Kyselina listová

Z WikiSkript
Zkontrolováno old.png
Vzorec kyseliny listové

Kyselina listová se označuje též jako vitamin B9, folát či folacin. Zahrnuje skupinu sloučenin: kyselina listová (obsahuje pterin, kyselinu p–aminobenzoovou a glutamovou) a foláty. Spolu s vitaminem B12 je nezbytná pro tvorbu nukleových kyselin a tím i pro syntézu DNA, účastní se přenosu jednouhlíkových radikálů a ve všech procesech buněčného dělení, je proto důležitá ve tkáních s vysokou mitotickou aktivitou.

Resorbuje se v proximálních částech tenkého střeva. Při nadbytku se vylučuje do moči.

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Játra, kvasnice, listová zelenina, ale i celozrnné obiloviny, maso, mléko, vejce a luštěniny.

Doporučená denní dávka pro dospělé: 400 μg[1]. V těhotenství se doporučuje 600 μg jako prevence kongenitálních malformací (zejména rozštěpů neurální trubice).

Deficit[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Deficit vitaminu B9 se objevuje při nedostatečném přívodu, vstřebávání nebo při zvýšené potřebě v těhotenství. Vzniká megaloblastová anémie, která je charakterizována přítomností abnormálních prekurzorů červených krvinek v kostní dřeni. Ve srovnání s normálními erytrocyty mají erytrocyty vznikající z těchto abnormálních prekurzorů odlišný tvar, větší velikost, nižší životaschopnost a omezenou schopnost transportovat kyslík.

Spolu s nedostatkem železa je její nedostatek významnou příčinou anémií v rozvojových zemích. Nedostatek v těhotenství je příčinou rozštěpu neurální trubice u plodu.

  • Laboratorní hodnocení: v séru hladina folátu, celkového homocysteinu (zvyšuje se při nedostatku, též při nedostatku vitaminu B12).

Nadbytek[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vysoký příjem kyseliny listové může maskovat nedostatek vitaminu B12, proto je jako horní hranice denního příjmu doporučováno maximálně 1000 μg/den.

Interakce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Cytostatikum metotrexát je strukturním analogem kyseliny listové, který působí jako její antimetabolit (inhibuje dihydrofolátreduktázu).

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce metotrexát.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Deutsche Gesellschaft für Ernährung, Österreichische Gesellschaft für Ernährung, Sweizerische Gesellschaft für Ernährungforschung, Sweizerische Vereinigung für Ernährung. . Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr (DACH). 1. vydání. Frankfurt am Main : Umschau/Braus, 2000. 216 s. ISBN 3-8295-7114-3.