Model dle Royové

Z WikiSkript

Koncepční model Royové neboli také adaptační model je model založen na schopnostech člověka adaptovat se na změněné životní podmínky.

Callista Royová[upravit | editovat zdroj]

(*14.10. 1939, Los Angeles, USA)
Callista Royová je americká jeptiška, ošetřovatelka, profesorka a autorka adaptačního modelu ošetřovatelství. Je členkou Americké akademie věd, osobností Ameriky, členka NANDA a světové organizace žen.

Adaptační model ošetřovatelství[upravit | editovat zdroj]

Kvůli uchování si vlastní integrity a homeostázy musí člověk neustále reagovat na změny organizmu či okolí prostřednictvím vrozených i získaných mechanismů.
Dle Royové se považuje za cíl ošetřovatelství pomáhání člověku posilovat jeho zdraví podporou adaptace na zevní i vnitřní stimuly.

Druhy stimulů ovlivňující adaptační reakci[upravit | editovat zdroj]

  •  Stimuly hlavní
    • lokální, ohniskový
    • jedinec zde reaguje okamžitě
    • např. narození, zlomenina
  •  Stimuly situační, kontextuální
    • vyplývají ze současné doby a z prostředí
  • Stimuly osobnostní, reziduální
    • zahrnují názory, povahové rysy či postoje


Při kombinaci stimulů je vyvolána pozitivní nebo negativní adaptační reakce, která vede k určitému chování a to poté k adaptaci či maladaptaci.

Role sestry při adaptační modelu[upravit | editovat zdroj]

Sestra se při aplikování adaptačního modelu zaměřuje celkem na 4 oblasti:

  1. Fyziologické potřeby - např. aktivita, výživa, odpočinek, atd.
  2. Sebepojetí - soubor vlastností, které člověk připisuje sám sobě.
  3. Sociální role - primární (věk, pohlaví) a sekundární (spojeno s životním obdobím - rodič, lékař, pacient, atd.)
  4. Vzájemná závislost - rovnováha mezi souhlasem či nesouhlasem, může být pozitivní či negativní


Adaptační syndrom[upravit | editovat zdroj]

Adaptace probíhá dle určitého algoritmu - tj. adaptační syndrom. Probíhá v různých fázích a vyúsťuje buď do aktivní adaptace či maladaptace.
Fáze:

  1. Poplachová reakce - tj. bezradnost či hledání jistoty a bezpečí
  2. Fáze aktivní adaptace - tj. stabilizace, rovnováha a uklidnění
  3. Fáze vyčerpání - tj. vyčerpání rezerv organismu a následného zhoršená zdravotního stavu


Využití v praxi[upravit | editovat zdroj]

Royová využívá celkem 6 fází ošetřovatelského procesu, namísto původních 5-ti. Fáze:

  1. Posouzení chování pacienta
  2. Posouzení působících podnětů
  3. Stanovení ošetřovatelské diagnózy
  4. Stanovení cílů
  5. Ošetřovatelské intervence
  6. Vyhodnocení


Východiskem modelu dle Royové je stres. Výsledkem adaptace je účinné a neúčinné chování. Ošetřovatelství zasahuje pouze při neúčinném chování.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Ošetřovatelský proces

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ENDLICHEROVÁ, Jana. Ošetřovatelské modely [přednáška k předmětu Dovednosti v porodní asistenci 1, obor Porodní asistence, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 2019. 

Zdroje[upravit | editovat zdroj]