Kapavka

Z WikiSkript
Kapavka
Gonorrhea
Gonokoková konjuktivitida
Gonokoková konjuktivitida
Původce Neisseria gonorrhoeae
Přenos sexuálním kontaktem, vzácně nepřímo kontaminovanými hygienickými potřebami[1]
Inkubační doba 1–10 dní[1]
Klinický obraz kapavka u muže: přední uretritida (dysurie, výtok), zadní uretritida (retence moči, hematurie, bolestivá erekce); kapavka u ženy: asmyptomatická, cervicitida, uretritida, konjuktivitida: fotofobie, bolest oka, otok měkkých tkání, výtok, korneální vřed až slepota; gonokoková faryngitida; diseminovaná infekce
Diagnostika mikroskopický nález, kultivace, PCR
Léčba doxycyklin, makrolidy u gravidních, cefalosporiny 3. generace u komplikací a diseminované infekce
Klasifikace a odkazy
MKN-10 A54
MeSH ID D006069
MedlinePlus 007267
Medscape 218059

Kapavka (gonorrhoea, gonorea; z řečtiny: gonos = semeno, rhoia = tok – popis faktu, že i bez erekce z penisu vytéká žlutobělavá tekutina) je bakteriální infekce způsobená gramnegativním diplokokem Neisseria gonorrhoeae, nazývaným zkráceně gonokok. Postihuje primárně epithelie urogenitálního ústrojí (přichycení gonokoků fimbriemi) s případnou diseminací pomocí krve nebo lymfy. Přenáší se především pohlavní cestou (lokalizace výskytu na těle nemocných závisí na způsobu nechráněného sexuálního styku), možný je i přenos během porodu z infikované matky na novorozence. Nepohlavní přenos na děti je zapříčiněn nedostatečnou hygienou v rodině. Průběh nemoci se u mužů, žen i novorozenců liší.

Epidemiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kapavka postihuje především mladé sexuálně aktivní jedince – symptomatická infekce je častěji u mužů (u žen dost často asymptomatická), postižení faryngu a anu více u homosexuálů. Dále postihuje novorozence (postižení spojivek) a pohlavně zneužívané děti. Dále také vulvovaginitida – jen u děvčátek a v graviditě.

Inkubace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U 90 % mužů se vytváří uretritida do 5 dnů, u žen je inkubace i déle než 2 týdny (při symptomatickém průběhu, až v 75 % je asymptomatická).

Klinický obraz u mužů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kapavka – výtok z uretry u muže

Uretritida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • výtok z uretry (první serózní, pak hnisavý), pálení a řezání při močení, edém a zarudnutí ústí
  • komplikace – parauretrální zánět, zánět Littreových žlaz, Cowperových žlaz
  • zánět může přejít do chronicity, posunout se do zadní části uretry (nucení na močení, bolestivé erekce)

ascendentně se může šířit dále

Prostatitida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • teploty
  • bolest při močení a defekaci
  • bolestivé erekce, poluce

Epididymitida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nejčastější komplikace
  • nadvarle je zduřelé, bolestivé, tuhé, skrotum zarudlé
  • bolesti vyzařují podél kremasterů

Klinický obraz u žen[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kapavka – hnisavý výtok z ženského genitálu

Uretritida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • edém a zarudnutí ústí uretry, hnisavý výtok, pálení při močení
  • příznaky nebývají akutní, v 50 % nebývá poznána a přechází do chronicity (ascendentní šíření)

Cervicitida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • zduření ústí děložního hrdla, zánětlivé eroze na čípku, výtok z cervixu (ne z vaginy)
  • komplikace: absces periuretrálních žláz, peritonitida, endocervicitida, endosalpingitida, endometritida, zánětlivé onemocnění malé pánve, popř. může vyústit v perihepatální absces (Fitz-Hughův-Curtisův syndrom) nebo v infertilitu

Diseminovaná gonokoková infekce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • asi u 1 % nakažených
  • jde o hematogenní rozsev gonokoků do kůže, šlach, kloubů
  • provází ji horečka, zimnice, artritida zejména velkých kloubů, hemoragické pustule na akrálních částech

Klinický obraz u novorozenců[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Neisseria gonorrhoeae napadá spojivkový vak;
    • gonnorhoická konjunktivitida – hnisavý výtok, periorbitální edém vedoucí až k perforaci rohovky a slepotě;
  • prevence – vkapávání antibakteriálního prostředku (septonex, AgNO3) do spojivkového vaku každého novorozence.

Extragenitální kapavka[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Rektum (nejčastěji) – výtok, bolestivá defekace;
  • hltan (faryng) – většinou asymptomatická, může dojít k osídlení tonsil a vyvolání symptomů podobných streptokokové angíně;
  • konjunktivitida dospělých – vzácná (dochází k ní hlavně autoinokulací).

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Izolace původce je nezbytná!
  • Výtěr – ústí uretery, cervixu, rekta, popř. laryngu;
    • přenos vzorku na mírně zahřátý agar, aby se předešlo teplotnímu šoku a znehodnocení vzorku; kultivace; mikroskopie;
  • sérologie – stanovení protilátek (IgG, IgM, IgA) – významné jen u chronických, asymptomatických nebo diseminovaných forem kapavky;
  • ELISA, DNA-diagnostika PCR, LCR (ligázová řetězová reakce), přímá imunofluorescence;
  • diseminované infekce – hemokultura.

Diferenciální diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je nutné odlišit negonokokové uretritidy (herpes progenitalis, candidy, chlamydie, ureaplasmata, trichomonády) a cervicitidy (jiní původci STD).

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Většinou ambulantní, vhodný je klid na lůžku, u epididymitidy se doporučují protizánětlivé obklady. Dále ATB – ceftriaxon, spektinomycin, ciprofloxacin, aztreonam, doxycyklin. Rezistence bakterií na ATB však roste.

Prevence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Všichni s kapavkou jsou zároveň vyšetřeni na HIV a syfilis;
  • bariérová antikoncepce, sexuální zdrženlivost;
  • prevence keratitidy novorozenců – vkapáváme karbetopendecin (Ophtalmo-Septonex) po porodu.

Epidemiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kapavka patří mezi 4 nejčastější pohlavně přenosné choroby na světě (spolu se syfilis, chlamydiemi a trichomoniasou).

Situace v ČR[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Incidence kapavky má v ČR stejně jako ve světě sestupnou tendenci. Nejhorší situace je Praze, kde na 100 000 obyvatel připadá cca 23 infikovaných (data k roku 2010). Nemoc se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii 15–34 let u mužů i žen.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.
  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2013. 502 s. ISBN 978-80-7262-898-8.


Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 223, 234, 548. ISBN 978-80-7262-644-1.