Cévní zásobení a inervace oční koule

Z WikiSkript

Cévní zásobení[upravit | editovat zdroj]

Stavba oka

Tepny zasobující oko jsou větvemi a. ophtalmica. Ta vzniká větvením a. carotis interna. A. centralis retinae odstupující z a. ophtalmica do očního bulbu vstupuje mediálně od n. opticus. V oblasti discus nervi optici vydává větve do celé sítnice:

  • arteriola temporalis retinae superior et inferior
  • arteriola nasalis retinae superior et inferior
  • arteriola macularis superior, media et inferior

Tyto tepénky jsou konečnými větvemi a. centralis retinae. To znamená, že končí v sítnici a nezásobují už žádnou další část oční koule. Další větve z a. ophtalmica jsou součástí cévnatky. Zásobují tedy stěnu oční koule. Patří mezi ně:

  • aa. ciliares posteriores breves
  • aa. ciliares posteriores longae
  • aa. cilieares anteriores.

Žíly oka jsou až na jednu výjimku analogické s tepnami. Žíly odvádějící krev z řečiště aa. ciliares posteriores breves et longae se označují jako vv. vorticosae. Nutno podotknout, že žíly nejdou vždy přesně stejně s tepnami, ale různě se s nimi překřiují.

Při vysokém krevním tlaku jsou žíly utiskovány krví napěchovanými arteriemi, které přes žíly přechází. Toto je dobře patrné na očním pozadí. Vyšetření očního pozadí tedy dobře ilustruje stav cév krevního řečiště celého těla.

Inervace[upravit | editovat zdroj]

Inervace oka zahrnuje senzitivní i autonomní visceromotorická vlákna. Z 1. větve n. trigeminus oční bulbus zásobují nn. ciliares longi. Ty senzitivně inervují corpus ciliare, rohovku a duhovku. K nn. ciliares longi mohou být připojena sympatická vlákna pro m. dilatator pupilae. Nn. ciliares breves mají sympatickou a parasympatickou složku. Sympatická vlákna inervují m. dilatator pupilae s polečně s větvemi nn. ciliares longi. Autonomní sympatická vlákna nervově zásobují cévy oka. Parasympatická vlákna jdou z Edinger-Westphalova jádra. A inervují m. ciliaris a m. sphincter pupillae.

Literatura[upravit | editovat zdroj]