Protistafylokoková antibiotika a chemoterapeutika

Z WikiSkript

V praxi jsou stafylokokovými infekcemi nejčastěji kožní hnisavé procesy, které se hojí samy nebo po chirurgické intervenci. Volba antibiotik se koncově řídí citlivostí daného stafylokoka. Základním přípravkem je oxacilin. V případě kontraindikace oxacilinu je doporučován vankomycin, linkomycin či cefalosporiny 1. generace.

Mezi protistafylokoková ATB řadíme:


Linkomycin má bakteriostatické až baktericidní účinky; stejné účinky má i jeho derivát klindamycin. Vankomycin má baktericidní účinky.

CAVE!!! Existují kmeny Stafylococcus aureus, které jsou rezistentní na methicilin (MRSA a na vankomycin (VRSA). Takovéto bakterie pak působí těžké nozokomiální infekce a zvyšují morbiditu a mortalitu hospitalizovaných pacientů.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie: učebnice pro lékařské fakulty. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
  • BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1
  • LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 672 s. ISBN 978-80-7262-373-0..
Signature.png   Článek neobsahuje vše, co by měl.
Můžete se přidat k jeho autorůmdoplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.