Poranění čepovce (C2)

Z WikiSkript
Katovská zlomenina
Zlomeniny C2
Katovská zlomenina.

Poranění druhého krčního obratle rozdělujeme na zlomeniny dens axis a tzv. katovskou zlomeninu. V případě zlomenin dentu rozlišujeme (dle Alonsa a Andersona):

  • zlomeniny apexu (odlomení vršku dens axis),
  • zlomeniny těla dentu,
  • zlomeniny baze dentu.

Ke zlomeninám tohoto typu dochází při prudké flexi či extenzi hlavy.

Katovská zlomenina (Hangman's fracture) je pojmenována podle mechanismu úrazu – vznikala při popravě oběšením. U této zlomeniny dochází k odlomení těla axisu od obratlového oblouku, rovina lomu prochází pedikly obratle.

Klinické projevy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Neurologický deficit provází zlomeniny C2 asi v deseti procentech. Charakteristickým příznakem je bolest v oblasti krční páteře a v okcipitální krajině. Při katovské zlomenině je většina pacientů rovněž neurologicky nepostižena, v některých případech však může dojít C2–C3 subluxaci a poranění krční míchy.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Rentgenové zobrazení v projekci předozadní, boční, transorální a dynamické;
  • CT vyšetření pro průkaz linií lomu;
  • MRI pro posouzení závěsného aparátu.


Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Při léčbě se řídíme tím, zda je zlomenina stabilní či nikoliv. Za nestabilní považujeme zlomeniny baze dentu, jsou tedy indikované k chirurgické osteosyntéze. U zbylých dvou typů je léčba konzervativní, a to imobilizací ve Philadelphia límci po dobu 10–12 týdnů.

V případě katovské zlomeniny záleží na dislokaci C2–C3. Lze postupovat konzervativně, pokud je dislokace C2–C3 minimální, a to imobilizací v krčním límci nebo halo-vestě. Chirurgicky řešíme významnější dislokace, zde provádíme fúzi C2–C3 dlahou.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KOUDELA, Karel, et al. Ortopedická traumatologie. 1. vydání. Karolinum, 2002. 147 s. ISBN 80-246-0392-6.
  • SAMEŠ, Martin, et al. Neurochirurgie : učebnice pro lékařské fakulty a postgraduální studium příbuzných oborů. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. 127 s. ISBN 80-7345-072-0.