Alergie na mléko

Z WikiSkript

„Alergie na mléko“ je chybné, ale v populaci často používané označení pro některou z následujících diagnóz:

Alergie na bílkovinu kravského mléka Intolerance laktózy
Problém imunologicky podmíněná reakce na některou z bílkovin kravského mléka porušená schopnost štěpit laktózu („mléčný cukr“)
Projevy gastrointestinální, kožní, respirační, anafylaktická reakce, poruchy chování osmotický průjem, malabsorpce
Diagnostika eliminačně-expoziční test vyšetření stolice, dechový vodíkový test, molekulárně-genetické vyšetření
Léčba úplné vyloučení kravského mléka ze stravy bezlaktózová strava, příp. suplementace laktázy


Alergie/hypersenzitivita na bílkovinu kravského mléka (ABKM)[upravit | editovat zdroj]

  • imunologicky podmíněná reakce na některou z bílkovin kravského mléka;
    • kromě IgE zprostředkovaných reakcí se uplatňují i další typy alergických reakcí;
  • zpravidla se objevuje v kojeneckém věku;
50 % ABKM se manifestuje do jednoho týdne po kontaktu s kravským mlékem, uvádí se však, že první reakce se může manifestovat až za 2 měsíce;
  • projevuje se příznaky gastrointestinálními (u cca 60 % postižených), kožními (u 50-60 %) a respiračními (u cca 1/3), tyto příznaky se často kombinují;
    • gastrointestinální příznaky: zvracení, průjem, malabsorpce, gastroezofageální reflux, enteroragie, zácpa;
    • kožní projevy: orální alergický syndrom, exantém, urtika, angioedém, ekzém;
    • respirační projevy: rýma, exspirační dyspnoe, kašel;
    • anafylaktická reakce: pokles krevního tlaku, šok;
    • poruchy chování: iritabilita, abdominální koliky;
  • ABKM je nepravděpodobná, jestliže dítě toleruje plné porce kravského mléka déle než 3 měsíce;
  • diagnostika: eliminačně-expoziční test – eliminace kravského mléka ze stravy a následná reexpozice k potvrzení alergické povahy reakce;
    • v případě eozinofilních a non-IgE reakcí musí eliminace trvat alespoň 2 týdny, u atopické dermatitidy a alergické kolitidy 4 týdny;
    • kožní prick testy a stanovení hladiny specifických IgE proti kravskému mléku mají nízkou senzitivitu i specificitu, neprokáží non-IgE reakci, mohou být i falešně pozitivní;[1]
  • léčba: kompletní eliminace preparátů s kravským mlékem z výživy (extenzivně hydrolyzované formule, event. směsi aminokyselin)[2], u kojených dětí je nutná eliminace bílkovin kravského mléka ze stravy matky a současně suplementace (matky) vápníkem (1 g/den)[1];
Tepelné zpracování mléka sice snižuje antigenicitu mléka, ale není považováno za dostatečnou úpravu mléka u ABKM;[2]; Alergeny kravského mléka si zachovávají svoji alergenicitu i po uvaření, pasterizaci, zpracování vysokou teplotou a usušení[1]

Není vhodné používat jako náhradu kozí a ovčí mléko, protože existuje podobná antigenicita a alergenicita jako u mléka kravského; významná část kojenců má v rámci multiproteinových alergií současně alergii na sójové preparáty;

Kontakt i jen s malým množstvím bílkovin kravského mléka zvyšuje riziko, že ABKM bude trvat déle;[3]
  • prognóza: tolerance kravského mléka se postupně zlepšuje.
Ve 2 letech věku toleruje kravské mléko asi polovina pacientů s ABKM, ve školním věku již cca 80 % původních pacientů s ABKM.[2]
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Alergie na bílkovinu kravského mléka.

Intolerance/malabsorpce laktózy[upravit | editovat zdroj]

Celosvětová prevalence intolerance laktózy
  • porušená schopnost štěpit laktózu („mléčný cukr“);
  • laktóza je disacharid, který je v tenkém střevě štěpen laktázou na glukózu a galaktózu, a ty se vstřebávají do krve;
  • laktáza patří mezi enzymy kartáčového lemu enterocytů;
  • rozlišuje se primární (vrozený) deficit laktázy a sekundární deficit provázející těžká poškození střevní sliznice;
  • nerozštěpená laktóza putuje do tlustého střeva, kde je fermentována bakteriemi za vzniku vodíku, methanu, oxidu uhličitého, laktátu a mastných kyselin s krátkým řetězcem;
  • důsledkem je malabsorpce a osmotický průjem;
  • projevuje se bolestmi břicha, meteorismem, průjmem, nevolností a zvracením;
  • diagnostika: anamnéza, vyšetření stolice (pH < 5, redukující substance > 0,5 %), pozitivní dechový vodíkový test po perorálním podání laktózy, vymizení symptomů po vyloučení laktózy ze stravy;
  • léčba: bezlaktózová strava, do mléčných výrobků lze přidávat preparáty s laktázou, při omezeném příjmu mléčných výrobků je nutné suplementovat vápník.[4]

Sekundární intolerance/malabsorpce laktózy[upravit | editovat zdroj]

  • snížená schopnost tolerovat disacharid laktózu („mléčný cukr“);
  • může se přechodně objevit po akutním průjmovém onemocnění – pokles aktivity střevní laktázy je úměrný stupni poškození střevní sliznice;
  • provází onemocnění spojená s atrofií klků sliznice tenkého střeva, jako jsou:
chronická průjmová onemocnění dětí, střevní infekce, potravinové alergie/eosinofilní gastroenteropatie, chronické zánětlivé střevní onemocnění, celiakie, imunodefekty, krátké střevo, marasmus, kwashiorkor;
  • v diferenciální diagnostice je vždy nutné vyloučit celiakii sérologickým vyšetřením;
  • pro intoleranci laktózy svědčí přítomnost více než 0,5 % redukujících sacharidů ve stolici a pH stolice nižší než 5,0;
  • léčba: přechodné vyloučení laktózy ze stravy.[4]


Primární intolerance/malabsorpce laktózy[upravit | editovat zdroj]

Vrozený (primární) deficit laktázy[upravit | editovat zdroj]

  • velmi vzácný;
  • projevuje se průjmem od okamžiku, kdy je dítěti podáno mléko včetně mléka mateřského;
  • stolice jsou vodnaté, pěnivé a kyselé;
  • průkaz: molekulárně-genetické vyšetření;
  • léčba: dietní opatření – bezlaktózová mléka, preparáty obsahující laktázu.[4]

Malabsorpce laktózy s pozdním deficitem laktázy – adultní hypolaktázie[upravit | editovat zdroj]

  • autosomálně recesivně dědičná;
  • odpovídá fyziologickému procesu poklesu aktivity enzymu, který začíná po odstavení dítěte a projeví se kdykoli od dětství po dospělost;
  • diagnostika: molekulárně-genetické vyšetření, popř. střevní biopsie;
Výskyt u Evropanů kavkazského typu ve 20–25 %, u Afroameričanů v 80 %, u jižních Asiatů téměř ve 100 %.[4]

Přechodný nedostatek laktázy u nedonošených dětí[upravit | editovat zdroj]

  • u nedonošených dětí přetrvává relativně nízká aktivita laktázy až do 36. gestačního týdne.[4]
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Intolerance laktózy.

Odkazy

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c FIOCCHI, Alessandro, Jan BROZEK a Holger SCHÜNEMANN. World Allergy Organization (WAO) Diagnosis and Rationale for Action against Cowʼs Milk Allergy (DRACMA) Guidelines. World Allergy Organization Journal. 2010, roč. 4, vol. 3, s. 57-161, ISSN 1939-4551. DOI: 10.1097/wox.0b013e3181defeb9.
  2. a b c FRÜHAUF, P a P SZITÁNYI. Výživa v pediatrii [online] . 1. vydání. IPVZ, -. s. 22-28. Dostupné také z <http://www.vfn.cz/priloha/51530d86e1b46/vyziva.v.pediatrii.pdf>. ISBN 978-80-87023-26-6.
  3. TERRACCIANO, L., G. R. BOUYGUE a T. SARRATUD. Impact of dietary regimen on the duration of cow's milk allergy: a random allocation study. Clinical & Experimental Allergy. 2010, roč. ?, vol. ?, s. ?, ISSN 0954-7894. DOI: 10.1111/j.1365-2222.2009.03427.x.
  4. a b c d e LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 326, 333-334. ISBN 978-80-7262-772-1.

Související články[upravit | editovat zdroj]