Akustická impedance

Akustická impedance (velmi nepřesně někdy nazývaná jako akustický odpor) je fyzikální veličina, která popisuje akustické vlastnosti prostředí. Vypočítá se jako poměr efektivní hodnoty akustického tlaku ($p_{ef}$) a efektivní hodnoty akustické rychlosti, tedy rychlosti kmitavého pohybu částic prostředí vyvolané zvukovou vlnou $v_{ef}$. Jedná se o zobecněný pojem, používá se proto i k vykládání jevu při jiných vlnových délkách než jsou ty akustické (např. ultrazvukové,…)

$z={\frac {p_{ef}}{v_{ef}}}$ (Pa·s·m^-1)

Efektivní hodnoty akustického tlaku a rychlosti vlnění lze vypočítat z maximálních hodnot podle vztahu:

$p_{ef}={\frac {\sqrt {2}}{2}}\,p_{max}\doteq 0,7\,p_{max}$

resp.

$v_{ef}={\frac {\sqrt {2}}{2}}\,v_{max}\doteq 0,7\,v_{max}$

Na rozhraní dvou prostředí o různé akustické impedanci může docházet k lomu a odrazu procházejícího akustického vlnění. Právě toho využívá ultrazvuková diagnostika.

• jiný výpočet: $Z=\rho \cdot c$ (Pa·s·m^-1), kde $\rho$ – hustota látky, $c$ – fázová rychlost šíření v dané látce

Související články

• Ultrazvuk
• Vlastnosti zvuku