Fórum:Testy/Millerova pyramida

Z WikiSkript

Stejně jako musíme být schopní definovat obsahovou náplň zkoušky či testu, je také třeba přesně odpovědět na otázku, jakou úroveň znalostí nebo dovedností chceme testovat. Zkoušíme-li určité odborné téma, můžeme po studentovi požadovat, aby prokázal[1]

  • Znalost (student zná; v anglicky psané literatuře knowledge, úroveň knows)
Zkoušíme diagnostiku plicní embolie. Za znalost považujeme, že student má nastudované teoretické údaje o plicní embolii, zná nejčastější zdroje embolizace, rizikové faktory, patofyziologii změn, k nimž embolie vede atd.
  • Schopnost[ja bych asi zvolil preklad "aplikovaná znalost"] (student ví jak; competence, knows how). Zkoušený dokáže znalosti z předchozí úrovně zapojit do kontextu.
Dokáže určit, jaké výsledky zobrazovacích metod jsou kompatibilní s diagnózou plicní embolie, jaké jsou očekávané výsledky jednotlivých laboratorních a klinických vyšetření apod.
  • Dovednost (dokáže ukázat, jak; performance, shows how). Dovednost je již komplexní, zkoušený se "sám vyzná" a kombinuje široké spektrum znalostí a schopností, kterých často nabyl v různých předmětech a částech studia.
Určí diagnózu nebo vysloví podezření na plicní embolii na základě předloženého popisu konkrétního případu, rentgenových snímků a výsledků laboratorních vyšetření.
  • Činnost (v praxi provádí správně veškeré potřebné úkony; action, does). Této úrovně by měl dosáhnout např. kandidát u státní závěrečné zkoušky nebo u atestace.
Dokáže v praxi od pacienta odebrat anamnézu, fyzikálně jej vyšetřit, správně zajistit, ordinovat adekvátní vyšetření, interpretovat jejich výsledky, ordinovat správnou léčbu atd.


V teoretických předmětech se od studenta lékařství bude vyžadovat pouze znalost a schopnost. Student jiného oboru, který se připravuje na dráhu vědeckého pracovníka, by ale měl ve stejném „teoretickém“ předmětu dosáhnout všech úrovní dovedností. Znalosti a schopnosti medika získané v teoretických předmětech by nicméně měly být aplikovány později v klinických oborech. Mohou tedy být podkladem pro dovednosti a činnosti zkoušené ve vyšším ročníku v rámci jiné části studia.
Úrovně znalostí a dovedností. Znalosti a dovednosti v medicínských oborech můžeme hodnotit na čtyřech základních úrovních. Každá úroveň vyžaduje odlišný přístup a volbu jiných testových prostředků. Písemné testování (stejně jako např. testování pomocí počítače) lze využít pouze pro hodnocení znalostí a schopností. Vyšší úrovně dovedností takto nelze objektivně zkoušet – pro ty je třeba zvolit jiný formát hodnocení. Upraveno podle [2].


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. MILLER, G E. The assessment of clinical skills/competence/performance. Acad Med [online]. 1990, vol. 65, no. 9 Suppl, s. S63-7, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2400509>. ISSN 1040-2446. 
  2. BOURSICOT, Katharine. Principles and theory of good assessment practice: Interactive lecture [přednáška k předmětu St George's Fundamentals of Assessment Course, obor -, - St George's University]. London. 2012-02-23.