Průvodce:Anatomie I, II (LF OU)

Úvod

Cílem tohoto předmětu je osvojení základů makroskopické anatomie orgánů, orgánových systémů a jejich topografických vztahů s důrazem na funkci a klinickou aplikaci. Výuka anatomie se dělí do dvou semestrů (původní rozdělení bylo na 3 semestry, fakulta z tohoto rozdělení před časem upustila). Předmět probíhá formou přednášek, praktických cvičení a vašeho vlastního samostudia, jež je nutnou a nedílnou součástí pro úspěšné zdolání předmětu a vaší lékařské praxe.

Přednášky

Hlavní přednášková místnost ZY 330 INLEK.

Účast na přednáškách anatomie sama o sobě povinná není. Každý týden ráno jsou vedeny buď panem prof. MUDr. Bačou, panem doc. MUDr. Hrbáčem, či panem prof. MUDr. Zeleníkem, Ph.D v hlavní budově fakulty - INLEK v přednáškové aule ZY 330 .

Případně i některým z lékařů zabývajících se problematikou daného témata/blízkého oboru. Přednášející vychází z anatomických prezentací, obsah doplňuje svými vlastními odbornými zkušenostmi a vyzdvihuje detaily z klinické praxe pro dané téma. Ossobně rozhodně doporučuji tyto přednášky navštěvovat, jejich obsah je např. v podání pana profesora Báči skutečně nezaměnitelný a stojí za to, tam být přítomen. Přednášející se případně také ptají na doplňující otázky k tématu směrem ke studentům.

Rozpis témat jednotlivých přednášek v zimním semestru:

1. Úvod do studia anatomie, anatomické názvosloví. Roviny a směry. Obecná osteologie.
2. Obecná arthrologie. Přehled kloubů HK. Pánev jako celek a klouby DK.
3. Obecná myologie. Přehled svalů HK a DK.
4. Úvod k periferním nervům, stavba míšního nervu, plexus cervicalis et brachialis. Senzitivní inervace HK.
5. Plexus lumbalis a sacralis. Senzitivní inervace DK. Obecná angiologie. Aorta, přehled cév HK a DK.
6. Obratle, žebra, sternum, spojení na páteři/hrudníku. Svaly hrudníku a břicha. Tříselný kanál. Přehled zádových svalů.
7. Klinicky významná regia. Topografie HK a DK.
8. PITEVNÍ TÝDEN a popitevní zkouška.
9. Přehled kostí neurocrania a splanchnocrania.
10. Lebka jako celek. Dutiny a prostory lební. Čelistní kloub. Lebka novorozence.
11. Svaly hlavy a krku. A. carotis externa, a. subclavia. Lymfatický systém, hlavní mízní kmeny, slezina, thymus.
12. Srdce.
13. Gastroeterologický systém a peritoneum.
14. Respirační systém.

Rozpis témat jednotlivých přednášek v letním semestru:

1. Vylučovací systém I. a II.
2. Mužský a ženský pohlavní systém. Mm. perinei, topografie, lymfatické uzliny břicha a pánve.
3. Mícha: stavba, dráhy, obaly, cévy. Mozkový kmen.
4. Hlavové nervy I. a II.
5. Autonomní nervový systém, c Cerebellum adDiencephalon.
6. Telencephalon a bazální ganglia - zevní popis a skladba. Limbický systém.
7. Komorový systém, obaly a cévní zásobení CNS. Zobrazovací metody CNS.
8. Topografie a klinicky významné prostory hlavy, krku a trupu.
9. PITEVNÍ TÝDEN - Topografie hlavy, krku, trupu a pánve.
10. Telencephalon, bazální ganglia a jejich spoje. Stavba mozkové kůry, funkční oblasti.
11. Řezy mozkem.
12. Přehled motorických a senzitivních drah.
13. Zrakové a sluchové ústrojí, jejich dráhy.
14. Čichové a chuťové ústrojí, jejich dráhy. Endokrinní systém.
15. Zápočtový test.

Cvičení

Pitevní prostory anatomického ústavu LF OU, vpravo na snímku v bílém, bývalý přednosta anatomického ústavu, pan doc. MUDr. František Dorko, CSc.

Po studentech je vyžadována 100% docházka (s případnou doloženou absencí po individuální domluvě s daným vyučujícím). 3 hodinová cvičení jednou týdně vede mnoho lékařů různých specializací (neurochirurgie, pneumologie, oftamologie,..), jež mj. vykonávají své zaměstnání, např. ve Fakultní nemocnici Ostrava, či v Městské nemocnici na Fifejdách; kterým při výkladu na cvičeních pomáhají tzv. demonstrátoři, studenti z vyšších ročníků, s úspěšně ukončenou zkouškou z anatomie, pověřeni provést prváky anatomií co nejlépe stravitelnou formou. Každá skupina (kruh) studentů, čítajíce zhruba o 20 lidech, má svého vlastního vyučujícího a své demonstrátory napříč ročníkem anatomie. Výuka probíhá v pitevních a studijních prostorech anatomického ústavu LF OU, pro který je v nadcházejících letech stavebně plánováno několik zásadních posunů k modernější výuce klinické anatomie.

Celý systém návaznosti probíhá tak, že téma probrané na přednášce je ve stejný týden zopakováno vyučujícím na cvičeních, ať už ve studovně formou praktického výkladu, či samostudiem. Po zopakování látky se většinou jde hned na pitevnu, kde si znalosti, s pomocí vyučujícího lékaře a demonstrátora, osvojíte prakticky. Na konci pitevních cvičení se může psávat test z předchozího témata. Testy připravuje lékař, který vede cvičení, ve spolupráci s demonstrátory. Otázky jsou koncipovány jednak jako otevřené, jednak jako uzavřené. Hranice úspěšnosti je 75%. Vaše výsledky mohou být zohledňovány při závěrečných zkouškách, takže se vyplatí důkladná příprava a je to pro vás plus pro upevnění svých vlastních znalostí.

Ossárium / kosťárna anatomického ústavu.

Studenti mají možnost napříč obou semestrů využít prostor anatomického ústavu a pitevny pro svou vlastní přípravu, zpravidla od pondělí do středy ve vymezených termínech, které každý rok přednosta ústavu upravuje dle rozvrhových možností ústavu. Či využít místnosti tzv. "ossária", kde mohou prakticky nabývat znalosti kostí a jiných modelových struktur.

Skutečně, apeluji na vás, nenechávejte anatomii na poslední chvíli, není jednoduché ji nárazově dohánět.

Rozpis témat jednotlivých cvičení v zimním semestru:

1. BOZP. Anatomické názvosloví. Roviny a směry. Kostra horní a dolní končetiny.
2. Demonstrace kloubů horní a dolní končetiny.
3. Demonstrace svalů HK a DK.
4. Inervace horní končetiny, plexus cervicalis et brachialis.
5. Inervace dolní končetiny, p Plexus lumbalis et sacralis. Aorta , přehled cév HK a DK.
6. Demonstrace osového skeletu. Demonstrace svalů trupu. Tříselný kanál. Zádové svaly.
7. Komplexní praktické opakování struktur končetin.
8. Předpitevní pohovor.
9. PITEVNÍ TÝDEN a popitevní zkouška.
10. Demonstrace kostí neurocrania a splanchnocrania
11. Dutiny, průchody a prostory lební. Topografie.
12. Demonstrace svalů hlavy a krku, hlavních kmenů lymfatických cév, sleziny, thymu.
13. Praktická demonstrace srdce, jeho vnitřních prostor a cévního systému srdce.
14. Demonstrace hlavové, hrudní a a břišní části GIT, peritonea a peritoneální dutiny.
15. Demonstrace orgánů respiračního systému.

Rozpis témat jednotlivých cvičení v letním semestru:

1. Demonstrace vylučovacího systému.
2. Demonstrace mužského a ženského pohlavního systému. Tepny a žíly malé pánve.
3. Demonstrace CNS – mícha, mozkový kmen.
4. Demonstrace hlavových nervů I.– XII.
5. Demonstrace ANS, cerebellum, diencephalon.
6. Demonstrace telencephala, gyrifikace mozku, bílé hmota. Bazální ganglia a limbický systém.
7. Demonstrace obalů mozku a míchy. Cévní zásobení mozku a míchy. Komorový systém a cirkulace likvoru.
8. Demonstrace svalů hlavy a krku. Cévní zásobení, lymfatická drenáž a inervace hlavy a krku. + Předpitevní pohovor.
9. PITEVNÍ TÝDEN a popitevní zkouška.
10. Základní přehled zapojení a drah CNS.
11. Demonstrace řezů mozkem.
12. Motorické, senzitivní dráhy – přehled.
13. Demonstrace smyslových orgánu. Zraková a sluchová dráha.
14. Prezentace čichového a chuťového ústrojí a jejich drah. Endokrinní systém.
15. Vyhodnocení a udělování zápočtů.

Předpitevní pohovor

Předpitevní pohovor se v obou semestrech týká vámi zvoleného regionu s topografickými útvary, jež si týden zpátky vyberete a důkladně se na něj připravíte. Je to jakási obdoba zkoušení s vyučujícím lékařem pro přípravu na nadcházející pitevní týden, jako student prokazujete náležitou schopnost pochopit probíranou látku. Musíte jej splnit pro umožnění zúčastnění se pitevního týdne.

Průběh výuky pitevního bloku v zimním semestru

Pitevní týden

Obvykle, zhruba kolem 9. týdne semestru, probíhá tzv. pitevní týden, či pitevní blok. Všechny ostatní předměty v daný týden neprobíhají a každý den (po-čtvr) se několik hodin (cca 6-7) pitvá a studuje na pitevně. Studenti 1. ročníku jsou rozděleni na dvě poloviny, ranní a odpolední výuka probíhá v prostorech pitevny zhruba od 7-13 a posléze od 13-19 hodin. V pátek zpravidla probíhá řádný termín popitevní zkoušky.

Toto slouží nejen jako příprava před následující popitevní zkouškou, ale také jako možnost seznámit se více a blíže se strukturami, které student například nemusel dostatečně pochopit během semestru a může si je důkladně prakticky zopakovat s ostatními spolužáky. Pitvy probíhají pod vedení vedoucích lékařů, panem prof. Báčou a demonstrátorů (společně s případnými studenty vyšších ročníků). Většinou se několik studentů současně zaobírá jednou přidělenou částí těla (DKK L/P, HKK L/P) na pitevním stole; přičemž jsou v místnosti přítomny 4 pitevní stoly. Jiní si zase prakticky opakují látku a ostatní případně věnují čas samostudiu na pitevně.

Popitevní zkouška

Několik lékařů - zkoušejících, vč. pana prof. Báči, či pana doc. Hrbáče, na pitevně ve vyhrazený termín zkouší na vypitvaných kadevrech topografické útvary a oblasti. Rozsah znalostí studenta se týká všeho, co doposud probral v rámci prvního semestru studia (svaly, nervy, tepny, topografické průchody, případné abnormality). Student by měl být schopen prakticky ukázat, či pojmenovat daný segment, vyhledat danou strukturu a popsat topografickou oblast. Být schopen odpovídat na doplňující otázky a prokázat nabyté znalosti v rámci anatomické topografie horních a dolních končetin, dle uvážení daného zkoušejícího.

Popitevní zkouška zimního semestru se netýká srdce, CNS, lebky a orgánových soustav, pouze horních a dolních končetin, společně s osovým skeletem a tématicky navazujících částí.

Po samotném pitevním týdnu probíhá doplňující zkoušení na lebku a další zkouška na srdce pro úspěšné dokončení zimního semestru a získání zápočtu.

Získání zápočtu

Jak již bylo zmíněno, k udělení zápočtu musí být splněno 100% docházky na praktických cvičeních (s případnou řádnou omluvou absencí). Zároveň je třeba splnit všechny případné průběžné testy alespoň na známku D (opravy testů jsou možné po domluvě s lékařem, který dané cvičení vede). Úspešně složit předpitevní pohovor a popitevní zkoušku, a posléze splnit praktickou zkoušku na lebku a praktickou zkoušku na srdce.

Průběh výuky pitevního bloku v letním semestru

Pitevní týden

Obvykle, zhruba kolem 9. týdne stejně jako v zimním semestru, probíhá pitevní týden, kdy všechny ostatní předměty v daný týden neprobíhají a každý den (po-čtvr) se několik hodin (cca 6-7) pitvá a studuje na pitevně. I v tomto semestru jsou studenti rozděleni na dvě poloviny, ranní a odpolední výuka probíhá v prostorech pitevny zhruba od 7-13 a posléze od 13-19 hodin. V pátek zpravidla probíhá řádný termín popitevní zkoušky.

Pitvy probíhají pod vedením vedoucích lékařů, případně za přítomnosti pana prof. Báči a některých demonstrátorů (společně s případnými studenty vyšších ročníků). V průběhu pitevního týdne je dispozici několik kadaverů, kdy se postupně otvírá hrudní a břišní dutina, neurochirurg společně s pitevními sanitáři provede na kadaverech několik kraniotomií a enukleací mozků, kdy mohou ostatní studenti přihlížet. Jiní studenti si zase prakticky opakují látku a ostatní případně věnují čas samostudiu na pitevně. Napříč týdnem je pro obě pitevní skupiny každý den konán vyučujícími v učebních prostorách seminář na předěm zvolené téma (cévy, dráhy, orgány) pro zopakování látky pro popitevní zkoušku.

Popitevní zkouška

Několik lékařů - zkoušejících, vč. pana prof. Báči, či případně pana doc. Hrbáče, na pitevně ve vyhrazený termín zkouší na vypitvaných kadevrech topografické útvary a oblasti. Rozsah znalostí studenta se týká znalostí veškerých nervových plexů ze zimního semestru, svalstva trupu, praktických znalostí orgánových soustav, nervů a tepen, samotného srdce, či případného makroskopického popisu mozku, mozkového kmene a výstupu hlavových nervů, či různých praktických abnormalit, se kterými se v průběhu pitevního bloku setkal.

Student by měl být schopen prakticky ukázat, či pojmenovat daný segment, vyhledat danou strukturu a popsat topografickou oblast. Být schopen odpovídat na doplňující otázky a prokázat nabyté znalosti v rámci anatomické topografie lebečních, hrudních a břišních dutin, dle uvážení daného zkoušejícího.

V případě neúspěchu máte možnost na opravnou zkoušku, která zpravidla probíhá 14 dní po řádném termínu.

Získání zápočtu

K udělení zápočtu musí být splněno 100% docházky na praktických cvičeních (s případnou řádnou omluvou absencí). Zároveň je třeba splnit všechny případné průběžné testy alespoň na známku D (opravy testů jsou možné po domluvě s lékařem, který dané cvičení vede). Úspešně složit předpitevní pohovor a popitevní zkoušku, a posléze splnit praktickou zkoušku na řezy mozkem.

V letním semestru je součástí zápočtu taktéž zápočtový test, jež se koná v počítačových učebnách fakulty, skrze výukové rozhraní Moodle. Test je koncipován na 50 otázek na studenta z otázkové databanky. Je možnost výběru ze 4 možností a testové okruhy se týkají znalostí CNS, znalostí PNS a ANS, močopohlavní soustavy (společně s fetálním vývojem), mízní a orgánové soustavy, smyslových soustav, dýchací soustavy, svalstva, cévního systému, kostí a kloubů, či syntopie a topografie obecně. V případě neúspěchu má student možnost pokus jednou opakovat.

Závěrečná zkouška

Probíhá ve výukových prostorech hlavní budovy fakulty, INLEKu. Zkoušejícími jsou pan prof. Báča a pan doc. Hrbáč, kdy jim přísedí další lékař, či pracovník anatomického ústavu. Student si tahá otázky celkem ze 3 okruhů:

1. Pohybový systém a topografie,
2. Orgánové systémy; cévní a lymfatický systém; PNS,
3. CNS a smysly.

Přičemž má posléze na potítku 20 minut na přípravu k jednotlivým otázkám. Ke každé otázce, jež si vylosuje, by měl být student schopen něco málo říct, měl by být schopen odpovídat na doplňující otázky a prokázat nabyté znalosti, má možnost si vypujčit pomůcky (kosti, lebku), či danou topografii zakreslit na papír. V případě neúspěchu má možnost zkoušku ještě jednou opakovat a v případě druhého neúspěchu si zažádat o tzv. "děkanský" termín.

Doporučená literatura

Základní osnovou jsou nepochybně 3 díly anatomie pana prof. Radomíra Číháka a pro opakování nelze vynechat Memorix anatomie pana prof. Kachlíka, kde jsou všechny potřebné informace uvedeny v bodech a přehledně na mnohem menším počtu stran, než je tomu u ostatních knih. Chybí tam však potřebné souvislosti a doprovodný text, jedná se pouze o základní výčet toho nejdůležitějšího v bodech a proto doporučuji učit se z Memorixu pouze v kombinaci s něčím jiným.

Z atlasů je nejvíce doporučován Netterův atlas anatomie, či Grim, kde jsou krásné a přesné obrázky všech částí těla s jejich popisem. Na topografickou anatomii je pak výborný Přehled topografické anatomie od Jaroslava Kose. Popřípadě má Ústav anatomie LF OU k dispozici k prodeji svůj vlastní atlas, jež se může nadmíru hodit pro pitevní týdny.

Jako velmi užitečný zdroj ke studiu bych také doporučil videa na youtube od pana prof. MUDr. Kachlíka z 2. lékařské fakulty univerzity Karlovy v Praze, který nahrával svoje přednášky a má je mnohdy obsáhlejší a lépe vysvětlené než leckterá dostupná učebnice.

Další užitečné online zdroje pro studium medicíny naleznete i na tomto kanále - OSUdní Medici, či přímo tyto tři videa pro studium medicíny v prváku:

1. Užitečné studijní weby do prváku na medině
2. Největší pomocník medikovi v prváku?!? - SketchFab
3. Užitečné YouTube kanály pro studenty medicíny