CAN syndrom (Child Abuse and Neglect)

CAN syndrom je označení pro syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (Child Abuse and Neglect). Jedná se o soubor tělesných, psychických, sociálních a vývojových příznaků, které vznikají následkem nenáhodného, vědomého či nevědomého ubližování nebo zanedbávání dítěte rodiči či jinými pečujícími osobami. Přestože se o něm v odborné literatuře mluví už desetiletí, v běžné společenské realitě zůstává často skrytý. Buď proto, že děti nevědí nebo se bojí o něm mluvit, nebo proto, že dospělí kolem nich jeho signály nevědomě přehlížejí. CAN syndrom představuje zásadní problém nejen zdravotnický či sociální, ale také psychologický. Ovlivňuje vývoj osobnosti, emocionální stabilitu a schopnost navazovat vztahy, přičemž jeho následky se mohou přenášet do dospělosti.

Historie pojmu

• 1962 – C. H. Kempe popsal Battered Child Syndrome (syndrom bitého dítěte)
• 60.–70. léta – rozšíření konceptu o psychické týrání a sexuální zneužívání.
• v českém prostředí upevněn termín syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte

Klasifikace (MKN‑10 / MKN‑11)

• MKN‑10:
  • T74 – syndromy týrání (S–T: poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin)
  • Y06 – zanedbání a opuštění
  • Y07 – jiné špatné zacházení
  • Z91.8 – týrání/zanedbání v osobní anamnéze
• MKN‑11:
  • QE52.0 – problém vztahu dítě–pečovatel

Základní formy CAN

1. Fyzické týrání

Úmyslné použití fyzické síly (bití, pálení, třesení, kopání).

Důsledky: poranění, zlomeniny, popáleniny, otřes mozku, vnitřní poranění.

2. Psychické týrání

Jednání poškozující sebeobraz a emoční vývoj dítěte (urážení, zastrašování, ponižování, odmítání).

3. Sexuální zneužívání

Zapojení dítěte do sexuálních aktivit nebo vystavování sexuálním obsahům.

4. Zanedbávání

• Fyzické (nedostatek jídla, oblečení, hygieny).
• Vzdělávací (omezování přístupu ke vzdělávání).
• Zdravotní (ignorování doporučené zdravotní péče).

Klinické příznaky

• opakovaná, nevysvětlená poranění
• známky hladovění, zanedbaná hygiena
• úzkost, strach, změny chování
• poruchy spánku, pomočování, útěky z domova
• obavy dítěte z návratu domů
• projevy PTSD v delším časovém horizontu

Epidemiologie

• 4–5 % dětí v Evropě je týráno či zneužíváno (pravděpodobně jen „špička ledovce“).
• V ČR trpí CAN syndromem přibližně 1–2 % dětí (20–40 tisíc dětí).
• Nejvíce ohrožené: děti do 6 let, zejména kojenci a batolata.

Rizikové faktory

• nízký věk dítěte
• tělesné či mentální postižení
• zkušenost rodičů s týráním v dětství
• sociální izolace, stres, substance abuse

Diagnostika

Provádí: pediatr, praktický lékař, psycholog

• fyzikální vyšetření
• psychologický pohovor
• vyhodnocení rodinné situace

Management a intervence

• zajištění bezpečí dítěte (priorita)
• oznámení podezření dle zákona (oznamovací povinnost)
• interdisciplinární spolupráce: lékař, OSPOD, policie
• psychoterapie dítěte i pečujících osob

Právní rámec v ČR

• Povinné oznámení podezření na týrání

Literatura

1. Dunovský, J. a kol. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada, 1995. ISBN 80‑7169‑212‑8
2. Matoušek, O., Navrátil, P. (eds.) Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2008. ISBN 978‑80‑7367‑313‑0
3. Vágnerová, M. Vývojová psychologie – dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2012. ISBN 978‑80‑246‑1992‑3