Portál:Otázky z hygieny a sociálního lékařství (LFHK)

From WikiSkripta
    1. Primární a včasná sekundární prevence kolorektálního karcinomu a karcinomu plic. Role praktického lékaře (dále jen PL).
    2. Účinky vibrací na lidský organismus – místní, celkové. Možnosti prevence, kontraindikace práce v riziku vibrací.
    3. Hlavní faktory ovlivňující zdravotní stav populace a možnost působení na něj. Intervence nespecifické a specifické.
    1. Kategorizace prací. Pracovní prostředí a pracovní podmínky (fyzikální, chemické, sociální).
    2. Hodnocení tělesného vývoje dětské populace. Zevní a vnitřní faktory ovlivňující tělesný rozvoj dítěte.
    3. Kvalita zdravotní péče a metodologie jejího hodnocení. Spokojenost pacientů s poskytovanou zdravotní péčí
    1. Základní složky potravy – sacharidy a bílkoviny (charakteristika, význam pro zdraví člověka, energetická hodnota stravy). Glykemický index.
    2. Onemocnění z benzenu a jeho homologů (toluen, xylen).
    3. Vývoj zdravotního stavu obyvatel ČR. Hlavní zdravotní problémy současnosti. Duševní zdraví v české a evropské populaci.
    1. Účinky ionizujícího záření na organismus. Ochrana zdraví pracovníků. RTG a radioizotopová pracoviště.
    2. Preventivní periodické prohlídky vprimární péči (náplň, význam).
    3. Zdravotní potřeby. Diferenciace zdravotních potřeb a zajištění zdravotní péče pro základní typy populačních věkových skupin.
    1. Zdravotní důsledky práce vprašných provozech, možnosti prevence, kontraindikace práce vprašných provozech.
    2. Chemická kontaminace potravy, aditivní látky.
    3. Systém sociální péče vČR. Návaznost zdravotní a sociální péčevčetně interdisciplinární spolupráce. Zdravotní péče o sociálně ohrožené skupiny populace.
    1. Pracovní rizika a nemoci z povolání ve zdravotnictví, prevence, role praktického lékaře.
    2. Alkoholismus (zdravotní důsledky akutní a chronické intoxikace, odvykání).
    3. Metody a hlavní charakteristiky používané k měření a hodnocení populačního zdraví.
    1. Faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostředí (teplota, vlhkost, osvětlení, chemické látky, rostlinné toxiny a alergeny)
    2. Hygienická problematika práce na infekčním oddělení (hygiena provozu, personálu a nemocných).
    3. Ukazatele výskytu nemoci a úmrtí v populaci, jejich interpretace a využití.
    1. Prostředí interiérů a zdravotní obtíže (nemoc z budov, syndrom nemoci z budov, možnosti snižování kontaminace interiérů, ionizace ovzduší)
    2. Rizikové faktory v textilním průmyslu a stavebnictví z hlediska jejich vlivu na zdraví pracujících; možnosti prevence.
    3. Ústavní péče a její zabezpečení. Diferencovaná ústavní péče o nemocné a problémy efektivního využívání lůžkového fondu. Návaznost zdravotní péče.
    1. Alkoholismus („příbalový leták“, klasifikace konzumentů)
    2. Zdravotně – hygienická problematika expozice olovu, kadmiu a arzenu z životního a pracovního prostředí.
    3. Ambulantní péče a její zajištění. Druhy ambulantních zařízení. Výhody a nevýhody ambulantní péče z pohledu lékaře, pacienta a dalších účastníků v systému zdravotní péče
    1. Biologická kontaminace potravy, možnosti prevence jejího výskytu (princip HACCP).Radiační kontaminace potravy.
    2. Zdravotně-hygienická problematika práce shalogeny (chlór a jeho sloučeniny, halogenované uhlovodíky) a sloučeninami dusíku (amoniak, kyanidy a izokyanáty).
    3. Zdravotní politika; subjekty a vlivy, které ji utvářejí. Celospolečenské dopady zdravotně-politických rozhodnutí.
    1. Primární a včasná sekundární prevence karcinomu děložního čípku a prostaty.
    2. Historický vývoj zaměření primární prevence. Činnost a struktura hygienické služby. Zákon 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví v platném znění (ochrana a podpora zdraví - principy)
    3. Základní druhy zdravotnických zařízenía jejich problémy. Poskytování zdravotní péče, provoz, interdisciplinární spolupráce, financování.
    1. Infekční a neinfekční choroby plicní, úloha prostředí při jejich vzniku a rozvoji, prevence.
    2. Hygiena práce vzemědělství (rostlinná a živočišná výroba). Chemické látky v zemědělství.
    3. Právní aspekty činnosti lékaře a ostatních zdravotnických pracovníků. Právní odpovědnost lékaře. Typická právní úskalí zdravotní péče v různých zdravotnických zařízeních.
    1. Charakteristiky chronických expozic chemickým látkám a souvisejících onemocnění. Možnosti identifikace nebezpečných chemických látek. Formy monitorování expozice chemickým látkám. Karcinogeny (výskyt, příklady, klasifikace)
    2. Dlouhodobé nadměrné jednostranné zatížení, vliv na zdraví člověka.
    3. Práva dospělých pacientů a problémy sjejich dodržováním. Právní normy a deklarace týkající se práv pacientů.
    1. Vlivy životního a pracovního prostředí na zdraví (fyzikální a chemické faktory, expozice, vztah dávka - účinek, rozdělení účinků chemických látek a příklady).
    2. Hygiena pedagogického procesu – význam její aplikace pro prevenci poškození zdraví, symptomy v praxi praktického lékaře. Prevence úrazů a poškození zdraví u dětí (pravidla pro organizování akcí pro děti, dětská hřiště).
    3. Kulturní, etnické a náboženské aspekty zdravotní péče. Specifika klinické praxe v multikulturní společnosti.
    1. Profesionální dermatózy (vlivy fyzikální, chemické, biologické), kontraindikace pro práci vriziku kožních chorob.
    2. Hygienická problematika odpadů (pevných a tekutých). Odstraňování pevných a tekutých odpadních látek ve zdravotnických zařízeních.
    3. Zdravotnický informační systém. Tradiční statistiky o zdravotním stavu populace. Význam a použití mezinárodní klasifikace nemocí. Informační systém v primární péči.
    1. Profesionální poškození sluchu z hluku. Možnosti prevence, kontraindikace pro práci v riziku hluku.
    2. Prevence KVO – populační a individuální strategie. Použití tabulky koronárního rizika v primární prevenci ICHS.
    3. Ekonomické aspekty poskytování zdravotní péče. Zdravotní pojištění. Práva a povinnosti pojištěnce. Efektivita zdravotní péče.
    1. Zdroje pitné vody (vodovody, studny, prameny, balená voda, automaty)
    2. Rizikové faktory ve strojírenství z hlediska jejich vlivu na zdraví pracujících. Možnosti prevence.
    3. Sociální opora a zdraví. Podoby sociální opory. Význam sociální opory vpřípadě nemoci.
    1. Primární a včasná sekundární prevence karcinomu prsu, děložního čípku a kůže.
    2. Kritéria kvality pitné vody. Doporučení pro konzumaci
    3. Základní principy lékařské etiky. Etický kodex České lékařské komory.
    1. Hygiena provozu nemocnic (příjem nemocných, osobní hygiena personálu a nemocných, manipulace s prádlem, úklid, ochranný léčebný režim, návštěvy).
    2. Kvalita pitné vody v ČR. Expozice populace kontaminantům z pitné vody. Karcinogenní riziko z pitné vody. Aktuální kvalita rekreačních vod ve volné přírodě.
    3. Etická dilemata v medicíně. Problematika eutanáziea paliativní medicíny. Etické aspekty spolupráce mezi pacientem a lékařem včetně odmítnutí lékařského výkonu.
    1. Nozokomiální nákazy, faktory ovlivňující jejich vznik a šíření, možnosti prevence.
    2. Problematika tabakismu. Prevalence kouření vČR. Aktivity za nekouření, možnosti zdravotní prevence – peer programy, program „4P“, náhradní terapie nikotinem.
    3. Sociálně-medicínské problémy lékařské péče o dětské pacienty (včetněhospitalizace). Práva dětských pacientů.
    1. Režim dne, biologické rytmy. Zdravotnická problematika práce na směny.
    2. Hodnocení zdravotních rizik v hygienické praxi (principy hodnocení a řízení chemických rizik, příklady použití v praxi)
    3. Charakteristika a druhy preventivní péče.Příklady preventivních programů u různých skupin onemocnění.
    1. Testování karcinogenního potenciálu (základní princip testů in vitro, příklady)
    2. Pracovní stres, zdroje nadměrné psychické zátěže na pracovišti a možnosti jejich snížení, resp. eliminace.
    3. Screening, jeho možnosti a meze. Kvantitativní míry pro hodnocení screeningových testů. Screening v primární péči.
    1. Hodnocení výživového stavu (BMI; % tělesného tuku, WHR). Možnosti sledování výživových zvyklostí.
    2. Psychická zátěž ve zdravotnictví. Syndrom vyhoření. Metody používané v mentální hygieně.
    3. Demografie a její využití v péči o zdraví populace. Demografické stárnutí.
    1. Zdravotně–hygienická problematika expozice rtuti, chromu a niklu z životního a pracovního prostředí
    2. Wellness (základní součásti). Fyzická zdatnost (komponenty zdatnosti, ovlivňující faktory, testování zdatnosti, přínosy a rizika pohy bové aktivity)
    3. Sociální rozdíly a zdravotní stav populace. Princip ekvity a solidarity vkoncepci a poskytování zdravotní péče.
    1. Obezita, nadváha, metabolický syndrom – etiologie, zdravotní rizika, možnosti prevence.
    2. Rizikové faktory v gumárenském a dřevozpracujícím průmyslu, prevence
    3. Dva modely: biomedicínský a bio-psycho-sociální. Fenomén medicinizace/medikalizace problémů a jeho důsledky.
    1. Kontaminace venkovního ovzduší (determinující faktory, smog, účinky hlavních kontaminantů a úroveň kontaminace v ČR)
    2. Ergonomie zhlediska hygieny. Práce vsedě a ve stoje. Aplikace ve zdravotnické praxi.
    3. Epidemiologické studie, typy, význam, využití. Výhody a nevýhody u jednotlivých typů studií.
    1. Přímá rizika výživy. Potravinová pyramida.
    2. Způsoby prevence na pracovišti – kolektivní, individuální (OOPP, pracovně-lékařské preventivní prohlídky).
    3. Model přirozené historie nemoci a jeho vazba na zdravotnickou praxi.
    1. Riziková práce, poškození zdraví z práce (pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání).
    2. Zásady vhodné pohybové aktivity (vlivy objemu, obsahu, intenzity a frekvence pohybové aktivity na zdraví)
    3. Primární zdravotní péče. Primární péče a sebepéče. Domácí péče.
    1. Základní složky potravy – tuky (charakteristika, význam, doporučený příjem). Transmastné kyseliny.
    2. Účinky neionizujícího záření na organismus a ochrana před ním(UV-A, B, C; viditelné světlo, IR, mikrovlny a radiovlny)
    3. Vznik a činnost WHO, zdravotní programy uplatňované vČR. Zdraví 2020.
    1. Energetický výdej a namáhavost práce. Pracovní výkon a možnosti jeho ovlivnění. Únava a odpočinek.
    2. Výživa dětí (prenatálně, postnatálně), odlišnosti výživy kojenců a batolat.
    3. Kvalita života. Kvalita života související se zdravím. Metody hodnocení kvality života.