Filadelfský chromozom

Z WikiSkript
Změněno.png
Schéma translokace

Filadelfský chromozom, Philadelphia chromosome, je derivovaný chromozom 22. Tento chromozom vzniká reciprokou translokací mezi chromozomy 9 a 22, při níž je protoonkogen ABL z koncové části dlouhého raménka chromozomu 9 fúzován s genem BCR. Gen BCR se nachází na dlouhém raménku chromozomu 22, a jelikož má velice silný promotor, dochází touto fúzí k vzniku aktivního onkogenu. Protein, který je výsledkem přepisu tohoto fúzního genu BCR-ABL je díky přítomnosti silného promotoru exprimován ve velké míře, kvůli strukturální odlišnosti od původních kináz nereaguje na regulační mechanismy (je neustále aktivní) a buňky jsou tak stimulovány k nekontrolovatelné proliferaci. Filadelfský chromozom nacházíme velmi často u onkologických pacientů s chronickou myeloidní leukémií.

V tomto případě se jedná o získanou chromozomovou aberaci, tedy o strukturní přestavbu chromozomu, ke které dochází až během života pacienta. Filadelfský chromozom je příkladem tzv. pozičního efektu. Gen ABL, který na své původní pozici zcela fyziologicky stimuluje buňky k proliferaci, se důsledkem translokace dostane do blízkosti silného promotoru, markantně se tak zvýší transkripce translokovaného genu a pak i příslušného proteinu. Výsledný protein výrazně stimuluje buňky k proliferaci, a proto je výsledkem translokace změna protoonkogenu v aktivní onkogen.

Tuto chromozomovou aberaci můžeme u pacientů odhalit pomocí molekulárně cytogenetického vyšetření, např. multicolour FISH (M-FISH), spektrální karyotypizací (SKY) nebo multicolour banding (M-BAND).

Protein BCR-ABL lze inaktivovat pomocí inhibitorů thyrosinkináz, např. Imatinib.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KOČÁREK, Eduard a Martin PÁNEK. Klinická cytogenetika I :  úvod do klinické cytogenetiky. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1880-7.