Hypochondrie

Hypochondrie (hypochondrická porucha) je duševní porucha charakterizovaná nadměrným strachem nebo přesvědčením o vážném onemocnění, které nelze dostatečně vysvětlit somatickým nálezem. Obavy přetrvávají i přes opakované negativní lékařské výsledky a ujišťování. V současné klasifikaci:

• ICD‑11: Health Anxiety Disorder / Illness Anxiety Disorder
• DSM‑5: Illness Anxiety Disorder

Epidemiologie

• Prevalence v populaci: 1–5 %
• Častější výskyt ve střední dospělosti
• Postihuje podobně muže i ženy

Etiologie - Biopsychosociální model

• Biologické faktory: zvýšená senzitivita k tělesným vjemům.
• Psychologické faktory:
  • maladaptivní přesvědčení o zdraví a nemoci
  • katastrofické interpretace somatických vjemů
  • nízká tolerance nejistoty
• Sociální faktory: rodinné vzorce (modely nemocného chování, zkušenost s nemocí v rodině, kulturní vlivy na vnímání zdraví

Klinický obraz

• přetrvávající obavy z vážné nemoci
• zvýšené monitorování tělesných pocitů
• časté kontrolování příznaků (např. měření pulsu, prohlížení kůže)
• opakované vyhledávání lékařů nebo naopak vyhýbání se lékařům
• nedůvěra v ujišťování o zdraví
• významné funkční omezení (práce, vztahy, volný čas)

Diferenciální diagnóza

• somatizační porucha / somatic symptom disorder
• úzkostné poruchy
• OCD (obsedantní kontrolování zdraví)
• psychotické poruchy (somatické bludy)
• tělesná onemocnění s atypickou prezentací

Diagnostická kritéria (zjednodušeně)

• intenzivní obavy z vážné nemoci ≥ 6 měsíců
• minimální nebo žádné somatické symptomy
• chování zaměřené na vyhledávání ujištění nebo vyhýbavé chování
• symptomy nelze vysvětlit jinou duševní poruchou

Patogeneze – kognitivní model

• nesprávná interpretace normálních tělesných vjemů jako hrozivých
• zaměření pozornosti na tělesné signály → zesílení vjemů
• cyklus úzkosti a ujišťování → krátkodobá úleva, dlouhodobé udržování potíží

1. Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) – metoda volby

• restrukturalizace maladaptivních přesvědčení
• práce s katastrofickými interpretacemi
• expoziční techniky (omezení kontrolního chování)
• nácvik tolerance nejistoty
• psychoedukace

2. Farmakoterapie

• indikace při komorbidní úzkosti či depresi
• nejčastěji:
  • SSRI (sertralin, escitalopram)
  • SNRI (venlafaxin)

3. Multidisciplinární přístup

• spolupráce praktických lékařů a psychoterapeutů
• stanovení jasného léčebného plánu, omezení nadbytečných vyšetření
• edukace pacienta o fungování úzkosti a tělesných vjemů

Prognóza

• kolísavý průběh s tendencí k chronicitě
• dobrá prognóza při včasné psychoterapii
• komorbidity (deprese, úzkosti) zhoršují průběh

Komorbidity

• generalizovaná úzkostná porucha
• depresivní poruchy
• OCD
• somatizační poruchy

---

Základní literatura

1. Salkovskis, P. M. Health Anxiety: Clinical and Research Perspectives on Hypochondriasis and Related Disorders. Guilford Press, 2003. ISBN 978-1572306866
2. Barsky, A. J., Wyshak, G. Hypochondriasis: Modern Perspectives on an Ancient Malady. Harvard University Press, 1990. ISBN 978-0674416888
3. Starcevic, V., Lipsitt, D. R. (eds.) Hypochondriasis and Health Anxiety: A Guide for Clinicians. Oxford University Press, 2013. ISBN 978-0199796264

Doporučené zdroje

1. WHO ICD‑11 Reference Guide – Illness Anxiety Disorder
2. APA DSM‑5 Diagnostic Criteria (American Psychiatric Association)
3. NICE Guidelines – Management of Medically Unexplained Symptoms