Bezlepková dieta

Z WikiSkript

Bezlepková dieta je způsob stravování, při kterém nekonzumujeme potraviny, které obsahují lepek, neboli gluten. Je podstatou léčby céliakie, dále patří k opatřením při alergii na lepek a neceliakálních intolerancích lepku. Problémy způsobuje hlavně pšenice (gliadin) a oves (avenin), vzácně pak žito (secanin) a ječmen (hordein). Konzumace lepku by mohla zapříčinit závažné zdravotní problémy lidem, kteří těmito onemocněními trpí.

Céliakií trpí více než 1 % obyvatel[1]. V rodině s celiakií (autoimunitní onemocnění vyvolávané lepkem) je riziko genetického přenosu asi 10 %. U pacientů, kteří mají problémy se štítnou žlázou či u diabetiku 1. typu, je klinický výskyt přibližně 5 %.

Tato dieta je jedinou dosud objevenou léčbou Durhingovy nemoci a celiakie.

Principy diety při celiakii[upravit | editovat zdroj]

  1. Odstranit z jídla vše, co obsahuje lepek: pšenici (včetně špaldy), ječmen, žito, oves a suroviny z nich vyrobené. To znamená běžné pečivo, chléb, mouku, kroupy, těstoviny a vše, co by mohlo s lepkem souviset.
  2. Zaměřit se na netučné a nesmažené pokrmy. Po nějakém čase možno přejít na běžné jídelní úpravy.
  3. Pokrmy doplnit o vápník, železo a vitamíny (B, C)
  4. Dietu přerušit jen se svolením lékaře.
  5. Na počátku léčby by strava měla mít protiprůjmový charakter. Potraviny určené pro dietu jsou označené jako "bezlepkové", "bez lepku" nebo "přirozené bezlepkové potraviny".
  6. Pro zlepšení orientace jsou některé potraviny značené přeškrtnutým klasem.
  7. Bezpečné množství lepku je 20 mg/den, 100 mg/den vyvolá poškození sliznice.
Značení pro bezlepkové potraviny

Vhodné potraviny[upravit | editovat zdroj]

  • rýže – rýžová kaše, mouka, těstoviny
  • brambory – bramborový škrob - solamyl
  • kukuřice – kukuřičný škrob - gustin
  • amarant – mouka, těstoviny, instantní kaše, křupky
  • jáhly a proso (je povoleno 40 g vloček na den, nekonzumují se jen u závažnějších a rezistentních forem)
  • luštěniny – fazole, sója, hrách mungo
  • uzeniny – šunka od kosti a bezlepkové uzeniny
  • maso – bez omezení (sekaná, paštika)
  • ořechy a semena – vlašské, kešu, lískové, para, mandle
  • ovoce a zelenina – bez omezení


Nevhodné potraviny[upravit | editovat zdroj]

  • základem je mouka – pečivo, cukrářské výrobky, těstoviny, trvanlivé výrobky (sušenky), kaše, seitan a klaso (vegetariánský pokrm, vyroben z obilí)
  • mouka použitá jako přídavek – omáčky, polévky (zahuštěné jíškou, těstovinou), výrobky z brambor (knedlíky), uzeniny (salámy, párky, klobásy), cukrovinky (karamelky, nugát, čokoláda s náplní)


Alkohol[upravit | editovat zdroj]

  • pivo – 100 ml=1–2 mg gliadinu (musíme zařadit do celkové denní dávky lepku)
  • víno, šampaňské, perlivá vína – přirozeně bezlepkové
  • destiláty - tequilla, whisky, vodka – minimální množství lepku


Sporné potraviny - není přesně označeno složení potravin[upravit | editovat zdroj]

  • pšeničný, žitný a ječný škrob
  • přídatné látky – emulgátory, stabilizátory, sladidla

příklady sporných výrobků pudingy, jogurty, krémy, zmrzlina, kukuřičné a bramborové lupínky, kečup, majonéza, hořčice, bujón, dresing, želé, marmeláda, kypřící prášek. paštika, konzervy


Mýty o celiakii[upravit | editovat zdroj]

  • Bezlepková dieta vyléčí celiakii

Je to onemocnění, které medicína není schopna vyléčit. Při poctivém dodržování diety příznaky zmizí, normalizuje se bioptický nález, vymizí autoprotilátky a snižuje se riziko extraintestinálních komplikací, avšak při opětovném zavedení lepku do stravy se autoimunitní proces znovu spouští.

  • Celiakie je nemoc dětí

Céliakie může být diagnostikována v jakémkoliv věku.

  • Vyrosteme z celiakie

Onemocnění je trvalé a dietu musíme dodržovat celý život.

  • Při dietě se tloustne

Někdy se stane, že lidé přiberou. Je to zapříčiněno spíše psychologickými problémy. Myslí si, že jsou o něco ochuzeni, tak to nahrazují na jiném jídle.

  • Negativní krevní testy vylučují céliakii

Asi u 5 % lidí vyjdou výsledky testů falešně negativní. Lékaři řeknou pacientovi, že celiakií netrpí. Cesta k diagnóze je pak velmi dlouhá.

  • Při porušení diety se nic nestane

I když člověk nepociťuje žádné negativní účinky, neznamená to však, že by lepek ve střevech neškodil. Při opakovaném porušování dochází k vyhlazování klků a všem příznakům neléčené celiakie.


Příklad jídelníčku při bezlepkové dietě[upravit | editovat zdroj]

Snídaně: piškotová bublanina ze solamylu s ovocem, bezlepkový chléb, pomazánkové máslo značky Rama, krájený/tavený sýr, jogurt s ovocem a bezlepkovými lupínky (musí být označené), čaj s mlékem/kakao

Oběd: polévka (kuřecí vývar s bezlepkovými nudlemi, pórková, zeleninová s jáhly, bramborová s pohankou), hovězí guláš (zahuštěn solamylem), rýže, ryba na zelenině, brambory, kuřecí řízek (bezlepková strouhanka z kukuřičného chleba), rybí filé

Svačina: ovoce, zelenina, jogurty, bezlepkové pečivo, bezlepková bábovka

Večeře: zapečené brambory se zeleninou, bramborové halušky s brynzou (brambory, sójová mouka, solamyl), rýžový nákyp s ovocem, sójová pomazánka se žampióny, sójové maso

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. LATTA, Jiří. Celiakie – od screeningu k diagnóze. Interní medicína pro praxi [online]. 2012, vol. 14, no. 5, s. 221-223, dostupné také z <http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/05/09.pdf>. ISSN 1803-5256. 

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SVAČINA, Štěpán, et al. Klinická dietologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2256-6.
  • OTOVÁ, Berta a Romana MIHALOVÁ. Základy biologie a genetiky člověka. 11. vydání. Praha : Karolinum, 2014. ISBN 9788024621098.
  • KOHOUT, Pavel a Jaroslava PAVLÍČKOVÁ. Celiakie :  víte si rady s bezlepkovou dietou?. 1. vydání. Praha : Forsapi, 2010. ISBN 978-80-87250-09-9.