Základy veřejného zdravotnictví

Z WikiSkript

Veřejné zdravotnictví[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o vědu zabývající se prevencí nemocí, posilováním a prodlužováním života pomocí organizovaného úsilí společnosti. Hlavním cílem je dosáhnout co nejvyšší možné úrovně zdraví obyvatelstva uvedením teoretických poznatků do praxe. Na podkladě integrace poznatků biomedicínských a společenských věd poskytuje informace o organizaci, struktuře, funkcích a řízení jednotlivých složek systému péče o zdraví.

Systém zdravotní péče[upravit | editovat zdroj]

Zdravotní péče[upravit | editovat zdroj]

Představuje péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která:

  • posiluje zdraví,
  • zabraňuje onemocnění,
  • léčí již vzniklá onemocnění,
  • snižuje následky nemoci.
Zdravotní péče může podle údajů Světové zdravotnické organizace ovlivnit zdraví obyvatel z 20 %. Z 80 % působí na zdravotní stav populace jiné vlivy, jako jsou životní styl, životní prostředí a škodlivé návyky.

Zdravotnická péče je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb). Je součástí zdravotní péče.

Zdravotnictví je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva.

Zahrnuje:[upravit | editovat zdroj]

  • orgány a instituce: ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny atd.,
  • organizace a společnosti: lékařská komora, odborné lékařské společnosti, ČAS atd.,
  • zdravotnická zařízení: nemocnice, ambulantní zařízení, léčebné ústavy atd.,
  • pracovníky ve zdravotnictví: lékaři, zdravotní sestry, laboranti, atd.,
  • služby a činnosti: léčebně-preventivní péče, hygienická služba, lékárenská služba, výchova ke zdraví, vědecký výzkum, zdravotnické školství, atd.

Zdravotnická zařízení[upravit | editovat zdroj]

Zařízení léčebně-preventivní péče

a) Zařízení ambulantní péče:

  • ordinace praktických odborných ambulantních lékařů,
  • vyšetřovací a léčebné složky (laboratoře, rentgenová pracoviště, rehabilitační pracoviště).

b) Lůžková zařízení:

  • nemocnice,
  • odborné léčebné ústavy,
  • psychiatrické léčebny,
  • léčebny pro dlouhodobě nemocné,
  • rehabilitační léčebny,
  • lázeňské léčebny.

c) Zvláštní dětská zařízení:

  • kojenecké ústavy,
  • dětské domovy,
  • jesle.

d) Lékárny.
e) Záchranná služba.
f) Zařízení hygienické služby.
g) Výzkumné ústavy.

Základní zdravotní péče[upravit | editovat zdroj]

Základní (primární) zdravotní péče je nezbytně nutná péče, která je založená na spojení aktivit zdravotnických služeb s aktivitami celé společnosti.

Zahrnuje:

  • řádné léčení běžných nemocí,
  • výchovu zaměřenou na hlavní zdravotní problémy,
  • prevenci poruch zdraví,
  • podporu správné výživy, dodávku nezávadné pitné vody,
  • základní hygienu,
  • zásobování léky,
  • péče o matku a dítě,
  • očkování proti hlavním nakažlivým chorobám (hepatitida typu A, B atd.).
V programu SZO Zdraví pro všechny do roku 2000 jsou uvedeny následující:

principy základní zdravotní péče:

  • všeobecná dostupnost, poskytování podle potřeb,
  • posilování samostatnosti občanů v péči o zdraví,
  • účinnost a ekonomická i kulturní přijatelnost,
  • podíl komunity (obce),
  • zapojení ostatních rezortů do péče o zdraví.

Základní zdravotní péče má 3 složky:

  • primární péče znamená základní zdravotnické profesionální služby poskytované většinou na ambulantní úrovni praktickými lékaři nebo specialisty. Zahrnuje výchovu ke zdraví, prevenci, diagnostiku, léčbu, rehabilitaci.
  • Sebepéče představuje zdravotní aktivity neprofesionálů. Patří sem péče dobrovolníků, svépomocných skupin (např. sdružení občanů s neurčitým zdravotním postižením), dobrovolných organizací (např. Český červený kříž) a hnutí (např. ekologická hnutí).
  • Domácí péče je dobrovolná zdravotní péče o pacienty v domácím prostředí. Je poskytována většinou středními zdravotnickými pracovníky (tzv. agentury domácí péče). Jedná se o péči indikovanou lékařem. Domácí péče je pro pacienta pohodlnější a přirozenější. Pacient dokončuje léčbu ve svém vlastním prostředí, s pomocí svých rodinných příslušníků.

Financování zdravotnictví v ČR[upravit | editovat zdroj]

  • Státní rozpočet,
  • obce, města, daně komunální a podnikatelské činnosti,
  • podniky - povinné platby na zdravotní pojištění, dodatečné platby do fondu zdravotní pojištění, financování vlastních zdravotnických zařízení, pokuty za znečištěné životní prostředí aj.,
  • povinné zdravotní pojištění,
  • charitativní organizace, nadace.

Povinné zdr. pojištění je oddělené od pojištění sociálního a nemocenského. Spravují ho pojišťovny.

Podíl financování výdajů na zdravotní péči - zdravotní pojišťovny 79 %, soukromý sektor 11 %, veřejné rozpočty 10 %

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • STREJČKOVÁ, Alice, et al. Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví :  pro SZŠ, obor zdravotnický asistent. 1. vydání. Praha : Fortuna, 2007. ISBN 978-80-7168-943-0.