Bludy

Z WikiSkript

Blud je patologická porucha myšlení kvalitativního rázu. Definujeme ho jako chorobné a nevývratné přesvědčení nemocného o nějaké skutečnosti. Jedinec koná za všech okolností v souladu se svým bludem a nelze ho za žádných okolností vyvrátit. Bludy pro přehlednost dělíme do tří skupin.

Bludy makromanické[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • charakteristické přeceňováním vlastní osobnosti a významnosti jedince.
  • Extrapotenční – jedinec je nevývratně přesvědčen o vlastních schopnostech, síle a nadání. Příkladem může být přesvědčení, že umí číst myšlenky.
  • Megalomanické, velikášské – jedinec je chorobně přesvědčen o své neobyčejné významnosti.
  • Blud religiózní – jedinec je přesvědčen, že je synem božím, konkrétním andělem, prorokem, zakladatelem nového směru náboženství atd.
  • Blud originární – jedinec je chorobně přesvědčen o svém vznešeném původu. Může se např. domnívat, že je potomkem šlechticů, synem prezidenta…
  • Blud reformátorský – jedinec je přesvědčen, že byl předurčen reformovat společnost.
  • Blud invenční – chorobné přesvědčení o vynalezení nějaké převratné věci, perpetuum mobile, často je to nesmysl a nemocný pouze obtěžuje žádostmi na patentním úřadě.

Bludy mikromanické[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • charakteristické přesvědčením nemocného o své bezvýznamnosti, o svém utrpení a vině.
  • Blud autoakuzační – jedinec je přesvědčen, že zavinil různorodá neštěstí, např. zemětřesení, tornáda v USA, neštěstí v Japonsku, ale i za to, že jeho vzdálený příbuzný přišel v zaměstnání o končetinu apod.
  • Blud insuficienční – pacient je nevývratně přesvědčen o své bezvýznamnosti, a proto se velmi podceňuje.
  • Blud hypochondrický – nemocný domněle trpí nějakou velmi vážnou, mnohdy smrtelnou chorobou. Rakovina, AIDS...
  • Blud obavný – pacient se obává katastrof a neštěstí, které mohou postihnout jeho samotného, rodinu nebo i celý svět.

Bludy paranoidní[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • jsou charakteristické podezřívavostí, vztahovačností, obavami z pronásledování.
  • Blud perzekuční – jedinec je nevývratně přesvědčen, že je sledován, popř. že mu někdo škodí. Manželka, soused, vláda, policie, agenti atd., nemocný může reagovat dvěma způsoby:
  • Astenicky – ukrývá se, vyrábí si helmy proti paprskům, tapetuje doma alobalem, aby znemožnil nepřátelům číst mu myšlenky, apod.
  • Stenicky – nemocný se aktivně brání, podává žaloby a stížnosti na domnělé nepřátele, požaduje ochranku a snaží se dostát spravedlnosti cestou práva (kverulace). Nebo může přímo fyzicky útočit a napadat konkrétní osoby.
  • Blud emulační (žárlivecký) – nemocný je přesvědčen, že ho partner podvádí, důležitým faktorem je, že projevuje aktivní snahu partnera přistihnout při nevěře. Blud je petrifikován nejmenšími detaily, např. když manželka odejde v noci na toaletu, je příliš šťastná, nebo se málo usmívá, apod.
  • Blud erotomanický – pacient je přesvědčen, že ho nějaká, často významná, osoba miluje.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá Literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ČEŠKOVÁ, Eva a Mojmír SVOBODA. Psychopatologie a psychiatrie :  pro psychology a speciální pedagogy. 2. vydání. Praha : Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0216-5.