Leptony

Z WikiSkript

Leptony („lehké částice“) tvoří jednu ze skupin elementárních (subatomárních) částic.

Patří mezi fermiony, mají poločíselný spin. Účastní se slabých interakcí, ale neinteragují se silnou jadernou silou. Leptony mají celočíselné nábojové číslo a jsou dále nedělitelné.

Druhy leptonů, generace[upravit | editovat zdroj]

Leptony

Leptony se dělí na záporně nabité (elektron e−, mion μa tauon τ) a na neutrální = neutrina (elektronové neutrino ve, mionové neutrino vm a tauonové neutrino vt). Pro každý lepton existuje odpovídající antičástice – antilepton. Leptony řadíme do generací:

  • 1. generace zahrnuje elektron (hmotnost 1me) a jeho neutrino, částice nejznámější a nejrozšířenější.
  • 2. generace obsahuje mion (hmotnost 207 me) a jeho neutrino, ty vznikají v atmosféře, dopadají na Zemi a jsou detekovatelné i hluboko pod zemí či mořskou hladinou.
  • 3. generace obsahuje tauon (hmotnost 3484 me) a jeho neutrino, mají nejkratší poločas rozpadu a rozpadají se na lehčí leptony i na hadrony.

Leptonové číslo[upravit | editovat zdroj]

Leptony a antileptony charakterizuje leptonové číslo L reprezentující rozdíl počtu leptonů a antileptonů v částicové reakci. Lepton má hodnotu L = +1, zatímco antilepton L = -1. Tato fyzikální veličina zůstává vždy zachována (zákon zachování leptonového čísla) – při vzniku leptonu vzniká i antilepton a obdobně funguje i zánik.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroje[upravit | editovat zdroj]


Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • NAVRÁTIL, Leoš a Jozef ROSINA, et al. Medicínská biofyzika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. 524 s. ISBN 978-80-247-1152-2.