Akustický odpor

Akustická impedance (velmi nepřesně někdy nazývaná jako akustický odpor) je fyzikální veličina, která popisuje akustické vlastnosti prostředí. Vypočítá se jako poměr efektivní hodnoty akustického tlaku (p_ef) a efektivní hodnoty akustické rychlosti, tedy rychlosti kmitavého pohybu částic prostředí vyvolané zvukovou vlnou v_ef. Jedná se o zobecněný pojem, používá se proto i k vykládání jevu při jiných vlnových délkách než jsou ty akustické (např. ultrazvukové,…)

[math]\displaystyle{ z = \frac{p_{ef}}{v_{ef}} }[/math] (Pa·s·m^-1)

Efektivní hodnoty akustického tlaku a rychlosti vlnění lze vypočítat z maximálních hodnot podle vztahu:

[math]\displaystyle{ p_{ef} = \frac{\sqrt{2}}{2}\, p_{max} \doteq 0,7\, p_{max} }[/math]

resp.

[math]\displaystyle{ v_{ef} = \frac{\sqrt{2}}{2}\, v_{max} \doteq 0,7\, v_{max} }[/math]

Na rozhraní dvou prostředí o různé akustické impedanci může docházet k lomu a odrazu procházejícího akustického vlnění. Právě toho využívá ultrazvuková diagnostika.

• jiný výpočet: Z = ρ. c (Pa.s/m), kde ρ – hustota látky, c – fázová rychlost šíření v dané látce

Související články

• Ultrazvuk
• Vlastnosti zvuku