Vyšetření endoteliálního poškození

Z WikiSkript
  • Poškození endotelu – mechanické, toxické, virové, oxidační a další vlivy (homocystein),
  • ateroskleróza – různorodá kombinace změn arteriální intimy, která ústí v místní akumulaci lipidů, dalších součástí krve a fibrózní tkáně, provázená změnami v medii cévní stěny,
  • 2 hypotézy: hypotéza lipidová a hypotéza poškození cévního endotelu,
  • lipidová triáda – vysoké LDL, nízké HDL a triacylglycerolémie.

Celkový cholesterol[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Velice závažný rizikový faktor aterosklerózy, s jeho stoupající koncentrací roste riziko exponenciálně (norma 3,5–5,2 mmol/l).

Lipoproteiny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Lipidy vázané v krvi na proteinové přenašeče, jejich strukturní jádro tvoří nepolární triacylglyceroly a esterifikovaný cholesterol, obal tvoří polární molekuly, tedy fosfolipidy, volný cholesterol a apoproteiny.
Lipoproteinová částice

Apoproteiny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Chylomikrony[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Vznikají v tenkém střevě, mají největší objem, obsahují nejvíce lipidů, proto mají nejmenší hustotu, transportují ze střeva exogenní cholesterol a triacylglyceroly,
  • lipoproteinová lipáza na membráně endotelií odštěpuje z chylomikronů triacylglyceroly, vzniklé mastné kyseliny slouží jako energetický zdroj pro svaly a jiné tkáně, zbytek se ukládá v tukové tkáni nebo je vychytán játry a přeměněn opět na triacylglyceroly,
  • chylomikrony bez triacylglycerolů obsahující hlavně cholesterol jsou z oběhu rychle odstraněny játry.

VLDL (very low density lipoproteins)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Vznikají v játrech, odkud dostávají endogenní triacylglyceroly a malé množství cholesterolu, poté jsou vyplaveny do krve, kde přebírají z HDL další cholesterol a zároveň jsou z nich odštěpovány lipoproteinovou lipázou endotelií triacylglyceroly, rychle tak v nich vzrůstá koncentrace cholesterolu a nazývají se poté IDL.

IDL (intermediate density lipoproteins)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Jsou vychytávány játry a z větší části metabolizovány, zbytek je v játrech přeměněn jaterní lipázou (štěpí jejich zbylé triacylglyceroly) na LDL.

LDL (low density lipoproteins)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Hlavní lipoproteiny přenášející cholesterol, jejich jádro obsahuje prakticky pouze estery cholesterolu, váží se na receptory buněk různých tkání a předávají jim cholesterol, zbylé LDL jsou vychytávány a metabolizovány játry,
  • cholesterol v buňce po navázání LDL – stává se součástí buněčné membrány nebo je reesterifikován a uložen jako zásobní cholesterol,
  • cholesterol v hepatocytu po navázání LDL – přebytečný cholesterol je vyloučen do žluči ve formě žlučové kyseliny.

HDL (high density lipoproteins)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Vznikají v játrech a tenkém střevě, je nejmenší, přijímá z buněčných membrán volný cholesterol, esterifikuje jej a transportuje v jádře, cholesterol poté předává VLDL, ten se dostává do jater,
  • zabraňuje ateroskleróze (odvádí cholesterol z buněk do jater a brání oxidaci LDL částic).

Ateroskleróza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • LDL proniká poškozeným endotelem (hypertenze, kuřáci) do intimy tepen, zde se LDL naváže na mezibuněčnou hmotu (glykosaminoglykany), následně se působením volných radikálů nebo navázáním aldehydů (glykace glukózou při DM nebo malondialdehyd vznikající působením volných radikálů na mastné kyseliny v LDL) na aminoskupinu lyzinu apoproteinu (apoB-100),
  • glykooxidace – současná glykace a působení volných radikálů, vznikají tak vysoce reaktivní AGE − sloučeniny (advanced glycation end products),
  • 1. stádium aterosklerózy – změněné LDL částice jsou pohlcovány v cévní stěně makrofágy po vazbě na scavengerové receptory, ty se poté mění v tzv. pěnové buňky (fatty cells),
  • 2. stádium aterosklerózy – dalším hromaděním cholesterolu pěnové buňky zanikají a uvolňují se z nich cytokiny a růstové faktory, které způsobují proliferaci hladké svaloviny cévy a vaziva, vzniká tak vazivový plát,
  • 3. stádium aterosklerózy – vazivový plát kalcifikuje, může dojít k jeho ruptuře a vzniku trombu nasedajícího na aterosklerotický plát.

Vyšetření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Koncentrace cholesterolu v HDL a LDL (HDL cholesterol a LDL cholesterol), samotný celkový cholesterol nemá žádnou výpovědní hodnotu, jelikož je to pouhý součet cholesterolu obsaženého v LDL a HDL částicích,
  • AI (aterogenní index) = celkový cholesterol / HDL-cholesterol,
  • koncentrace apoA-1 (obsažen v HDL) a apoB-100 (obsažen v LDL), měří se index apoB-100 / apoA-1, čím je index vyšší, tím je vyšší riziko aterosklerózy,
  • lipoprotein A – má podobnou strukturu jako plazminogen, brání tak vazbě plazminogenu na fibrinogen (antifibrinolytický efekt), navíc podporuje proliferaci buněk hladké svaloviny, působí nezávisle na LDL a jiných rizikových faktorech aterosklerózy,
  • homocystein – při hyperhomocysteinémii (dědičná metabolická vada) dochází k rychlému rozvoji aterosklerózy a zvýšenému srážení krve, zřejmě poškozováním endotelu a nebo zkrácením životnosti trombocytů,
  • T – podává se kyselina listová (koenzym potřebný k přeměně homocysteinu, přemění se tak na methionin),
  • fibrinogen – podporuje agregaci trombocytů, zvyšuje tak viskozitu krve, váže na sebe lipoproteiny a podporuje proliferaci hladké svaloviny cév, koncentrace fibrinogenu významně stoupá u kuřáků,
  • mikroalbuminurie – důležitý prediktivní faktor pro kardiovaskulární onemocnění, protože upozorňuje na zvýšenou permeabilitu endotelu (i velkých cév, jako jsou koronární nebo mozkové),
  • PCR (polymerázová řetězová reakce) – průkaz familiární hypercholesterolémie (defekt tvorby LDL receptorů na buňkách, LDL tak koluje zvýšeně v krvi).

Poruchy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hyperlipidémie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Hypercholesterolémie – izolované zvýšení celkového cholesterolu (hlavně LDL frakce).
  • Kombinovaná hyperlipidémie – zvýšení cholesterolu a triacylglycerolů.
  • Hypertriacylglycerolémie – izolované zvýšení triacylglycerolů.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.