Syndrom epikonu

Z WikiSkript

Míšní oblast, která se nazývá epikonus, se nachází těsně nad zakončením míchy ve výši těla obratle L1. U syndromu epikonu se jedná o postižení segmentů L4–S2.

Epikonus se nachází těsně nad zakončením míchy ve výši těla obratle L1.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Syndrom epikonu je velmi vzácný, vzniká buď v důsledku intraspinální expanze nebo traumaticky.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

U syndromu epikonu nacházíme postižení v odpovídajících segmentech:

  •  hlavním příznakem je omezení hybnosti DK – oslabeny nebo znemožněny jsou zevní rotace a dorsální flexe v kyčli (L4–S1), dále flexe v kolenních kloubech (L4–S2), vyhasínají reflexy (L5–S2),
  •  patelární reflex zůstává zachován (L2–L4),
  •  porucha čití je spíše dispersního charakteru v dermatomech L4 a L5 – na zadní straně DK a od kolene akrálně,
  •  vzniká částečná porucha funkce sfinkterů – nedochází k úplné inkontinenci moči a stolice, ale měchýř a ampula se vyprazdňují pouze reflexně (spinální, automatický močový měchýř),
  • co se sexuálních funkcí týče, obecně dochází erektilní dysfunkci, paradoxně je ale někdy popisován priapismus bez schopnosti ejakulace,
  •  v postižené oblasti vlivem ztráty neurotrofního působení je porušena inervace potních žláz – dochází k snadnému rozvoji kožních lézí a dekubitů.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 0 s. ISBN 80-7262-160-2.
  • AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-433-4.