Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Goniometrie

Z WikiSkripta

(přesměrováno z Goniometrie zásady měření)


Goniometrie je nauka o měření úhlů. Využívá se k určení aktivního a pasivního rozsahu v kloubu a případně ke kvantifikaci postavení kloubu (například měření hyperextenčního postavení). Hodnoty jsou pouze fyzikální. To znamená, že nedává informace o kvalitě, ale o kvantitě prováděného pohybu.

Výchozí poloha[upravit | editovat zdroj]

Je velmi důležitou součástí goniometrie. Je to poloha, ve které se klouby nacházejí ve "startovací" poloze, jež odpovídá jejich nulovému postavení.

Standardní výchozí poloha[upravit | editovat zdroj]

(= základní anatomické postavení):

  • hlava vzpřímeně;
  • oči vodorovně;
  • hrudník ve středním postavení mezi nádechem a výdechem;
  • břišní svaly napjaté;
  • horní končetiny volně podél těla, dlaněmi vzhůru;
  • nohy − stoj spojný;
  • kolena natažena.

Fixace[upravit | editovat zdroj]

  • fixace proximální komponenty – pohyb pouze distální částí
  • zábrana substitučním pohybům

Přiložení goniometru[upravit | editovat zdroj]

U převážného množství kloubů se přikládá ze strany laterální (výjimkou jsou prsty a supinace, pronace nohy) a střed goniometru se přiloží do osy pohybu kloubu, který podléhá vyšetření. Pevné rameno goniometru se pak nachází v paralelním postavení s podélnou osou s proximálním fixovaným segmentem. Pohyblivé rameno goniometru naproti tomu paralelně s podélnou osou s distálním pohybujícím se segmentem.

Záznam měření[upravit | editovat zdroj]

Anatomické postavení těla

= metoda SFTR, která vychází z měření v jednotlivých rovinách (S - sagitální, F - frontální, T - transverzální, R - rotace)

První číslo značí pohyby vedené od těla, extenzi a everzi, druhé číslo je nulová hodnota a everze a třetí číslo je flexe a pohyby vedené k tělu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. - vydání. Galén, 2009. 713 s. ISBN 9788072626571.