Pyramidové jevy

Z WikiSkript

Pyramidové jevy dělíme na:

  • iritační (spastické)
  • zánikové (paretické).

Iritační (spastické) pyramidové jevy[upravit | editovat zdroj]

Spastické jevy jsou extenzní reakce vyvolané specifickým podnětem. Běžně spastické (nebo také iritační) jevy testujeme na horních a dolních končetinách.

Horní končetiny[upravit | editovat zdroj]

  • Jev Justerův - vyšetření se provádí tahem špendlíku po antithenaru směrem k 5. metakarpo-falangeálnímu skloubení a odtud dále směrem k 2. metakarpo-falangeálnímu skloubení ukazováčku. Fyziologicky je reflex nevýbavný. Při patologii dochází k tonické, pomalé, mírné addukci palce s naznačenou opozicí.[1]
    Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Jev Justerův.
  • Trömnerův jev - lékař uchopí pacientův prostředník (mezi svůj ukazovák a palec) a druhou rukou cvrkne do bříška tohoto prstu. Vznikne krátká flexe palce nebo prstů.
  • Hoffmanův příznak - podobné jako předchozí − uchopíme celou pacientovu ruku a cvrkneme na nehet třetího prstu.
  • úchop Janiševského - vkládáme do dlaně nemocného své dva prsty a snažíme se odvést pacientovu pozornost jinam. Dostavuje se reflexní úchop při vysouvání prstů z ruky. Area 8 - frontální lalok.
  • zkouška podle Marieho-Foixe - při podráždění volární ulnární části distálního předloktí se objeví stejná odpověď jako při Justerově jevu.


Dolní končetiny[upravit | editovat zdroj]

Babinského příznak
Chaddockův příznak – extenze palce po podráždění za zevním kontníkem

Na dolní končetiny dělíme iritační jevy na extenční a flekční.

Extenční jevy[upravit | editovat zdroj]

  • Babinského příznak - tento příznak vyvoláváme ostrým podrážděním planty, po kterém dojde k inverzní fyziologické odpovědi plantárního reflexu. V praxi si vezmeme neurologické kladívko a jeho ostrou hranou přejedeme po plantě od paty k malíku a dále k palci. Při pozitivním příznaku dojde k extenzi palce.
    Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Babinského reflex.
  • Rochův příznak - Rochův příznak vyvoláme přejetím ostrou hranou neurologického kladívka po vnější straně nohy. Pohyb vedeme od paty ke špičce, ale asi jen do jedné třetiny délky nohy. Při pozitivitě dochází k extenzi palců.
  • Brissaudův fenomén - při vyšetření Babinského jevu dojde ke klonickým stahům m. tensor fasciae latae. [2]
  • Chaddockův příznak - tento příznak vyvoláme podrážděním za zevním kotníkem. Při pozitivitě dochází k extenzi palců.
  • Oppenheimův příznak - při tomto vyšetření posunujeme kůži od tuberositas tibiae distálně (palcem a ohnutým ukazovákem) po hraně tibie.[2]
  • Siccardův jev - jedná se o spontánní trvalou extenzi palce.[2]
  • Strümpelův příznak - pacient se snaží zvednout koleno proti odporu lékaře − opět dojde o extenzi palce.[2]
  • Vítkův příznak - při vyšetření pacient leží na zádech a snaží se zvednou pánev − opět dojde o extenzi palce. Tento jev je také znám jako fenomén mostu.[2]
  • Gordonův fenomén - objevuje se bolestivost při masáži přechodu Achillovy šlachy do trojhlavého svalu.[2]


Flekční jevy[upravit | editovat zdroj]

  • Rossolimův příznak - úder do bříška prstů vyvolá flexi v základních článcích (obdoba Trömnerova jevu na horních končetinách). [2]
  • fenomén Žukovského-Kornilovův - stejná odpověď jako u výše jmenovaného příznaku při poklepu na střed plosky.[2]
  • Weingrowův jev - flexe prstů vyvolaná úderem na střed paty.[2]
  • Mendelův-Bechtěrevův příznak - flexe prstů vyvolaná úderem na os cuboides na hřbetu nohy.[2]


Zánikové (paretické) jevy[upravit | editovat zdroj]

Horní končetiny[upravit | editovat zdroj]

  • Mingazziniho příznak - při předpažení paretická paže klesá (více akrálně).[2]
    Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Mingazziniho příznak.
  • Dufourův příznak - při předpažení v supinaci dochází u paretické paže k pronaci (více akrálně).[2]
    Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Dufourův příznak.
  • Ruseckého příznak - při předpažení v pronaci, maximální extezi prstů a dorziflexi v zápěstí paretická paže klesá (více akrálně).[2]
  • příznak retardace- při opakování předpažení oběma pažemi se pohyb na postižené straně zpožďuje.[2]
  • příznak špetky - pacient nedokáže spojit všechny prsty. [2]
  • příznak vějíře - pacient abdukuje všechny prsty − lze zkoušet i aktivní sílu abdukovaných prstů. [2]


Dolní končetiny[upravit | editovat zdroj]

  • příznak Mingazzini - pacient (ležící na zádech) drží dolní končetiny flektované v kyčlích a kolenou do pravého úhlu.[2]
  • Barrého příznak - pacient (ležící na břiše) má bérce flektované v kolenou do 90 stupňů. [2]
  • příznak retardace - při ležení na zádech − pacient ohýbá dolní končetiny v kyčlích a kolenou a opět je pomalu pokládá, aniž by se končetiny navzájem dotýkaly. [2]; při ležení na břiše − pacient ohýbá bérce v kolenou a opět je pokládá; na postižené straně dochází ke zpožďování.[2]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ROTH, Jan, Ondřej FIALA a Evžen RŮŽIČKA. Neurologické vyšetření - norma [online]. [cit. 2012-11-22]. <https://el.lf1.cuni.cz/neurologie>.
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 368 s. ISBN 80-7262-160-2.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie :  [učebnice pro lékařské fakulty]. 7. vydání. Praha : Galén, 2011. ISBN 9788072627073.