excitace CNS (tzv. anilínová špička);

  • Pak záleží projevy na stupni metHbémie,
    • 10–30 % cyanóza, tachykardie, únava,
    • 30–50 % slabost, dušnost, bolest hlavy,
    • 50–70 % poruchy vědomí a smrt,
  • Odebraná krev má tmavě hnědou až černou barvu (nápadná švestkově modrá cynóza).

Chronický – polyglobulie v důsledku chronické hypoxie.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Antidotummetylénová modř.

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Toluidinová modř – působí stejným mechanismem po podání se paradoxně prohloubí cyanóza (dáno barvou antidota) kys. askorbová – působí slaběji a pomaleji.

Aromatické nitrosloučeniny[upravit | editovat zdroj]

  • Mají skupinu NO2 např. nitrobenzen, TNT, trinitrofenol (kys. pikrová),
  • Profesionální expozice – výroba anilínu, barviv, výbušnin,
  • Etiopatogeneze – dobře se vstřebávají kůží, podobným mechanismem jako předchozí dělají methemoglobinémii TNT navíc vyvolá masivní nekrózu a žlutou atrofii jater s letálním koncem, příp. kataraktu.

Nitroglycerin[upravit | editovat zdroj]

  • Olejovitá kapalina, snadno explodující,
  • Použití – výroba výbušnin, farmakologie,
  • Snadno se vstřebávají kůží, po absorpci jsou hydrolyzovány na anorganické sloučeniny a působí vazodilataci,
  • Po 2–4 dnech profesionální expozice vzniká tolerance (díky kompenzačním sympatickým mechanismům) → po přerušení expozice můžou vznikat stenokardie,
  • Po vysokých dávkách může vznika methemoglobinémie, mírného stupně, bez Heinzových tělísek,
  • Akutní intoxikace – bolesti hlavy (dáno vazodilatací cév CNS), v týlní krajině „powder headache“, neklid, deprese, poruchy spánku, bledost pocení, pokles tlaku, šok,
  • Vysoké dávky – methemoglobinémie, dušnost, bezvědomí,
  • Profesionální expozice – typicky tzv. „pondělní nemoc“ – vždy po víkendové pauze, během týdne nastupuje kompenzace, příznaky mizí...,
  • Chronická intoxikaceangina pectoris a náhlá úmrtí, paradoxně ve dnech pracovního klidu (po přerušení expozice), také se popisují pseudoneurastenické příznaky.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • Stenokardie z návyku – odstraníme nitráty,
  • Akutní hypotenze je špatně terapeuticky ovlivnitelná – protišoková poloha, tekutiny i.v., příp. dopamin, noradrenalin.

Dusitany[upravit | editovat zdroj]

Synonymum: nitrity, -NO2,

  • Dusitan sodný – nažloutlá pevná látka rozpustná ve vodě,
  • Používal se i.v. jako methemoglobinizující látka při otravě kyanidy,
  • Přísada při uzení masa, do cigaretových papírků, do pohonných hmot,
  • Letální dávka p.o. – 4g.

Dusičnany[upravit | editovat zdroj]

Synonymum: nitráty, -NO3,

  • Aby vyvolávaly metHbémii musí být ve střevě redukovány flórou na dusitany,
  • Nebezpečné jsou pro kojence (mají bakterie v GIT výše – díky méně kyselému žaludečnímu obsahu),
  • Již 10 mg/l může být pro kojence nebezpečné,
  • Jiné, chlorečnany, léky – primaquine (antimalarikum), fenacetin (analgetikum).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.