Chemická vazba
Chemická vazba je interakce, která k sobě navzájem poutá sloučené atomy prvků v molekule (nebo ionty v krystalu) prostřednictvím valenčních elektronů.
Obecná pravidla[edit | edit source]
Chemické vazby vznikají a zanikají při chemických reakcích. Při tvorbě chemické vazby se uvolňuje vazebná energie, naopak pro rozštěpení chemické vazby je nutno dodat disociační energii. Energie vazebná a disociační mají stejnou velikost; čím je vazebná (disociační) energie větší, tím je vazba pevnější. Podmínkou vzniku chemické vazby je dostatečné přiblížení atomů, které mají dostatečně vysokou energii a správnou prostorovou orientaci.
Druhy vazeb[edit | edit source]
Kovová vazba[edit | edit source]
Je tvořena kationty uskupenými v mřížky. Valenční elektrony se vyskytují v podobě elektronového mraku, jsou tedy sdíleny všemi atomy a nelze rozpoznat, který elektron patří kterému kationtu.
Kovalentní vazba[edit | edit source]
Kovalentní vazba je zprostředkována buď sdílenou elektronovou dvojicí, kdy každý z partnerů poskytuje jeden elektron, nebo jako vazba donor-akceptorová (koordinačně-kovalentní), kdy jeden z partnerů poskytuje volný orbital a druhý celý elektronový pár. Orientačně lze kovalentní vazbu rozdělit na nepolární, polární a iontovou, podle rozdílu elektronegativity zúčastněných prvků.
- kovalentní nepolární:
- kovalentní polární:
- (kovalentní) iontová:
Iontová vazba[edit | edit source]
Extrémně kovalentní vazba, kdy atomy elektrony nesdílejí, ale jeden ho zcela odebere druhému. Tímto mechanismem vznikají ionty, které jsou následně přitahovány elektrostatickými silami. Podle některých autorů se iontová vazba nepovažuje za kovalentní.
Dělení vazeb dle pravděpodobnosti výskytu vazebných elektronů[edit | edit source]
Vazba sigma - σ[edit | edit source]
Vzniká obsazením molekulového orbitalu sigma. Její elektronová hustota je největší na spojnici jader atomů. Molekulový orbital může vzniknout překrytím:
- dvou orbitalů s, s a p nebo s a d;
- dvou orbitalů p nebo p a d;
- dvou orbitalů d.
Vazba pí - π[edit | edit source]
Vzniká obsazením molekulového orbitalu pí. Její elektronová hustota je největší mimo spojnici jader atomů, ale v rovině touto spojnicí procházející. Vzniká až po vzniku vazby sigma a podílí se na vzniku násobných vazeb. Protože je slabší než vazba sigma, sloučeniny s násobnou vazbou jsou reaktivnější než sloučeniny s vazbami jednoduchými. Molekulový orbital může vzniknout překrytím:
- dvou orbitalů p;
- orbitalů p a d;
- dvou orbitalů d.
Násobné vazby[edit | edit source]
Jednoduchá vazba[edit | edit source]
Vazba je uskutečněná sdílením pouze jednoho elektronového páru. Tvoří ji vazba σ a je delší a slabší než násobné vazby (dvojná, trojná).
Dvojná vazba[edit | edit source]
Dvojná vazba je uskutečněna sdílením dvou elektronových párů. Tvoří ji jedna vazba σ a jedna vazba π. Je kratší a pevnější než vazba jednoduchá.
Trojná vazba[edit | edit source]
Vazba uskutečněná sdílením tří elektronových párů. Skládá se z jedné vazby σ a dvou vazeb π. Trojná vazba je nejkratší a nejpevnější.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- LEDVINA, Miroslav, et al. Biochemie pro studující medicíny. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 0 s. ISBN 978-80-246-1414-4.
- BENEŠOVÁ, Marika a Hana SATRAPOVÁ. Odmaturuj! z chemie. 1. vydání. Brno : Didaktis, 0000. 0 s. ISBN 80-862-8556-1.
- Prezentace ze stránek Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky.