Typy živočišných vajíček a jejich rýhování

Z WikiSkript

Vajíčko (lat. ovum) je samičí pohlavní buňka (gameta), která vzniká při procesu zvaném oogeneze a nese genetický materiál matky. Vajíčka různých živočichů mají různý obsah a různé rozložení zásobních látek („žloutku“) v cytoplazmě, a tím je ovlivněno jejich rýhování.

Lidské vajíčko je oligolecitální, izolecitální a holoblastické, rýhuje se totálně a ekválně.

Vajíčka živočichů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Typy vajíček podle množství žloutku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Oligolecitální = miolecitální, mikrolecitální[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Málo žloutku – není překážka při rýhování, zygota se rozdělí na dvě blastomery, pak na čtyři, osm,...,
  • mikroskopické rozměry,
  • úplné rýhování (blastomery se od sebe úplně oddělí) – holoblastická vajíčka,
  • příklad – vajíčka savců, kromě ptakořitných a vajíčka kopinatce.

Mezolecitální = mediolecitální[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Značné množství žloutku, stále ještě nebrání úplnému rýhování,
  • vajíčka jsou větší (průměr 2–3 mm),
  • příklad – vajíčka obojživelníků.

Polylecitální = makrolecitální, megalolecitální[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Enormní množství žloutku – překážka při oddělování blastomer (neúplné),
  • při dalších děleních vznikají samostatné blastomery na animálním pólu vajíčka – zde je žloutku málo,
  • pól vegetativní – s větším množstvím žloutku – se nerýhuje,
  • částečné rýhování – meroblastická vajíčka.

Typy vajíček podle rozložení žloutku v cytoplazmě[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Izolecitální[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Žloutek v cytoplazmě rovnoměrně rozložený,
  • totální rýhování, stejně velké blastomery – ekvální rýhování,
  • výskyt – oligolecitální vajíčka savců a vajíčka mnoha bezobratlých.

Telolecitální[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Žloutek na vegetativním (těžším) pólu vajíčka (na animálním pólu málo žloutku, jádro oocytu) → polární diferenciace,
  • různá velikost blastomer – mikromery na animálním pólu, makromery na vegetativním,
  • inekvální rýhování,
  • výskyt – mezolecitální a polylecitální vajíčka, vajíčko kopinatce.
Extrémně telolecitální[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
  • Polylecitální vajíčka plazů a ptáků,
  • vegetativní pól se nerozrýhuje vůbec,
  • animální pól – vznik zárodečného terčíku postupným rýhováním,
  • diskoidální rýhování.

Centrolecitální[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nahromaděný žloutek obalený vrstvou cytoplazmy bez žloutku,
  • blastomery se při rýhování oddělují na povrchu – superficiální dělení,
  • výskyt – členovci.

Průběh rýhování[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Rýhování savčí zygoty: (a) 2buněčné stadium, (b) 4buněčné stadium, (c) 8buněčné stadium, (d, e) morula.
(1) morula, (2) blastula.
Blastocysta v děloze.

Rýhování je v podstatě několik po sobě jdoucích mitóz. Během každé mitózy se genetická informace mateřské buňky rovnoměrně předá buňkám dceřiným. Dceřiná buňka se v případě rýhování nazývá blastomera. Blastomera nenabývá velikosti buňky mateřské a dělí se dále. Během dalších mitóz se tedy blastomera neustále zmenšuje. Obnovení původní velikosti buněk zajišťuje právě rýhování.

Rýhování závisí na typu vajíček, respektive na obsahu a rozložení zásobních látek (žloutku) v cytoplazmě vajíčka. Žloutek představuje překážku při rýhování buněk.

Průběh rýhování je řízen a kontrolován genomem zygoty. Během rýhování se utvářejí stále složitější struktury a funkce mnohobuněčného organismu. Při těchto morfogenetických pochodech se uplatňuje množení buněk – proliferace, pohyby a přesuny buněk a rozlišování buněk – diferenciace, i buněčná smrt – apoptóza.

Morfogenetické pochody mohou různé vnitřní (chromozomální odchylky) a vnější (vlivy mateřského prostředí) vlivy narušovat. Působí hlavně v tzv. kritické periodě.

Prvním rýhováním se zygota dělí na dvě stejné blastomery. Ty jsou stále uloženy v zona pellucida. Tohoto stadia je dosaženo 24–30 hodin po oplození. Postupně (40–50 hodin po oplození) vzniká čtyřbuněčné stadium, ve kterém jsou dvě blastomery větší a dvě menší. Větší blastomery se dělí dřív, protože žloutek není v cytoplazmě rozložen naprosto rovnoměrně, i když se jedná o vajíčko izolecitální. Následuje další rýhování (do šestnáctibuněčného stadia), které probíhá během posunu vajíčka vejcovodem. Šestnáctibuněčného stadia je dosaženo asi 60 hodin po oplození.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • VACEK, Zdeněk. Embryologie pro pediatry: učebnice pro lékařské fakulty. 2. vydání. Praha : Nakladatelství a vydavatelství JP, 1992. 313 s. ISBN 80-7066-562-9.