Disperzní systémy

Z WikiSkript

Disperzní systém je soustava, která obsahuje alespoň dvě fáze nebo dvě složky (chemická individua), přičemž jedna nespojitá fáze nebo složka (disperzní podíl – dispersum) je více nebo méně rozptýlena v druhé spojité fázi nebo složce (disperzním prostředí – dispergens).

Obsahuje-li systém dvě fáze, existuje určitá hranice mezi částicemi tvořícími disperzní podíl a druhou fází, která je obklopuje. Takový systém se nazývá heterogenní. Obsahuje-li naopak dvě složky a jen jednu fázi, je složka tvořící disperzní podíl rozptýlena ve složce tvořící disperzní prostředí v tak drobných částicích (atomech, molekulách), že nelze mluvit o rozhraní, a takový systém se nazývá homogenní.

Disperzní systémy lze třídit podle různých kritérií, jako je skupenství nebo velikost částic. U částic kulového tvaru se převrácená hodnota průměru částice nazývá stupeň disperzity (rozměr je m-1). Vyšší stupeň disperzity tedy znamená jemnější rozptýlení disperzního podílu. V monodisperzním systému mají všechny částice stejnou velikost, v systému polydisperzním se vyskytují částice různých velikostí.

Podle velikosti částic zhruba rozlišujeme:

  • disperze analytické (do 1 nm)
  • disperze koloidní (1 nm až 1 µm);
  • disperze hrubé (1 µm až 1 mm).

Jsou-li částice větší než 1 mm, nejde již o disperze, ale o souvislou hmotu.

V medicíně jsou znalosti disperzních systémů důležité zvláště při podávání léčivých látek ve formě léčivých přípravků, které mohou tvořit:

  • iontové disperze;
  • molekulové disperze;
  • koloidní disperze.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]