Urodynamická vyšetření

From WikiSkripta

(Redirected from Urodynamické vyšetření)

Uroflowmetrie (UFM)[edit | edit source]

Uroflowmetrie – normální nález
  • Neinvazivní měření průtoku moče (množství moče za čas − Q = ml/s);
  • pokud patologické výsledky indikujeme PQ studii[1];
  • pro provedení tohoto vyšetření je potřeba dostatečný mikční objem (alespoň 150 ml);
  • závisí na kvalitě detrusoru, náplni měchýře, průchodnosti hrdla a uretry;
  • pacient močí do speciálně upravené toalety, moč dopadá na konstantně rotující disk, který je proudem moče brzděn − množství energie potřebné k udržení konstantních otáček je přímo úměrné hmotnosti dopadající moče[2];
  • na křivce hodnotíme:
    • zda je průtok souvislý nebo přerušovaný;
    • maximální průtok (maximal flow rate, Qmax) − muži nad 15 ml/s, ženy nad 20 ml/s;
    • průměrný průtok;
    • dále časové zpoždění mezi začátkem snahy o mikci a začátkem mikce (do 5 s), tvar vzestupné části, dobu dosažení maximální mikce (strmý), objem mikce, celkový čas, průměrný průtok, celkový tvar křivky;
    • Qmax < 12ml/s značí obstrukci či hypoaktivitu močového měchýře[1].
Vyšetření se vyhodnocuje podle vypracovaných nomogramů, protože maximální a průměrný průtok moče se mění v závislosti na mikčním objemu.[2]

Plnící cystometrie[edit | edit source]

  • Určujeme hodnotu detrusorového tlaku během plnění močového měchýře katetrem (Pdetrusor = Pves − Pabd);
  • během vyšetření je zaveden intravezikální a rektální katetr;
    • intravezikální katetr měří intravezikální tlak;
    • rektální katetr měří abdominální tlak.
  • Při vyšetření hodnotíme:
    • senzitivita detruzoru − pacient udává pocit prvního, normálního a silného nucení na moč. Tyto informace jsou posuzovány s maximální kapacitou močového měchýře;
    • aktivita detruzoru − za fyziologických podmínek nedochází během plnění k tzv. neinhibovaným kontrakcím detruzoru, které se projevují náhlým a vlnovitým vzestupem tlaku;
    • kapacita detruzoru − u dospělého člověka je normální kapacita měchýře mezi 350–500 ml;
    • compliance detruzoru − popisuje poddajnost stěny močového měchýře. Jedná se o podíl objemu a změny tlaku (ml/cm H2O). Fyziologická hodnota je přibližně 20 ml/cm H2O[2].

Mikční cystometrie[edit | edit source]

  • Jinak také manometricko-průtoková studie, tlakově-průtoková studie, PQ studie, simultární urodynamický záznam[2][3];
  • stanovujeme detrusorový tlak během mikce;
  • jedná se o dynamické vyšetření se záznamem proudu moči, intravezikálního tlaku během mikce a nitrobřišního tlaku[3];
  • indikováno z diferenciálně diagnostických důvodů u:
    • benigní hyperplázií prostaty a slabý proud na UFM k snížené kontraktility detrusoru[2];
    • iritační mikční symptomatologií a silný proud na UFM k vyloučení obstrukce dolních cest močových[2].

Stanovení Leak point pressure[edit | edit source]

  • Určení hodnoty intravezikálního tlaku, při které nastává únik moče z měchýře.

Má dvě formy.

Abdominální[edit | edit source]

  • tzv. valsalva (LPP–VLPP);
  • měříme pomocí rektálního katetru;
  • pro diagnostiku stresové inkontinence (používána tedy především u žen);
  • po aplikaci rektálního katetru vyzveme pacientku, aby zakašlala (Valsavův manévr), a sledujeme, zda a při jakém tlaku dochází k odtoku moči;
    • pokud hodnota abdominálního tlaku je při inkontinenci vyšší než 90 cm H2O, jedná se nejspíše o hypermobilitu uretry;
    • pokud hodnota abdominálního tlaku je při inkontinenci menší než 60 cm H2O, jedná se nejspíše o insuficienci uretrálního sfinkteru;
    • hodnoty mezi 90 a 60 cm H2O jsou v „šedé zóně“.

Detrusorový[edit | edit source]

  • Tzv. BLPP (bladder leak point pressure);
  • katetr je v močovém měchýři;
  • vyšetření je indikováno při riziku vezikoureterálního refluxu, např. u dětí s vrozenými vývojovými vadami;
  • hodnoty nad 40 cm H2O (u dětí nad 40 cm H2O) jsou nepříznivé z hlediska vzniku megaureterů.

Profilometrie[edit | edit source]

  • Při vysouvání měřícího katetru konstantní rychlostí z měchýře zaznamenáváme tlak v uretře;
  • neboli uretrální tlakový profil;
  • neprovádí se rutinně[1];
  • při použití stresových manévrů (kašel) se jedná o stresovou profilometrii[2].

Videourodynamika[edit | edit source]

  • Kombinace plnící cystometrie a PQ studie s rtg cystografií, popř. ultrasonografií[3];
  • nejkomplexnější, avšak pracné, proto se nedělá často.

Odkazy[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

  • SOBOTKA, R. Urodynamická vyšetření [přednáška k předmětu Urologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 12.12.2013. 

Reference[edit | edit source]

  1. a b c BOROVIČKA, Vladimír. URODYNAMICKÉ VYŠETŘENÍ PŘI DIAGNOSTICE ŽENSKÉ STRESOVÉ INKONTINENCE [online]. Česká urologická společnost, ©2013. [cit. 2013-12-12]. <http://www.cus.cz/wp-content/uploads/2013/06/Urodynamick%C3%A9-vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD-celopra%C5%BEsk%C3%BD-semin%C3%A1%C5%99-duben-2013-17.4.2013.pptx>.
  2. a b c d e f g HERÁČEK, Jiří a Michael URBAN, et al. Urologie pro studenty [online]. Androgeos, ©2013. Poslední revize Verze 2.0 [2013], [cit. 2013-12-12]. <http://www.urologieprostudenty.cz>.
  3. a b c NOVÁK, Květoslav. Inkontinence moči u mužů [online]. Postgraduální medicína, ©2011. [cit. 2013-12-12]. <https://web.archive.org/web/20160331222721/http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/inkontinence-moci-u-muzu-457068>.