Stres

Z WikiSkript

Stres je nespecifická biologická a psychologická reakce organismu na jakýkoli požadavek nebo podnět, který narušuje jeho vnitřní rovnováhu (homeostázu). Představuje komplexní adaptivní odpověď, která aktivuje neuroendokrinní, autonomní a behaviorální mechanismy umožňující zvládnutí zátěže. Podněty vyvolávající tuto odpověď označujeme jako stresory. Pojem „stres“ v tomto smyslu zavedl v roce 1936 Hans Selye, který jej definoval jako univerzální odezvu organismu na jakýkoli nárok kladený na tělesné či psychické funkce.

Základní pojmy[upravit | editovat zdroj]

  • Stresor – fyzikální, psychický nebo sociální podnět vyvolávající stres
  • Stresová reakce – fyziologické a psychologické procesy aktivované stresem
  • Akutní stres – krátkodobá, adaptivní odpověď
  • Chronický stres – dlouhodobá zátěž s potenciálně negativními důsledky
  • Eustres – „pozitivní stres“, podporuje výkon
  • Distres – „negativní stres“, vede k maladaptaci

Fyziologie stresu[upravit | editovat zdroj]

1. Aktivace sympatoadrenálního systému (SAS)[upravit | editovat zdroj]

  • Uvolnění adrenalinu a noradrenalinu
  • Zvýšení srdeční frekvence, krevního tlaku, mobilizace energie
  • Reakce typu „boj nebo útěk“

2. Osa hypotalamus–hypofýza–nadledviny (HPA)[upravit | editovat zdroj]

  • Uvolnění CRH → ACTH → kortizol
  • Regulace glukózy, imunitních funkcí a metabolické adaptace
  • Chronická aktivace → imunodeprese, poruchy spánku, somatizace

Psychologické aspekty stresu - kognitivní modely[upravit | editovat zdroj]

  • Lazarus & Folkman: stres = interakce mezi nároky situace a schopností jedince se s nimi vyrovnat (appraisal & coping)
  • Kognitivní zkreslení (katastrofizace, selektivní pozornost) mohou stres zvyšovat

Emoční reakce[upravit | editovat zdroj]

  • Úzkost, podrážděnost, tenze.
  • Pocity ohrožení či ztráty kontroly.

Behaviorální projevy[upravit | editovat zdroj]

  • Změny spánku, chuti k jídlu
  • Rizikové chování (alkohol, nikotin)
  • Odkládání, vyhýbání stresorům

Typy stresorů[upravit | editovat zdroj]

  • Fyzické: bolest, teplota, únava
  • Psychologické: náročné situace, konflikty
  • Sociální: vztahy, práce, ekonomický tlak
  • Traumatické: nehody, násilí, katastrofy

Důsledky stresu[upravit | editovat zdroj]

Krátkodobé[upravit | editovat zdroj]

  • Zvýšená bdělost.
  • Mobilizace energie.
  • Vyšší kognitivní výkon (až do určité míry; Yerkes-Dodsonův zákon)

Dlouhodobé[upravit | editovat zdroj]

  • Poruchy spánku.
  • Hypertenze, zvýšené riziko KVO
  • Psychosomatické obtíže (GIT, bolesti hlavy)
  • Úzkostné a depresivní poruchy
  • Syndrom vyhoření

Coping (zvládání stresu)[upravit | editovat zdroj]

Proaktivní coping[upravit | editovat zdroj]

  • Plánování, prevence, časový management

Problémově orientovaný coping[upravit | editovat zdroj]

  • Analýza problému, hledání řešení

Emočně orientovaný coping[upravit | editovat zdroj]

  • Podpora, relaxace, regulace emocí

Disfunkční coping[upravit | editovat zdroj]

  • Vyhýbání, návykové látky, agresivita

Intervence a management stresu[upravit | editovat zdroj]

Psychologické strategie[upravit | editovat zdroj]

  • Kognitivně-behaviorální techniky (práce s myšlenkami, expoziční nácvik)
  • Relaxace (PMR, řízené dýchání)
  • Mindfulness a meditace
  • Zlepšení spánkové hygieny
  • Sociální opora

Organizační a environmentální opatření[upravit | editovat zdroj]

  • Úprava pracovního zatížení
  • Jasné role, komunikace, prevence konfliktů

Farmakoterapie (symptomaticky, krátkodobě)[upravit | editovat zdroj]

  • Anxiolytika, antidepresiva (indikována psychiatrem)

Diagnostika stresu[upravit | editovat zdroj]

  • Anamnéza: stresory, trvání, coping, somatické symptomy
  • Psychologické dotazníky: PSS – Perceived Stress Scale + BSI, SCL-90
  • Somatické vyšetření: krevní tlak, endokrinní parametry (podle indikace)
  • Behaviorální analýza: spánkový režim, životní styl

Prevence[upravit | editovat zdroj]

  • Zdravý životní styl: pohyb, strava, spánek, psychoedukace
  • Rozvíjení resilience a sociálních dovedností
  • Vyvážení práce a regenerace
  • Podpora na pracovišti

Literatura a zdroje[upravit | editovat zdroj]

  1. Selye, H. The Stress of Life. McGraw-Hill, 1956. ISBN 978-0070562127
  2. Lazarus, R. S., Folkman, S. Stress, Appraisal, and Coping. Springer, 1984. ISBN 978-0826141927
  3. Sapolsky, R. M. Why Zebras Don't Get Ulcers. Holt Paperbacks, 2004. ISBN 978-0805073690
  4. McEwen, B. S. The End of Stress as We Know It. Joseph Henry Press, 2002. ISBN 978-0309076404
  5. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-673-4

Odborné články[upravit | editovat zdroj]

  1. McEwen, B. S. Protective and damaging effects of stress mediators. NEJM 1998;338:171–179
  2. Chrousos, G. P. Stress and disorders of the stress system. Nat Rev Endocrinol 2009;5:374–381