Hallux valgus

Z WikiSkript

(přesměrováno z Vbočený palec)

Hallux valgus (HV), vbočený palec je komplexní progredující trojrozměrná deformita přednoží, jež je charakterizována valgózním postavením palce, zvýšenou varozitou I. metatarsu a mediální prominencí jeho hlavice. V oblasti svalů nohy laterální dislokací šlachy m. flexor hallucis brevis a sezamských kůstek, vnitřní rotaci palce a sesunutí šlachy m. abductor hallucis plantárně. Skládá se z celé řady dalších změn podle etiologie, délky trvání a závažnosti dislokace.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Hallux valgus
  • Vrozené predisponující faktory (délka I. metatarsu, hypermobilita, vazivová slabost).
  • Přímé vlivy (nevhodná obuv).
  • Nepřímé vlivy (dlouhá statická zátěž, plochonoží). [1]


Významný vrozeným faktorem může být konvexní zakřivení hlavice I. metatarsu vedoucí ke snížené stabilitě metatarsophalangeálního kloubu. Dále vrozeně chabé vazy. Pokud přednoží ztratí vazivovou pevnost, dojde vlivem přetížení k oddálení metatarsů od sebe a noha je tak snadno přístupná deformujícím vlivům. [2] Velký vliv na vytvoření této deformity má špatně zvolená obuv. U populace používající obuv byl shledán výrazně vyšší výskyt hallux valgus v porovnání s jedinci, kteří obuv nenosí. Další základní příčinou vzniku je špatné rozložení váhy na chodidlo, kdy následně dochází ke kolapsu podélné či příčné klenby, a tím ke změně orientace (rotace) prvního metatarsu. Osa I. metatarsu se tak dostává do vertikály a dává tak možnost I. metatarsu se addukovat.

V dětství bývá často na podkladě dědičnosti, v dospělosti (častější) z důvodu ostatních jmenovaných příčin.

Klinika[upravit | editovat zdroj]

Hallux valgus

Časné stadium

  • Bolesti MTP kloubu palce (při chůzi, v obuvi),
  • zduření MTP kloubu, calor,
  • hallux vychýlen z osy ke II. prstci.

Pokročilejší stadium

  • Pokles podélné i příčné klenby,
  • artrotické změny MTP kloubu,
  • na hlavičce I. metatarzu vzniká plochá mediální prominence a bolestivá burza nad ní,
  • šlacha m. abductor hallucis sklouzává plantárně (zhoršuje deformitu),
  • časná únava přednoží v zátěži.

RTG obraz[upravit | editovat zdroj]

  • Valgozita palce;
  • varozní postavení I. metatarzu;
  • mediální prominence na hlavičce I.metatarzu;
  • artrotické změny v MTP skloubení palce.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Konzervativní terapie[upravit | editovat zdroj]

V ortopedii se jako konzervativní terapie používá meziprstních korektorů a ortopedických vložek. Podle studie Torkkiho et al. (2001)[3] však tato metodika má efektou pouze krátkodobé úlevy od bolesti.

Ve fyzioterapii se více osvědčily metody aktivace chodidla a aktivního cvičení.

Fyzioterapie[upravit | editovat zdroj]

Techniky fyzioterapie vychází z předpokladu, že HV lze korigovat skrze nápravu funkce nohy, která je vlivem HV patologická. Pracuje se zlepšením postavení nohy, tj. aktivní držení klenby nožní, dostatečná aktivita m. abductor hallucis ve stoji, ale hlavně při chůzi. Dále je nutný zácvik správného stereotypu chůze, zapojení palce do fáze odrazu.

Konzervativní léčbou je nutné započít již v raném stadiu deformity. Pokud ke korekci nedojde v časné fázi, deformita se prohlubuje a stává se rigidní. Navíc se k tomu přidá změna postavení ve vyšších segmentech (koleno, kyčel, pánev, páteř), její postupná fixace, změna pohybových stereotypů a jejich postupné zabudovávání do CNS.

Noha bývá častým začátkem patologických funkčních řetězců, které pokračují přes kotník, lýtkovou kost a svaly stehna na pánev. Svalové napětí v noze, opěrné body chodidla a tvar nožní klenby vytvářejí aferentní signály pro CNS, která aktivuje vzpřímené držení těla. Aktivita svalů nohy ovlivňuje změnu postavení hrudníku a bránice, tím pádem má vliv i na dýchání.

Aktivní cvičení
Cílem je obnovení aktivity svalů v oblasti palce. Pro jejich cvičení je potřeba vysoká koncentrace pacienta a postupný trénink. Zpočátku je možné si pomoci při pohybu rukou, eventuálně začít izometrickou kontrakcí, pak navázat aktivním pohybem.
Senzomotorická stimulace
Aferentní signály z plosky nohy regulují skrze aferentaci do mozku postavení těla. Senzomotorická stimulace využívá tohoto mechanismu a snaží se stimulací chodidla zlepšit posturu i klenbu nohy.
Exteroceptivní stimulace
Exteroceptivní stimulací podporujeme aferentaci z plosky. Mezi používané metody patří hlazení, kartáčování, chůze v přírodě – tj. po písku, trávě, kamínkách, akupresurní míčky.
Techniky měkkých tkání
Tyto techniky mají za cíl snížit napětí měkkých tkání (kůže, podkoží, fascie, svaly) a odstranit vzniklé blokády v kloubních spojeních jak palce, tak celé nohy. Pro mobilizaci lze použít tyto techniky: trakce MTP kloubů, vějířovité roztlačování hlaviček, mobilizace Lisfrancova a Chopartova skloubení, mobilizace jednotlivých tarsálních kůstek, mobilizace dolního a horního hlezenního kloubu.
Taping
Hlavním účinkem funkčního tapingu je zpevnění segmentu, omezení rozsahu pohybů vyvolávajících potíže, ale zároveň nedochází k omezení pohybu ve fyziologickém rozsahu, tím pádem není omezována funkce segmentu. Používá se pružná páska nebo kinesiotape, jenž se lepí tak, aby táhl palec do abdukce a tím držel palec ve fyziologickém postavení.

Operační terapie[upravit | editovat zdroj]

Před operací je nutné zhotovení RTG snímku k posouzení stupně artrózy. Je popsáno více než 100 typů operací.

U mladých pacientů a tam kde artróza není se využívá korekční osteotomie metatarsu. Oblíbená je Austinova operace, která spočívá v incizi mediální části pouzdra ve tvaru Y. Protne se kontrahovaná laterální část pouzdra, dále dojde ke snesení mediální prominence a provedení V osteotomie hlavičky I. metatarsu s její následnou lateralizací a snesením přečnívající části diafýzy. Po operaci 2 týdny fixace sádrovou spikou

U starších pacientů (s vyjádřenou artrózou MTP kloubu palce na RTG) je nejčastější resekční plastika dle Kellera a Brandese, tj. resekce 1/3 baze základního článku palce a snesení exostózy hlavičky metatarzu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SOSNA, A, P VAVŘÍK a M KRBEC, et al. Základy ortopedie. 1. vydání. Praha : Triton, 2001. 175 s. ISBN 80-7254-202-8.
  • KOLÁŘ, Pavel, et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. ISBN 978-807-2626-571.
  • DUNGL, Pavel. Ortopedie. 1.. vydání. Praha : Grada, 2005. ISBN 80-247-0550-8.
  • GLASOE, W. M., NUCKLEY, D. J., LUDEWIG, P.M. Hallux valgus and the first metatarsal arch segment: A theoretical biomechanical perspective. Physical Therapy, 2010, vol. 90, no. 1, s. 110-120
  • TORKKI, M., MALMIVAARA, A., SEITSALO, S., HOIKKA., V., LAIPPALA, P., PAAVOLAINEN, P. Surgery vs orthosis vs watchful waiting for hallux valgus. JAMA, 2001, vol. 285, no. 19, s. 2474-2480
  • KOUDELA, K., et al. Ortopedie. 1.. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0654-2.
  • LEWIT, K.. Manipulační léčba. 5,. přeprac. vydání. Praha : Sdělovací technika, 2003. ISBN 80-866-4504-5.


Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. KOLÁŘ, Pavel, et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. ISBN 978-807-2626-571.
  2. DUNGL, Pavel. Ortopedie. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. ISBN 80-247-0550-8.
  3. TORKKI, M. a A. MALMIVAARA, et al. Surgery vs orthosis vs watchful waiting for hallux valgus. JAMA surgery. 2001, vol. 285, no. 19, s. 2474-2480, ISSN 0098-7484.