Redoxní potenciál

Z WikiSkript

(přesměrováno z Redoxný potenciál)

Oxidačně-redukční potenciál (redoxní potenciál) je měřením schopnosti látek vázat nebo uvolňovat elektrony, tzn. je měřením síly oxidačního nebo redukčního činidla.

Afinitu k elektronům můžeme vyjádřit jako potenciál, na který se nabije elektroda ponořená do roztoku, který obsahuje oxidovanou i redukovanou formu té samé látky – tuto soustavu nazýváme poločlánek.

Redoxný potenciál.jpg

Jakmile do roztoku, který obsahuje stejné množství redukované a oxidované formy té samé látky, ponoříme elektrodu z ušlechtilého kovu (platinový nebo zlatý drátek), nabije se tato elektroda vhledem k roztoku na určitý potenciál.

Příklad

Zaznamenáváme dva protichůdné děje :

  • železnaté ionty mají tendenci odevzdávat elektrodě elektrony a vytvářet na ní přebytek záporného náboje, oxidují se na ionty železité,
  • železité ionty se snaží elektrodě elektrony odebrat, a tím se redukovat na železnaté, vzniká na ní tak přebytek kladného náboje.


Výsledný potenciál, na který se elektroda nabije, závisí na tom, který z dějů převládne, v našem případě převládne oxidační schopnost železitých iontů a elektroda se nabije kladně na hodnotu 0,76 V (při stejné východní koncentraci obou iontů).

Měření redoxního potenciálu[upravit | editovat zdroj]

Nejsme schopni měřit absolutní hodnoty redoxních potenciálů, a tak je porovnáváme s tzv. referenčními elektrodami – mají známý a konstantní potenciál.

  • obě elektrody (referenční a i ta, jejíž potenciál chceme změřit) jsou ponořeny v tom samém roztoku a spojené tzv. solným můstkem (nejčastěji roztok KCl) – vytvoří se tím galvanický článek.


Mezinárodní dohoda stanovuje jako základ měření redoxních potenciálů systém vodík, vodíkový kation a platinová elektroda. Redoxní potenciál této skupiny je, podle dohody, nulový a slouží jako základ stupnice redoxních potenciálů.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • STOKLASOVÁ, Alena, Josef KŘÍŽALA a Pavel ŠIMAN. Obecná, fyzikální a anorganická chemie pri studující medicíny. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1996. 91 s. sv. 1. ISBN 80-7066-949-7.