Dysgrafie

Z WikiSkript

Dysgrafie je specifická porucha psaní, charakterizovaná obtížemi v grafomotorice, tvorbě písma a jeho čitelnosti, které nejsou vysvětlitelné nedostatečnou inteligencí, nedostatkem výuky ani neurologickým onemocněním. Patří mezi specifické poruchy učení (SPU).

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

  • Prevalence se odhaduje u 5–10 % školní populace
  • Často se vyskytuje komorbidně s dyslexií, ADHD nebo dyspraxií

Etiologie - multifaktoriální původ:[upravit | editovat zdroj]

Biologické faktory[upravit | editovat zdroj]

  • neurovývojové odchylky v oblasti motorické koordinace
  • jemná motorická neobratnost
  • poruchy senzomotorické integrace

Psychologické a kognitivní faktory[upravit | editovat zdroj]

  • deficity ve vizuomotorické koordinaci
  • oslabená pracovní paměť
  • nízká úroveň automatizace grafomotorických dovedností

Environmentální faktory[upravit | editovat zdroj]

  • nedostatečně rozvinuté motorické dovednosti v raném dětství
  • nedostatek příležitostí k tréninku psaní

Klinický obraz - typické projevy[upravit | editovat zdroj]

  • pomalé tempo psaní
  • čitelnost písma kolísá nebo je velmi nízká
  • nepravidelná velikost písmen, nedodržování linií
  • křečovitý úchop, rychlá unavitelnost ruky
  • potíže s kopírováním textu
  • problémy s rozvržením textu na stránce

Projevy u starších dětí a dospělých[upravit | editovat zdroj]

  • vyhýbání se psaní
  • preference digitálních technologií
  • bolesti ruky při delším psaní
  • výrazná úzkost spojená s písemným projevem

Diagnostika - diagnostický proces zahrnuje:[upravit | editovat zdroj]

  • psychologické vyšetření (kognitivní profil, pracovní paměť, pozornost)
  • speciálněpedagogické vyšetření (úroveň grafomotoriky, kvalita písma)
  • motorické testy (jemná motorika, koordinace)
  • analýzu psaného projevu – spontánní psaní, přepis, diktát

Diagnostická kritéria[upravit | editovat zdroj]

  • výkon v psaní výrazně pod úrovní očekávanou pro věk a intelekt
  • potíže přetrvávají navzdory adekvátní výuce
  • obtíže negativně ovlivňují školní nebo pracovní výkonnost

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • dyslexie (problémy zejména se čtením)
  • dyspraxie (širší motorické problémy)
  • ADHD (pozornost, impulzivita)
  • neurologické poruchy (dystonie, tremor)
  • psychické faktory (úzkost, stres)

Terapie a intervence - speciálněpedagogická péče[upravit | editovat zdroj]

  • nácvik grafomotoriky (kresba, uvolňovací cviky)
  • trénink psacího tempa
  • individualizované úpravy písma (velikost, styl, psací potřeby)

Kompenzační strategie[upravit | editovat zdroj]

  • používání počítače nebo tabletu
  • alternativní formy záznamu (diktafon)
  • využití aplikací na rozpoznávání řeči

Školní a režimová opatření[upravit | editovat zdroj]

  • prodloužený čas u písemných úkolů
  • možnost psát tiskacím písmem
  • preference ústního přezkušování
  • snížení množství opisů a diktátů

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

  • Potíže mohou přetrvávat i v dospělosti.
  • Kvalitní intervence snižuje dopad na školní a pracovní výkon.
  • Dospělí často nacházejí vlastní kompenzační strategie (digitální technologie).

Prevence[upravit | editovat zdroj]

  • podpora jemné motoriky v předškolním věku
  • rozvoj grafomotorických dovedností hravou formou
  • správné návyky držení tužky a ergonomie psaní

Literatura[upravit | editovat zdroj]

  1. Zelinková O. Poruchy učení. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0909-1
  2. Pipeková J. (ed.) Speciální pedagogika. Brno: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-201-0
  3. Vašutová J., Koťa J. Specifické poruchy učení u dětí. Praha: Grada, 2017. ISBN 978-80-247-5802-5
  4. WHO. ICD-11 – Developmental Learning Disorders. Geneva: World Health Organization, 2019