Specifika ošetřovatelské péče/SŠ (sestra)

Z WikiSkript

Neurologický pacient/klient (P/K)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Principy neurorehabilitace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Princip celistvosti[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

P/K s poškozením mozku nemají postiženou pouze hybnost, ale i další schopnosti. To má za následek narušení představy o poloze a obrazu vlastního těla – tzv. body image. Proto má velký význam cílená stimulace senzomotoriky. Dále musíme myslet na úpravu poruchy řeči, kognitivních poruch, psychických obtíží atd. Důležitá je zde analýza funkčních deficitů a schopností P/ K s dopadem na jeho osobnost a sociální situaci.

Princip včasnosti a dlouhodobosti[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Neurorehabilitaci zahajujeme již v akutní fázi a pokračujeme v ní několik týdnů, měsíců i po celý zbytek života. Během prvních dvou let je nejvyšší úspěch rehabilitační terapie (fáze spontánního zlepšení funkčních deficitů).

Princip týmové spolupráce, multidisciplinarity[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pro P/K je důležitá rehabilitace s fyzioterapeutem, ale musíme si uvědomit, že fyzioterapeut dochází k P/K maximálně 2× denně. Zbytek dne je v režii ostatních zdravotníků, popř. ve spolupráci s příbuznými. Sestra se stará o polohování P/K, manipuluje s ním při běžných ošetřovatelských činnostech apod. Není tedy pochyb o tom, že péče musí být komplexní a musí se na ní podílet celý zdravotnický tým.

Princip přijetí občanů se zdravotním postižením[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Sociální izolace může zmařit veškeré úsilí ošetřovatelského týmu, proto je snaha o zařazení invalidizovaných pacientů do běžného života společnosti.

Zásady péče o P/K s poškozením mozku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • K pacientovi přistupujeme z jeho postižené strany.
  • Při instruování pacienta používáme krátké a jasné povely, které je vhodné spojit s dopomocným manuálním kontaktem.
  • Pohybové dovednosti nacvičujeme v rámci jednotlivých pohybových sekvencí.
tzn. neučíme pacienta ihned přesun z lehu na zádech do stoje, ale nacvičujeme postupně jednotlivé fáze pohybu.
  • Pacientovi je také nutné poskytnout dostatečný čas, aby mohl vyvinout aktivní spolupráci.
  • Organizace předmětů a nábytku v okolí nemocného hraje důležitou úlohu.
  • P/K má tendence opomíjet a přehlížet postiženou stranu a svou pozornost obrací pouze ke „zdravé straně“. → Jako prevenci smyslové deprivace je nutné zajistit, co největší přísun stimulů právě ze strany, která je postižena.
  • Vertikalizace se děje též přes postiženou stranu.
  • Smysly – sluch, zrak a citlivost – bývají též zhoršené na hemiparetické straně. Jako prevence smyslové deprivace je nutné zajistit co největší přísun stimulů právě ze strany, která je postižena. Takto bude pacient nucen automaticky otáčet hlavu a vnímat veškeré stimuly ze své postižené strany.

Afázie

  • Nekřičet.
  • Názorné předvedení.
  • Naslouchat.

!!!Pozor na tón hlasu, grimasy apod. – p/k vše vnímají!!!

Polohování

  • Klouby v neutrální poloze.
  • Extenční spasticitu zvyšuje:
Poloha na zádech.
Tvrdá bedýnka.
  • Poloha na boku „zdravé strany“ zhoršuje sebeobsluhu!

Vertikalizace

  • Přes postiženou stranu.
  • Netahat za „postiženou končetinu“.
  • Zajistit oporu DKK.
  • Aktivizace P/K.
  • Asistent vždy z postižené strany.

Specifika péče o P/K s míšním poškozením[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Polohy kloubů v neutrální poloze → ↓spasticita, podpora respirace.
  • Dostupnost a dosažitelnost pomůcek.
  • Pasivní pohyby.
  • Při vertikalizaci užívat hrazdy, žebříky → využit maximílní schopnosti P/K.
  • Motivace, podpora.

Specifika péče o P/K s toální endoprotézou kyčelního kloubu (TEP)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nekřížit DKK, v poloze na boku podložit DK.
  • Flexe pod 90 st.
  • Dolní končetina nesmí být vytočená kolenem ven.
  • 2 měsíce neležet na operované straně.
  • Nesmí teplé koupele.
  • Kompenzační pomůcky : nástavce na WC, klíny na židle, dlouhé lžíce na nazouvání bot, houby s nástavci.

Literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KOLÁŘ, Pavel, et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-657-1.
  • KLUSOŇOVÁ, Eva, et al. Rehabilitační ošetřování pacientůs těžkými poruchami hybnosti. 1. vydání. Brno : IDVPZ, 2000. ISBN 80-7013-319-8.