Alergie na mléko
Z WikiSkript
„Alergie na mléko“ je chybné, ale v populaci často používané označení pro některou z následujících diagnóz:
Alergie na bílkovinu kravského mléka | Intolerance laktózy | |
---|---|---|
Problém | imunologicky podmíněná reakce na některou z bílkovin kravského mléka | porušená schopnost štěpit laktózu („mléčný cukr“) |
Projevy | gastrointestinální, kožní, respirační, anafylaktická reakce, poruchy chování | osmotický průjem, malabsorpce |
Diagnostika | eliminačně-expoziční test | vyšetření stolice, dechový vodíkový test, molekulárně-genetické vyšetření |
Léčba | úplné vyloučení kravského mléka ze stravy | bezlaktózová strava, příp. suplementace laktázy |
Alergie/hypersenzitivita na bílkovinu kravského mléka (ABKM)[upravit | editovat zdroj]
- imunologicky podmíněná reakce na některou z bílkovin kravského mléka;
- kromě IgE zprostředkovaných reakcí se uplatňují i další typy alergických reakcí;
- zpravidla se objevuje v kojeneckém věku;
50 % ABKM se manifestuje do jednoho týdne po kontaktu s kravským mlékem, uvádí se však, že první reakce se může manifestovat až za 2 měsíce;
- projevuje se příznaky gastrointestinálními (u cca 60 % postižených), kožními (u 50-60 %) a respiračními (u cca 1/3), tyto příznaky se často kombinují;
- gastrointestinální příznaky: zvracení, průjem, malabsorpce, gastroezofageální reflux, enteroragie, zácpa;
- kožní projevy: orální alergický syndrom, exantém, urtika, angioedém, ekzém;
- respirační projevy: rýma, exspirační dyspnoe, kašel;
- anafylaktická reakce: pokles krevního tlaku, šok;
- poruchy chování: iritabilita, abdominální koliky;
- ABKM je nepravděpodobná, jestliže dítě toleruje plné porce kravského mléka déle než 3 měsíce;
- diagnostika: eliminačně-expoziční test – eliminace kravského mléka ze stravy a následná reexpozice k potvrzení alergické povahy reakce;
- v případě eozinofilních a non-IgE reakcí musí eliminace trvat alespoň 2 týdny, u atopické dermatitidy a alergické kolitidy 4 týdny;
- kožní prick testy a stanovení hladiny specifických IgE proti kravskému mléku mají nízkou senzitivitu i specificitu, neprokáží non-IgE reakci, mohou být i falešně pozitivní;[1]
- léčba: kompletní eliminace preparátů s kravským mlékem z výživy (extenzivně hydrolyzované formule, event. směsi aminokyselin)[2], u kojených dětí je nutná eliminace bílkovin kravského mléka ze stravy matky a současně suplementace (matky) vápníkem (1 g/den)[1];
Tepelné zpracování mléka sice snižuje antigenicitu mléka, ale není považováno za dostatečnou úpravu mléka u ABKM;[2]; Alergeny kravského mléka si zachovávají svoji alergenicitu i po uvaření, pasterizaci, zpracování vysokou teplotou a usušení[1]
Není vhodné používat jako náhradu kozí a ovčí mléko, protože existuje podobná antigenicita a alergenicita jako u mléka kravského; významná část kojenců má v rámci multiproteinových alergií současně alergii na sójové preparáty;
Kontakt i jen s malým množstvím bílkovin kravského mléka zvyšuje riziko, že ABKM bude trvat déle;[3]- prognóza: tolerance kravského mléka se postupně zlepšuje.
Ve 2 letech věku toleruje kravské mléko asi polovina pacientů s ABKM, ve školním věku již cca 80 % původních pacientů s ABKM.[2]
Podrobnější informace naleznete na stránce Alergie na bílkovinu kravského mléka.
Intolerance/malabsorpce laktózy[upravit | editovat zdroj]
- porušená schopnost štěpit laktózu („mléčný cukr“);
- laktóza je disacharid, který je v tenkém střevě štěpen laktázou na glukózu a galaktózu, a ty se vstřebávají do krve;
- laktáza patří mezi enzymy kartáčového lemu enterocytů;
- rozlišuje se primární (vrozený) deficit laktázy a sekundární deficit provázející těžká poškození střevní sliznice;
- nerozštěpená laktóza putuje do tlustého střeva, kde je fermentována bakteriemi za vzniku vodíku, methanu, oxidu uhličitého, laktátu a mastných kyselin s krátkým řetězcem;
- důsledkem je malabsorpce a osmotický průjem;
- projevuje se bolestmi břicha, meteorismem, průjmem, nevolností a zvracením;
- diagnostika: anamnéza, vyšetření stolice (pH < 5, redukující substance > 0,5 %), pozitivní dechový vodíkový test po perorálním podání laktózy, vymizení symptomů po vyloučení laktózy ze stravy;
- léčba: bezlaktózová strava, do mléčných výrobků lze přidávat preparáty s laktázou, při omezeném příjmu mléčných výrobků je nutné suplementovat vápník.[4]
Sekundární intolerance/malabsorpce laktózy[upravit | editovat zdroj]
- snížená schopnost tolerovat disacharid laktózu („mléčný cukr“);
- může se přechodně objevit po akutním průjmovém onemocnění – pokles aktivity střevní laktázy je úměrný stupni poškození střevní sliznice;
- provází onemocnění spojená s atrofií klků sliznice tenkého střeva, jako jsou:
chronická průjmová onemocnění dětí, střevní infekce, potravinové alergie/eosinofilní gastroenteropatie, chronické zánětlivé střevní onemocnění, celiakie, imunodefekty, krátké střevo, marasmus, kwashiorkor;
- v diferenciální diagnostice je vždy nutné vyloučit celiakii sérologickým vyšetřením;
- pro intoleranci laktózy svědčí přítomnost více než 0,5 % redukujících sacharidů ve stolici a pH stolice nižší než 5,0;
- léčba: přechodné vyloučení laktózy ze stravy.[4]
Primární intolerance/malabsorpce laktózy[upravit | editovat zdroj]
Vrozený (primární) deficit laktázy[upravit | editovat zdroj]
- velmi vzácný;
- projevuje se průjmem od okamžiku, kdy je dítěti podáno mléko včetně mléka mateřského;
- stolice jsou vodnaté, pěnivé a kyselé;
- průkaz: molekulárně-genetické vyšetření;
- léčba: dietní opatření – bezlaktózová mléka, preparáty obsahující laktázu.[4]
Malabsorpce laktózy s pozdním deficitem laktázy – adultní hypolaktázie[upravit | editovat zdroj]
- autosomálně recesivně dědičná;
- odpovídá fyziologickému procesu poklesu aktivity enzymu, který začíná po odstavení dítěte a projeví se kdykoli od dětství po dospělost;
- diagnostika: molekulárně-genetické vyšetření, popř. střevní biopsie;
Výskyt u Evropanů kavkazského typu ve 20–25 %, u Afroameričanů v 80 %, u jižních Asiatů téměř ve 100 %.[4]
Přechodný nedostatek laktázy u nedonošených dětí[upravit | editovat zdroj]
- u nedonošených dětí přetrvává relativně nízká aktivita laktázy až do 36. gestačního týdne.[4]
Podrobnější informace naleznete na stránce Intolerance laktózy.
Odkazy
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c FIOCCHI, Alessandro, Jan BROZEK a Holger SCHÜNEMANN. World Allergy Organization (WAO) Diagnosis and Rationale for Action against Cowʼs Milk Allergy (DRACMA) Guidelines. World Allergy Organization Journal. 2010, roč. 4, vol. 3, s. 57-161, ISSN 1939-4551. DOI: 10.1097/wox.0b013e3181defeb9.
- ↑ a b c FRÜHAUF, P a P SZITÁNYI. Výživa v pediatrii [online] . 1. vydání. IPVZ, -. s. 22-28. Dostupné také z <http://www.vfn.cz/priloha/51530d86e1b46/vyziva.v.pediatrii.pdf>. ISBN 978-80-87023-26-6.
- ↑ TERRACCIANO, L., G. R. BOUYGUE a T. SARRATUD. Impact of dietary regimen on the duration of cow's milk allergy: a random allocation study. Clinical & Experimental Allergy. 2010, roč. ?, vol. ?, s. ?, ISSN 0954-7894. DOI: 10.1111/j.1365-2222.2009.03427.x.
- ↑ a b c d e LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 326, 333-334. ISBN 978-80-7262-772-1.