Průvodce:Modul IIC – Klinicko-patologické základy medicíny (3. LF UK)

Z WikiSkript

Modul IIC je jedním z nejobsáhlejších a také nejnáročnějších modulů na škole. Je vyučován ve 3. (letní semestr) a 4. (oba semestry) ročníku a vysvětlit jeho strukturu je trochu složitější. Základem je výuka patologie, patofyziologie a klinických oborů. Je rozdělen do 19 jednotlivých kurzů.

Patologie[upravit | editovat zdroj]

Patologie je vyučována formou přednášek, seminářů a praktik a navazuje na obecnou patologii probranou v Modulu IIA.

Přednášky[upravit | editovat zdroj]

Přednášky z patologie patří jak do modulu IIA (obecná patologie), tak do modulu IIC (speciální patologie) a jsou pouze ve třetím ročníku v obou semestrech. Je velmi užitečné je navštěvovat, a to zejména ta témata, která nejsou dobře zpracována v knize (např. neurologická témata nebo ledviny). Jak již bylo zmíněno, přednáší se pouze ve třeťáku, což není úplně šťastné řešení vzhledem k tomu, že zkouška je na konci čtvrťáku. Je však možné si přednášky buď zopakovat nebo odchodit až ve čtvrťáku, pokud si je připíšete do svého rozvrhu.

Semináře[upravit | editovat zdroj]

Semináře jsou hlavní formou výuky v rámci jednotlivých dílčích kurzů.

Praktika[upravit | editovat zdroj]

Praktika probíhají v místnosti s mikroskopy, ale je jich opravdu málo v celém Modulu IIC. Na pitevnu se již nechodí!

Patofyziologie[upravit | editovat zdroj]

Patofyziologie je vyučována na přednáškách a seminářích či praktikách a taktéž navazuje na obecnou patofyziologii z Modulu IIA.

Přednášky[upravit | editovat zdroj]

Stejně jako z patologie, přednáší se pouze ve třeťáku.

Semináře a praktika[upravit | editovat zdroj]

Další výuka je opět zahrnuta do jednotlivých kurzů. V mnohých se však na patofyziologii nějak zapomnělo a vůbec se neučí, takže se často jedná spíše o samostudium.

Kurzy[upravit | editovat zdroj]

  1. Infekční a horečnaté stavy
  2. Bolest
  3. Poruchy nervového systému
  4. Poruchy psychiky
  5. Dušnost a bolest na hrudníku
  6. GIT a břišní potíže
  7. Nádorová onemocnění
  8. Poruchy ledvinových funkcí a otoky
  9. Krvácení
  10. Kožní změny
  11. Endokrinní a metabolická onemocnění
  12. Poruchy lokomoce
  13. Senzorické poruchy
  14. Poruchy záklaních životních funkcí
  15. Úrazy
  16. Poruchy reprodukce a vývoje
  17. Poruchy růstu a vývoje v postnatálním období
  18. Etické problémy současné medicíny
  19. Poruchy imunity

Zápočet[upravit | editovat zdroj]

Zápočet je nutno získat z klinické části kurzu, za patologii i patofyziologii. Podmínky pro klinickou část si stanovuje vedoucí kurzu, tudíž jsou všude podmínky trošku jiné. Často se jedná pouze o splnění docházky, písemný test nebo méně často ústní zkoušení. Zápočet za klinickou část kurzů zapisují jejich vedoucí hned po splnění povinností.

Zápočet z patologie se dává na konci každého semestru. Je třeba mít dostatečnou docházku a splněné všechny testy. Ty se píší ke konci kurzů číslo 3, 5, 6, 7, 9, 11, 12 a 16. Součástí podmínek zápočtu je ve třeťáku poznávání a popis preparátů.

Patofyziologie má taktéž souborný zápočet na konci semestru. Ve třeťáku je pouze za docházku a na konci čtvrťáku se píše závěrečný zápočtový test. Rozhodně není jednoduchý a není radno ho podceňovat. Některé otázky jsou dost záludné a je dobré mít slušné základy obecné patofyziologie. Další podmínkou je vypracování kazuistiky. Vypracovává se ve dvojicích a nebývá to nic obtížného. K dispozici je i literatura, kterou si donesete.

Pokud máte nějaké pochybnosti o tom, jestli se má nebo nemá nějaký test psát, potom by měla být závazná informace, která je uvedena v SIS.

Zkouška[upravit | editovat zdroj]

Zkouška je jistě jednou z nejobtížnějších na škole. Každý kurz má vydaný seznam zkouškových kazuistik. Každá obsahuje zadání, klinické otázky a tematickou otázku z patologie a patofyziologie. V komisi sedí patolog, patofyziolog a dva klinici. Taháte si ze dvou kurzů vždy po jedné kazuistice. Komise většinou dává vybrat, kterou chcete začít. Začínejte tou, u které umíte lépe patologii. A pozor, je nutné dobře umět z obou patologických předmětů obecnou část (z modulu IIA!). Tato zkouška je opravdu náročná, a to i na psychiku. Je opravdu důležité ji nepodcenit a věnovat jí dostatečně dlouhou přípravu (v řádu týdnů až měsíců).