Metastatické zvápenění v ledvině (preparát)
Histologie[edit | edit source]
Příčina[edit | edit source]
Zvýšená hladina vápníku v krvi = hyperkalcémie, nejčastěji při zvýšené hladině parathormonu (hyperparathyreóze), při chronickém renálním selhání (sekundární hyperparathyreóza), při poruchách metabolismu vitamínu D, při resorpci kostí při nádorovém postižení (mnohočetný myelom, leukémie, metastázy karcinomu prsu, prostaty) nebo při sarkoidóze.
Patogeneze[edit | edit source]
V ledvinách se zvyšuje alkalita krve (zvyšuje se pH), v důsledku čeho se následně snižuje rozpustnost vápenných solí, které se pak snadněji vysrážejí. Ke zvápenatění dochází hlavně v papilách či tubulech – nefrokalcinóza.[1]
Makroskopie[edit | edit source]
Depozita vápenných solí mohou být hmatná a viditelná i makroskopicky, pokud dosahují větších rozměrů (spíše však zobrazovacími metodami). Ve vývodném systému mohu být přítomny konkrementy.
Mikroskopie[edit | edit source]
Kalcifikace v intersticiu papil, v bazálních membránách a epiteliích duktů – nefrokalcinóza.[1] V základním barvení HE jsou depozita bazofilní, v reakci dle Kossy jsou černá.
Prognóza a komplikace[edit | edit source]
Nefrokalcinóza může vést k renální insuficienci. Při insuficienci ledvin může dojít při retenci fosfátů k sekundárnímu hyperparathyreoidismu.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
- BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.
Reference[edit | edit source]
- ↑ a b POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. s. 58. ISBN 978-80-7262-773-8.
