Plátci zdravotního pojištění, finanční zdroje

From WikiSkripta

Zdravotní pojišťovna si nárokuje za každého pojištěnce paušální měsíční poplatek – zdravotní pojištění. Z vlastních prostředků jsou povinni platit zaměstnanci (doplácí zaměstnavatel), podnikatelé (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů. Za některé skupiny obyvatel platí pojistné stát. Jedná se o děti, studenty do 26 let, starobní důchodce a osoby s nárokem na sociální dávky.

Plátce zdravotního pojištění rozdělujeme do několika skupin:

  • zaměstnanci;
  • zaměstnavatelé;
  • osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ);
  • osoby bez zdanitelných příjmů;
  • stát.

Stanovení výše pojistného dle zákona o pojistném na zdravotní pojištění[edit | edit source]

Zákon o pojistném na zdravotní pojištění upravuje výši pojistného, penále, evidenci plátců pojistného a vedení zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění. Výše pojistného se vypočítavá z vyměřovacího základu.

Zaměstnanci a zaměstnavatelé[edit | edit source]

  • Pojistné je 13,5 % z vyměřovacího základu;
  • vyměřovacím základem je hrubá mzda (v r. 2008 zaveden strop příjmu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění 86 240 Kč měsíčně);
  • z toho platí zaměstnanci: 4,5 %, zaměstnavatelé doplácí 9 % (ze všech příjmů až do stanoveného stropu).

Vyměřovací základ a výše pojistného OSVČ[edit | edit source]

  • Osoby samostatně výdělečně činné platí 13,5 % vyměřovacího základu;
  • platba probíhá zálohově;
  • byl stanoven minimální a maximální vyměřovací základ, ze kterého lze pojistné vypočítávat;
  • minimální měsíční vyměřovací základ od 1. ledna 2008 činí 10 780 Kč a minimální záloha na pojistné 1 456 Kč;
  • nyní (r. 2014) je minimální vyměřovací základ stanoven jako dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy.
  • maximální vyměřovací základ:pozastavena účinnost pro rozhodná období let 2013–2015 (novelizace zákona č. 500/2012 Sb.). Dříve byl maximální vyměřovací základ 1 034 880 Kč ročně.

Vyměřovací základ a výše pojistného u pojištěnců, za které platí pojistné stát[edit | edit source]

  • Stát je plátcem pojištění za tyto osoby:
    • nezaopatřené děti (např. soustavná příprava na budoucí povolání);
    • poživatelé důchodů (starobní, invalidní);
    • ženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství;
    • příjemci rodičovského příspěvku;
    • uchazeči o zaměstnání (evidovaní na úřadu práce);
    • osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi;
    • osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost);
    • osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;
    • mladiství, umístění ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy;
    • osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku;
    • žadatelé o udělení azylu.
  • Vyměřovací základ za státní pojištěnce je 25 % z průměrné mzdy v národním hospodářství 2 roky dozadu;
  • Od 1.7.2014 platí stát za státního pojištěnce 845 Kč.

Vyměřovací základ a výše pojistného u pojištěnců bez zdanitelných příjmů[edit | edit source]

Za osobu bez zdanitelných příjmů je považován z hlediska zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění pojištěnec s trvalým pobytem v ČR, za kterého není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného ani zaměstnavatel, ani stát, ani pojištěnec sám není plátcem pojistného jako OSVČ.[1] K OBZP se řadí:

  • ženy v domácnosti (za podmínky, že nepečují celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, nepobírají žádný důchod z českého důchodového zabezpečení, ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání);
  • studenti, kteří studují na škole, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, většina škol v cizině atd.), případně studenti starší 26 let;
  • zaměstnanec pracující jen na dohody o provedení práce;
  • pojištěnci, kteří mají jen takové příjmy, které nepodléhají dani z příjmů;
  • nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce;
  • studenti, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačnou podnikat.

Vyměřovacím základem za osoby bez zdanitelných příjmů je minimální mzda (v r. 2008: 8000 Kč). Osoby bez zdanitelných příjmů platí měsíčně pojistné ve výši 13,5 % vyměřovacího základu, tj. 1148 Kč měsíčně (navýšeno od srpna 2013 z původních 1080kč kvůli zvýšení minimální mzdy na 8500 Kč).

Postih pro osoby neplatící zdravotní pojištění[edit | edit source]

  • Penále u neplatičů: 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení;
  • nedoplatek pojistného nelze prominout;
  • prominout lze pouze penále na základě žádosti o odstranění tvrdosti zákona – není v kompetenci zdravotní pojišťovny, rozhoduje Dozorčí orgán.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. Oficiální internetové stránky Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, [1]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • Přednáška „Základní principy českého zdravotnictví “, PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D., Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.