Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Inverzní mikroskop

Z WikiSkripta

Změněno.png
Inverted Microscope

Jedná se o typ optického mikroskopu, který se od klasického typu liší tím, že má optickou soustavu obráceně, tj. objektivy jsou pod pozorovaným objektem a zdroj světla s kondenzorem nad ním. Umožňují pozorování v procházejícím světle ve světelném poli a využívají metodu fázového kontrastu.

Inverzní mikroskop byl vynalezen v roce 1850 J. Lawrencem Smithem, profesorem chemie a členem lékařské fakulty v Luisianě.

Stavba[upravit | editovat zdroj]

  • Základní součástí jsou stejně jako u jiným mikroskopů (základna, okulár, tubus okuláru, rameno mikroskopu, držák preparátu, kondenzor, stativ, stolek, kolektor osvětlení, objektivy, makrošroub, mikrošroub, hlavice).
  • Inverzní mikroskopy jsou vybaveny speciálním stolkem pro tlustostěnné nádoby. Příkladem mohou být Petriho misky nebo Terasakinho komůrky (do 2 mm). Pro zaostřování přes takto silné stěny se využívá korekční kroužek.
  • Velkou roli při pozorování hraje i vzdálenost mezi výstupní čočkou kondenzoru a preparátem, která je důležitá především pro přesnost práce. Tomu odpovídá i sestrojení inverzního mikroskopu. Vzdálenost mezi kondenzorem a pozorovaným objektem a zároveň i pozorovací vzdálenost je delší než bývá obvykle a je označována LWD (long working distance = dlouhá pracovní vzdálenost), ELWD (extra long working distance), SLWD (super long working distance = mimořádně dlouhá pracovní vzdálenost).
  • K mikroskopům můžeme připojit videokameru, fluoroscenční osvětlení, konfokální skenování, dokumentační zařízení aj..

Výhody[upravit | editovat zdroj]

  • Pozorování tkání a živých organismů je možné po delší dobu (→ rozdíl oproti elektronovému mikroskopu, kde jsou preparáty speciálně připraveny, např. potřeny zlatem, a tudíž při pozorování už nejsou živé. Podobně u klasického světelného mikroskopu, kde se využívají podložní a krycí sklíčka a tudíž pozorovaný vzorek je vložen do nepřirozeného prostředí, kde se mění teplota a tlak v důsledku přiložení krycího sklíčka. Preparát může vyschnout odpařováním vody, změnit chování, a nebo také v krátké době zaniknout).
  • Prostorová úspornost a stabilita.
  • Snadnější zajištění neustálého zaostření při pohybu stolkem se vzorkem.

Nevýhody[upravit | editovat zdroj]

  • Vyšší pořizovací cena.
  • Omezená možnost zvětšení.

Využití[upravit | editovat zdroj]

  • Inverzní biologické mikroskopy mají různé využití v oblastech biomedicíny, ekologie, zemědělství. Využívají se při studiu tkáňových a buněčných struktur v mediích (např. kultivačních mediích).
  • Inverzní metalografické mikroskopy jsou využívány např. pro výbrusy kovů.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]