Buňka a organizace lidského organizmu

From WikiSkripta

Prokaryotická buňka

Pro pochopení množství jevů a funkcí organismu nejen v histologii je potřebné znát stavbu buňky. Buňka je základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. Studiem buňky se zabývá vědný obor zvaný cytologie. Buňky byly pozorovány první krát v roce 1665 anglickým přírodovědcem Robertem Hookem. Ten pro jich označení použil jako první latinský pojem cellula. Morfologii buňky se taky věnoval italský fysiolog Marcello Malpighi, který jako první pozoroval živočišní buňky. První pozorování mikroorganismů učinil nizozemský přírodovědec Anthony van Leeuwenhoek. Největší význam dosáhlo zformování buněčné teorie, kdy ji mezi léty 1837 – 1839 nezávisle na sobě vyslovili německý zoolog Theodor Schwann a botanik Matthias Jakob Schleiden a český fyziolog Jan Evangelista Purkyně [1]. Německý lékař Rudolf Virchow přišel na to, že každá dceřiná buňka vzniká z buňky mateřské (Omnis cellula e cellula.). V 20. a 21. století bylo uděláno množství výzkumů, které nám přinesly kvalitní a potřebné informace o morfologii a fyziologii buňky.




Odkazy[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. LÜLLMANN-RAUCH, Renate. Histologie. 1. české vyd. Praha: Grada, 2012, xx, s. 232

Použitá literatura[edit | edit source]

  • LÜLLMANN-RAUCH, Renate. Histologie. 1. české vyd. Praha: Grada, 2012, xx, 556 s.

Doporučená literatura[edit | edit source]