Zpracování tvrdých tkání pro histologické účely
Z WikiSkript
Tvrdé tkáně, jako je např. kost nebo zub, obsahují velké množství anorganických solí, které je nutné před zpracováním tkáně odstranit – odvápnit (dekalcifikovat). Pokud tkáň obsahuje příliš velké množství anorganických solí (sklovina), po odvápnění se rozpadne.
Kyseliny
- všechny kyseliny (i když dobře pufrované) poškozují tkáň a narušují její barvitelnost (včetně antigenicity)
- problém narůstá s klesajícím pH roztoku a dobou dekalcifikace
- rychlá dekalcifikace poškozuje tkáň více než pomalá
- Silné anorganické kyseliny
- využívají se vodné roztoky kyseliny chlorovodíkové a dusičné o koncentraci 5-10 %
- dekalcifikace je rychlá, ale nešetrná
- doba působení je 24-48 hod
- využívají se v případě nutnosti rychlé diagnózy
- Organické kyseliny
- používá se kyselina mravenčí v koncentraci 5-10 %
- kyselina mravenčí je slabá kyselina - odvápnění je pomalejší a šetrnější než v případě použití anorganických kyselin
- délka dekalcifikace je 1-10 dní a závisí na velikosti a typu vzorku
Chelační činidla - EDTA (etylendiamintetraoctová kyselina)
- EDTA váže kationty (hlavně kalcium a magnezium) k optimální vazbě kationtů dochází při pH 8
- EDTA váže ionty vápníku přítomné na vnější straně krystalu hydroxyapatitu - odstraňováním vnějších vrstev se krystal zmenšuje
- odvápnění je pomalé a nepoškozuje tkáň ani její barvitelnost
- kompletní dekalcifikace denzní kosti trvá 6-8 týdnů
- odvápňovací roztok se pravidelně vyměňuje
Dekalcifikační proces je nutné v jeho průběhu kontrolovat, aby nebyl vzorek dekalcifikačním činidlům vystaven déle, než je nezbytně nutné
- pomocí jehly či ohýbání tkáně není příliš vhodné - dochází ke vzniku artefaktů či poškození
- pomocí chemické reakce
- pokud není v dekalcifikačním roztoku prokázána přítomnost vápníku, odvápnění je kompletní
- využívá se reakce s hydroxidem amonným a šťavelanem amonným
Po dekalcifikaci je nutné odstranit dekalcifikační činidlo, např. oplachem ve vodě. Následně je tkáň dehydrována, projasněna a zalita do zalévacího média.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČÍŽKOVÁ, Kateřina. Základy histochemických metod. - vydání. Univerzita Palackého v Olomouci, 2018. 50 s. ISBN 9788024453163.