Fórum:AI/Dopady umělé inteligence na práci vysokoškolského učitele

Dopady umělé inteligence na práci vysokoškolského učitele

Úvod

Rozvoj generativní umělé inteligence (AI) významně ovlivňuje pracovní činnosti zaměstnanců vysokých škol. Studie organizace EDUCAUSE z roku 2026 analyzovala využívání AI mezi pracovníky vysokoškolských institucí a poukázala na rychlou adopci těchto nástrojů, která však často není doprovázena odpovídající institucionální infrastrukturou, pravidly ani systematickou podporou.

Průzkum proběhl v období září–říjen 2025 a zahrnoval 1 960 profesionálů pracujících ve vysokoškolském vzdělávání.

Míra využívání AI

Podle výsledků průzkumu je používání AI ve vysokoškolském prostředí velmi rozšířené. Přibližně 73 % uživatelů využívá nástroje AI denně nebo alespoň jednou týdně.

Nejčastější způsoby využití zahrnují:

  • brainstorming a generování nápadů (63 %),
  • psaní a úpravu e-mailů (62 %),
  • shrnování dokumentů (61 %).

Výsledky naznačují, že AI je vnímána především jako nástroj pro podporu administrativních a kognitivních pracovních úloh.

Institucionální politika a řízení AI

Navzdory vysoké míře používání AI mnoho zaměstnanců nezná institucionální pravidla pro její využívání. Přibližně 46 % respondentů uvedlo, že si není vědomo žádných politik nebo směrnic upravujících používání AI na jejich pracovišti.

Podrobnější analýza podle pracovních rolí ukazuje, že neinformovanost se týká i vedoucích pracovníků:

  • 38 % výkonných vedoucích pracovníků,
  • 43 % manažerů

uvedlo, že si není vědomo existujících pravidel pro využívání AI.

Profesní rozvoj a rozvoj kompetencí

Většina institucí uvádí, že se snaží podporovat rozvoj kompetencí zaměstnanců v oblasti AI. Přibližně 69 % institucí deklaruje, že své pracovníky v této oblasti vzdělává.

Konkrétní formy podpory jsou však často omezené. Přibližně 80 % respondentů uvedlo, že rozvoj kompetencí probíhá především formou individuálního samostudia a experimentování s nástroji AI.

Pouze 13 % institucí systematicky vyhodnocuje návratnost investic (ROI) spojených s implementací nástrojů umělé inteligence.

Shadow AI

Významným fenoménem je tzv. shadow AI, tedy používání nástrojů, které nejsou oficiálně poskytovány ani schváleny institucí.

Podle průzkumu přibližně 56 % respondentů používá AI nástroje, které jejich instituce neposkytuje. Tyto nástroje často nebyly posouzeny z hlediska ochrany soukromí, bezpečnosti dat nebo autorských práv.

Akademičtí pracovníci jsou v tomto ohledu zvlášť výraznou skupinou. Přibližně 23 % z nich uvedlo, že jejich instituce neposkytuje žádné AI nástroje, které by odpovídaly jejich potřebám.

Rizika pro kognitivní procesy

Respondenti průzkumu také upozorňovali na možné dopady AI na kognitivní procesy uživatelů. Přibližně 51 % respondentů označilo ztrátu nezávislého myšlení za významné nebo naléhavé riziko.

Tato obava se objevuje i v odborné literatuře. Některé studie upozorňují na fenomény jako:

  • metakognitivní lenost (metacognitive laziness), kdy se uživatelé nadměrně spoléhají na AI při řešení úloh,
  • kognitivní kapitulace (cognitive surrender), označující tendenci přenechávat rozhodování nebo analytické myšlení systémům umělé inteligence.

Budoucí vývoj

Navzdory identifikovaným rizikům zůstává ochota používat AI velmi vysoká. Přibližně 86 % respondentů uvedlo, že chce nástroje AI používat i nadále.

Pouze 11 % respondentů však uvedlo, že používání AI je na jejich pracovišti vyžadováno. Výsledky studie naznačují, že tempo institucionální adaptace na AI může zaostávat za rychlostí jejího skutečného používání mezi zaměstnanci.

Reference

  • Fan, Y., Tang, L., Le, H., Shen, K., Tan, S., Zhao, Y., Shen, Y., Li, X., & Gašević, D. (2025). Beware of metacognitive laziness: Effects of generative artificial intelligence on learning motivation, processes, and performance. British Journal of Educational Technology, 56(2), 489–530.
  • Robert, J. (2026). The impact of AI on work in higher education. Research report. Boulder, CO: EDUCAUSE.
  • Shaw, S. D., & Nave, G. (2026). Thinking fast, slow, and artificial: How AI is reshaping human reasoning and the rise of cognitive surrender. Working paper, The Wharton School, University of Pennsylvania.