Plantární fasciitida
Plantární fasciitida je jednou z nejčastějších příčin bolesti plosky nohy a paty. Postihuje jak sportovce, tak jedince s běžným pohybovým režimem. Je typická bolestí v oblasti paty, která je nejvýraznější ráno nebo po delším období bez pohybu.
Epidemiologie a rizikové faktory[edit | edit source]
Plantární fasciitida je nejčastější ve věku 40 až 60 let, ale vyskytuje se ve všech věkových skupinách, ale nejčastější je u osob ve věku 40 až 60 let.
- Hlavní rizikové faktory zahrnují
- Obezita a nadváha: Plantární fasciitida je prokazatelně asociována s BMI nad 27.
- Patní ostruhy. Plantární fasciitida se často objevuje současně s patními ostruhami, byť kauzalita není jasná.
- Diabetes: Plantární fasciitida je častější zejména u osob s diabetem mellitem 2. typu.
- Mikrotraumatizace
- Nadměrná zátěž, zejména dálkový běh, běh či dlouhá chůze po tvrdém povrchu
- Nevhodná obuv
- Plochonoží, patologická postavení hlezenního kloubu
- Omezená dorziflexe v hleznu (např. při zkrácení Achillovy šlachy)
- Pes cavus
Uvádí se, že plantární fasciitidou často trpí tanečníci.
Klinické projevy[edit | edit source]
Typickým příznakem je 
bolest v oblasti paty, zvláště v oblasti mediálního úponu plantární fascie na calcaneus. Bolest je intenzivnější při začátku chůze, typicky ráno při prvních krocích po odpočinku. Během dne se pak bolest obvykle zmírní, ale ke večeru se s rostoucí zátěží opět stupňuje.
Diagnostika[edit | edit source]
Diagnostika vychází především z klinického obrazu a anamnézy. Podpůrnou roli mají zobrazovací metody. Rentgenové vyšetření plantární fasciitidu nepotvrdí ani nevyvrátí, může však pomoci k vyloučení jiných příčin bolestí v oblasti paty. Sonografické vyšetření může prokázat ztluštění plantární fascie a hypoechogenitu jejího úponu na calcaneus, bývá také neostré ohraničení plantární fascie. Ztluštění plantární fascie může prokázat rovněž MRI.
Terapeutické přístupy[edit | edit source]
Léčba plantární fasciitidy je obvykle konzervativní a zahrnuje odpočinek, aplikaci ledu, protizánětlivé léky, protahovací cviky a fyzikální terapii. Rovněž mohou být užitečné speciální vložky do bot, tejpování, noční dlahy a ortézy. V případech, kdy konzervativní léčba selže, mohou být indikovány další terapie, jako je terapie "rázovou vlnovou" nebo injekce kortikosteroidů.
Odkazy[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
- Planární fasciitida na Wikipedii (en)
- Ready to Run: Mayo Clinic Health System gives tips on self-care for plantar fasciitis
- Landorf, K. (2015). Plantar heel pain and plantar fasciitis.. BMJ clinical evidence, 2015.
- https://www.sportklinik.cz/2020/11/12/plantarni-fasciitida/
- https://www.svetfyzioterapie.cz/plantarni-fascitida
Literatura[edit | edit source]
- GAURAV, Dr. Waghmare, Dr. Garg Bipul KUMAR, Dr. Banerjee SUBHASHIS a Dr. Gautham SURESH. Plantar fasciitis: Evidence-based review of current treatment modalities. International Journal of Orthopaedics Sciences [online]. 2020, 2020-04-01, 6(2), 510-512 [cit. 2023-12-07]. ISSN 23951958. Dostupné z: doi:10.22271/ortho.2020.v6.i2h.2092
- Plantar Fasciitis: Will Physical Therapy Help My Foot Pain? Journal of Orthopaedic & Sports Physical Therapy [online]. 2017, 47(2), 56-56 [cit. 2023-12-07]. ISSN 0190-6011. Dostupné z: doi:10.2519/jospt.2017.0501
- MEMON, Aamir Raoof. Treating Plantar Fasciitis Conservatively: Evidence-Based Case Report. MOJ Orthopedics & Rheumatology [online]. 2014, 2014-12-23, 1(4) [cit. 2023-12-07]. ISSN 23746939. Dostupné z: doi:10.15406/mojor.2014.01.00025
