Nutriční ekonomika

Z WikiSkript

Definice ekonomiky[upravit | editovat zdroj]

Ekonomika je:

  • vědecká disciplína, zkoumající a sledující specifičnost vývoje hospodářské činnosti v určitém ohraničeném úseku nebo odvětví;
  • souhrn lidské činnosti a vztahů postihující dynamický společenský organismus;
  • soubor výrobních vztahů daného společenského zřízení (marxismus).

Nutriční ekonomika[upravit | editovat zdroj]

Nutriční ekonomika je založená na spojení ekonomiky a vědy o výživě. Tedy jde o spojení společenských (ekonomických) a biologických disciplin. Řeší se následující problémy:

  • Jak nejlépe a nejlevněji zajistit výživové potřeby. Z hlediska spotřebitele rozhoduje cena potravin, z fyziologických hledisek jejich nutriční obsah. V systému plánovaného hospodářství při nedostatku průmyslového zboží na trhu a omezení služeb dokonce nutriční ekonomika řešila možnost nejdražšího systému spotřeby potravin jako prostředku pro eliminaci příjmů obyvatelstva.
  • Nástroje na hodnocení spotřeby potravin, stanovení výživových potřeb.
  • Korekci výživových doporučení s ohledem na biologické možnosti (např. vztah mezi obsahem bílkovin ve stravě a mikronutrienty).
  • Možnosti zásahů státu do zabezpečení výživy obyvatelstva (potravinová a výživová politika včetně potravinové legislativy a různé potravinové programy).
  • Ekonomiku výroby potravin a optimalizace nákladů z pohledu výživy (výživová politika): náklady versus tržby a zisk.

Pro pochopení funkce ekonomiky při podnikatelských záměrech, tedy i při výrobě nebo distribuci potravin, je uveden příklad vyhodnocení nákladů a výnosů.

Položky náklady[upravit | editovat zdroj]

Přímé náklady[upravit | editovat zdroj]

  • Cena surovin, jejich množství a kvalita;
  • vedlejší a pomocné suroviny;
  • investice do výrobních zařízení (stroje a budovy);
  • náklady na provozní energie, vodu, likvidace odpadů;
  • platy výrobních zaměstnanců.

Nepřímé náklady[upravit | editovat zdroj]

  • Režie (platy režijních (nevýrobních) pracovníků, jako jsou vrátný, ředitel, účetní apod., dále doprava, údržba aj.).

Náklady můžeme ještě rozdělit na fixní, tedy ty, které musíme vynaložit, i když nevyrobíme nic (to jsou investice, režie, základní platy stálých zaměstnanců) a variabilní, ty které souvisejí přímo s výrobní či obchodní činnosti (náklady na suroviny, vodu a energií spojené s výrobou, platy zaměstnanců sezónních a najatých jen k výrobní činnosti apod.).

Zjednodušený modelový příklad[upravit | editovat zdroj]

Zjednodušený modelový příklad záměru podnikat – kalkulace provozu cukrárny:

  • 25 dní měsíčně v provozu;
  • varianta A – 200 zákazníků denně;
  • varianta B –1000 zákazníků denně;
  • průměrná útrata (tržba) na jednoho zákazníka 30 Kč.
Zjednodušený modelový příklad
Varianta A Varianta B
Denní tržby 6 000 30 000
Provozní náklady 80 % tržeb (suroviny, energie) 4 800 24 000
Denní tržby (redukované) po odečtení provozních nákladů 1 200 6 000
Měsíční redukované tržby 30 000 150 000
Fixní náklady
Měsíční nájem 10 000 10 000
Mzdy (2 síly) vč. pojištění 32 000 32 000
další síly (velký provoz) 32 000
Výnos – ztráta - 12 000 + 76 000

Systém hodnocení záměru[upravit | editovat zdroj]

SWOT analýza:

  1. Silné stránky (Strong).
  2. Slabé stránky (Weak).
  3. Možnosti (Oportunity).
  4. Rizika, hrozby (Threat).


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]