Uživatel:Jezek/Pískoviště

Bilaterální punkce aorty jako první pomoc při hypokalémii

Při výrazné deficienci kalia v hematokritu uvádějí kazachstánští autoři v čele s profesorem Jesenkovovem ve své nejnovější monografii jako velice vhodný způsob vypořádání se s tímto stavem aplikaci centrálního žilního katétru do aorty. Kazachstánští vědci se inspirovali filosofickou polemikou významného slovenského vědce prof. MUDr. et MUDr. et MUDr. Šaniho Golubova DrSc., kterého jako prvního vůbec napadlo, že by se srdečnice mohla punktovat. Jeho východní kolegové jeho náměty a pozorování podrobně rozpracovali.

Ježek s čerstvě provedenou punkcí aorty - je zřejmé, že výkon proběhl bez komplikací a pacient se vrátil již několik hodin po něm bez problémů zpět do svého povolání.

Metodika je charakterizována následujícím postupem:

1. Provedeme povrchový tangenciální řez skrz hrudní dutinu. Následuje levostranné odstranění zaclánějících žeber (u obézních jedinců je v některých případech indikováno odstranění i pravé části hrudního koše.)
2. Skalpelem odřežeme viditelnou část plíce, abychom získali pohodlný přístup k aortě.
3. Aortu punktujeme centrálním žilním katétrem: Ostrým skalpelem v aortě vytvoříme malý otvor (cca 2x2 cm), abychom přehledně viděli, zda v ní opravdu proudí krev (draselné ionty bohužel pouhým okem nespatříme - pokud o to však opravdu stojíme, musíme si vzít brýle o optické mohutnosti 15 dioptrií). V případě, že krev začne stříkat (kazachstánským vědcům se takový případ však stal pouze v 1 ze 121 provedených výkonů), ucpeme malíčkem tento otvor. Krev by okamžitě měla přestat proudit. Pokud tomu tak nenastane, ucpeme krvácející místo celou pěstí. Opatrně zavedeme kanylu do otvoru.
4. Skrz katétr vpravíme do cévního řečiště požadovanou koncentraci kaliových iontů.
5. Doba rekonvalescence je poměrně dlouhá - pohybuje se mezi 2 až 3 hodinami.

NĚMCOVÁ, Božena a Vítězslava KLIMTOVÁ. Babička :  obrazy venkovského života. 1. vydání. Praha : XYZ, 2005. ISBN 8086864200.