Fórum:Testy2/Úrovně znalostí a dovedností

Z WikiSkript
Úrovně znalostí a dovedností

Stejně jako musíme být schopní definovat obsahovou náplň zkoušky či testu, je také třeba přesně odpovědět na otázku, jakou úroveň znalostí nebo dovedností chceme testovat. Zkoušíme-li určité odborné téma, můžeme po studentovi požadovat, aby prokázal [1]

  • Znalost (student zná; v anglicky psané literatuře knowledge, úroveň knows)
Zkoušíme diagnostiku plicní embolie. Za znalost považujeme, že student má nastudované teoretické údaje o plicní embolii, zná nejčastější zdroje embolizace, rizikové faktory, patofyziologii změn, k nimž embolie vede atd.
  • Porozumění (student ví jak; competence, knows how). Zkoušený dokáže znalosti z předchozí úrovně zapojit do kontextu.
Dokáže určit, jaké výsledky zobrazovacích metod jsou kompatibilní s diagnózou plicní embolie, jaké jsou očekávané výsledky jednotlivých laboratorních a klinických vyšetření apod.
  • Dovednost (dokáže ukázat jak; performance, shows how). Dovednost je již komplexní, zkoušený se „sám vyzná“ a kombinuje široké spektrum znalostí a schopností, kterých často nabyl v různých předmětech a částech studia.
Určí diagnózu nebo vysloví podezření na plicní embolii na základě předloženého popisu konkrétního případu, rentgenových snímků a výsledků laboratorních vyšetření.
  • Činnost (v praxi provádí správně veškeré potřebné úkony; action, does). Této úrovně by měl dosáhnout např. kandidát u státní závěrečné zkoušky nebo u atestace.
Dokáže v praxi od pacienta odebrat anamnézu, fyzikálně jej vyšetřit, správně zajistit, ordinovat adekvátní vyšetření, interpretovat jejich výsledky, ordinovat správnou léčbu atd.


Tip.png
Citát: Konfucius (4. stol. př.n.l.)

„Co slyším, zapomenu. Co vidím, si zapamatuji. Co vyzkouším, tomu porozumím.“

Tip.png
Citát: Konfucius (4. stol. př.n.l.)


V teoretických předmětech se od studenta lékařství bude vyžadovat pouze znalost a porozumění. Student jiného oboru, který se připravuje na dráhu vědeckého pracovníka, by ale měl ve stejném „teoretickém“ předmětu dosáhnout všech úrovní dovedností.

Znalosti a porozumění medika získané v teoretických předmětech by nicméně měly být aplikovány později v klinických oborech. Mohou tedy být podkladem pro dovednosti a činnosti zkoušené ve vyšším ročníku v rámci jiné části studia.

Výše uvedené čtyři úrovně znalostí a dovedností se používají při výuce medicíny; často se schematicky znázorňují jako tzv. Millerova pyramida (viz obr. 1.1). Toto pojetí vychází z obecnějšího konceptu, tzv. Bloomovy taxonomie výukových cílů [2].
Obr. 1.1 Millerova pyramida úrovní znalostí a dovedností umožňuje přehledně zobrazit úrovně vhodné pro písemné testování.
Písemné testování (stejně jako např. testování pomocí počítače) lze použít pro hodnocení znalostí a porozumění. Vyšší úrovně dovedností je třeba zkoušet jinými způsoby. (Upraveno podle [3]).


Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. MILLER, G. E. The assessment of clinical skills/competence/performance. Academical Medicine. 1990, vol. 65, no. 9 Suppl, s. 63-7, ISSN 1040-2446. PMID: 2400509.
  2. ANDERSON, Lorin W, David R KRATHWOHL a Peter W AIRASIAN, et al. A taxonomy for learning, teaching, and assessing : A revision of Bloom's taxonomy of educational objectives. 2. vydání. New York : Pearson, 2000. 336 s. ISBN 978-0801319037.
  3. BOURSICOT, Katharine. Principles and theory of good assessment practice: Interactive lecture [přednáška k předmětu St George's Fundamentals of Assessment Course, obor Medical & Healthcare Education, Population Health Sciences and Education St George's University]. London. 2012-02-23.