Askarióza

Z WikiSkript
Askarióza
Ascariasis
Životní cyklus škrkavky dětské
Životní cyklus škrkavky dětské
Původce Ascaris lumbricoides (škrkavka dětská)
Přenos kontaminovaná zelenina, ovoce a voda, kontaminované ruce[1]
Inkubační doba 1–3 týdny[1]
Klinický obraz plicní fáze: teplota, suchý kašel; střevní fáze: tupá bolest břicha, nechutenství, meteorismus, zvracení, průjem
Diagnostika plicní fáze: larvy ve sputu nebo střevní laváži; střevní fáze: nález vajíček ve stolici při parazitologickém vyšetření (8 týdnů po nákaze), nález dospělé škrkavky ve zvratcích či stolici[1]
Léčba mebendazol nebo albendazol[1]
Komplikace cholangitida, jaterní absces, vniknutí škrkavky do pankreatického nebo žlučového vývodu: žlučová kolika, akutní pankreatitida, obstrukční ikterus[1]
Incidence v ČR v ČR 150–200 případů ročně[1]
Klasifikace a odkazy
MKN-10 B77
MeSH ID D001196
MedlinePlus 000628
Medscape 212510
Ascaris lumbricoides
Secernentea
Ascarididae
Samička hlístice druhu Ascaris lumbricoides
Samička hlístice druhu Ascaris lumbricoides
Výskyt kosmopolitní rozšíření
Onemocnění askarióza
Infekční stadium a způsob nákazy k nákaze dochází pozřením infekčních vajíček
Diagnostika mikroskopie, zobrazovací metody
Terapie Albendazolum, Mebendazolum, Levamisol
MeSH ID D017164


Askarióza je parazitární onemocnění, jehož původcem je škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides). Jedná se o endemickou nematodózu (onemocnění způsobené hlísticemi). Onemocnění je kosmopolitně rozšířeno a prevence úzce souvisí s dodržováním hygieny. Prevalence v Evropě je nízká, zatím co ve střední a jihovýchodní Asii, Střední a Jižní Americe je vysoká. Mortalita onemocnění je 60–100 000/rok. Onemocnění se šíří orofekálně vajíčky hlístice, působí střevní poruchy a průjmy. Má dvě fáze:

  • první – plicní fáze: prochází krví do plic, po vykašlání a spolknutí míří zpět do střeva – převládají zánětlivé a imunitní reakce,
  • druhá – intestinální fáze: škrkavky žijí hlavně v jejunu, kde způsobují obtíže gastrointestinálho traktu.

Průběh onemocnění[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dospělec má kolem 10 cm a nejčastěji se vyskytuje v tenkém střevě, kde odebírá člověku živiny. To se projevuje poruchou trávení a malnutricí, které u dětí mohou způsobit opožděný růst. Škrkavka produkuje toxiny, odpadové látky a látky, kterými si vytváří ideální prostředí pro růst a vývoj. Tyto látky způsobují alergické reakce, horečku a mohou vyvolat i epilepsii. CAVE!!!

Navíc škrkavky způsobují mechanické poškození střevní sliznice, což může vyústit v zánětlivé reakce ve stěně střeva. To se projevuje jako zkrácení a rozšíření klků, prodloužení krypt, zhrubnutí sliznice. Dospělci mohou migrovat proti peristaltice a mohou invadovat do žlučovodů, žaludku, pankreatu i dutiny ústní. Tento pohyb může vyústit v zánětlivé změny, obstrukci žlučovodů a zavlečení bakteriální infekce. Během chirurgického zákroku mohou škrkavky migrovat a způsobovat problémy v dalších orgánech.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nejčastější příznaky:

  • bolest v epigastriu,
  • nauzea,
  • nechutenství,
  • průjmy,
  • laktózová aktátová intolerance.


Shlukování škrkavek při masivních nákazách může vyústit v:

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Extraintestinální forma: Larvy mohou být zachyceny ve sputu, které mikroskopicky vyšetříme. 5.–6. den je sputum krvavé a obsahuje eosinofily. Součástí plicní symptomatiky je tzv. Loefflerův syndrom – tvorba eosinofilních granulomů v plicích.

Intestinální forma: Mikroskopické vyšetření stolice, ve které můžeme najít vajíčka.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Základní lék – mebendazol (Vermox®) – 100 mg 2× denně mezi jídlem po 3 dny,
  • Jiné – albendazol, piperazin, levamizol, tiabendazol.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • RNDR. MGR. CHANOVÁ, PH.D, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi [přednáška k předmětu Parazitilogie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 12. 10. 2015. 

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e f BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 350, 351. ISBN 978-80-7262-644-1.

Doporučená literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8594031505280.